Odborná literatura


Základní filatelistická terminologie

a, A1. první písmeno většiny abeced; 2. abecední symboly slouží ve filatelistické literatuře (katalozích) k rozlišení jednotlivých sběratelských rozdílů základních známek; velká písmena z počátku abecedy obvykle slouží k označení způsobů oddělování známek, zatímco malá písmena se používají k označování důležitých barevných odstínů, obdobně velká písmena z konce abecedy za katalogovými čísly obvykle označují rozdíly v průsvitkách známek, zatímco písmena malá se používají pro označení rozdílů odchylek papíru a lepu, využití abecedních symbolů v literatuře není doposud normalizováno
A hadrakelt serestol(od armády v poli) viz Von der Armee im Felde
A Magyar Királyi kerekeskedelem és kozlekedésiigyi minisztériumMaďarské královské ministerstvo pošt a dopravy
Abrechnungspostamtviz vyúčtovati pošta
adjustace poštovních zásilek sběratelský směr čs. poštovní historie soustřeďující se na tzv. vedlejší znaky poštovních zásilek (poštovní nálepky, poznámky pošty ap.), které pošta uznává při příjmu (podávání), přepravě a dodávání poštovních zásilek; tímto sběratelským směrem se od r. 1985 zabývá v rámci komise poštovní historie sekce adjustace poštovních zásilek
adresaviz adresa poštovní zásilky
adresa poštovní zásilkyoznačení adresáta (u vrácených zásilek odesílatele), odevzdacího místa (ulice, čísla domu, poschodí a bytu; u zásilek pro výhradce odnášky „poštovní přihrádka — nikoliv poštovní schránka, u zamykatelných přihrádek i číslo této přihrádky), místa určení, dodávací pošty a poštovního směrovacího čísla; u zásilek do ciziny též země určení, státu, oblasti, departementu, kraje, okresu ap.; pro majitele přihrádky s údajem „Čase postale
adresátobčan nebo organizace uvedená v adrese poštovní zásilky
adresní lísteklístek papíru s adresou nalepený celou plochou na zásilku nebo na adresní vlaječku; adresní lístek se nesmí použít u balíků s udanou cenou do ciziny (adresa se píše přímo na zásilku) a u všech zásilek s hladkým povrchem (v tom případě lze adresní lístek použít pouze na adresní vlaječce pevně připojené k takovéto zásilce)
adresní páskapapírová páska, do níž se vloží zasílané nebo dosílané noviny (časopisy) a na niž se napíše předplatitelova adresa
adresní poleoblast na adresní straně listovní zásilky, která je určena pro vyznačení adresy příjemce
adresní proužekčást zvláštní dopisnice, která se po přehnutí přilepí na přední stranu dopisnice místo adresy
adresní strana zásilkystrana zásilky, na níž je uvedena adresa místa dodání (příjemce, adresáta) zásilky
adresní záznamní lístekžádost adresáta o dosílání poštovních zásilek na jeho přechodnou resp. trvalou adresu; zaveden v r. 1937 jako celina s vytištěnou výplatní známkou, po r. 1945 jako tiskopis (nyní č. 11—078); na Slovensku v roce 1945 s ručním přetiskem Československo na vytištěné známce
Adressenvormerkscheinviz adresní záznamní lístek
aerofilateliesamostatný obor filatelie zabývající se shromažďováním, studiem a hodnocením filatelistického materiálu s cílem dokumentovat rozvoj přepravy zásilek prostředky vzdušné dopravy (letecké pošty) v různých historických obdobích
aerofilatelistický exponátdruh filatelistického exponátu; dokumentuje rozvoj přepravy zásilek prostředky vzdušné přepravy (letecké pošty) a jeho významné etapy v závislosti na charakteru společensko-ekonomické formace, ekonomických a politických podmínek rozvoje společnosti, vědy a techniky; skládá se pouze z vhodného aerofilatelistického materiálu; je možno jej budovat na chronologickém principu, geografickém principu, na principu historického vývoje použitých prostředků vzdušné dopravy — holub, letadla lehčí vzduchu (balón, vzducholoď), letadla těžší vzduchu (letoun, vrtulník, větroň), raketa
aerofilatelistický materiáldruh filatelistického materiálu; vhodným aerofilatelistickým materiálem jsou: letecké celistvosti, letecké poštovní známky (včetně poloúředních předchůdců), letecké celiny, letecká razítka, letecké poštovní nálepky
aerofilatelistická sbírkadpoh filatelistické sbírky; dokumentuje rozvoj přepravy zásilek prostředky vzdušné dopravy (letecké pošty) a jeho významné etapy; obsahuje aerofilatelistický materiál; jejím základem jsou celistvosti
aerogram(francouzsky aérogramme); zvláštní zálepka, druh leteckého psaní v mezinárodním styku za snížené výplatné; zhotovena z jednoho listu zvlášť lehkého papíru, který se vyznačeným způsobem složí a zalepí; v ČSSR vydávány od 1.4. 1959 do 4. 5. 1971; výplatní hodnota 1,20 Kčs, následně 3,80 Kčs (od 1.1. 1971), prodejní cena 1,40 a 4 Kčs; obvykle natištěno upozornění: Vložíte-li do aerogramu další list nebo jakýkoliv předmět, který by zvýšil jeho váhu, bude dopraven pozemní cestou
aerogram bez natištěné známkyzvláštní zálepka (vzorec); druh leteckého psaní v mezinárodním styku za snížené výplatné, ale bez natištěné známky; ta se na aerogram dolepuje; vydávání těchto aerogramu podléhá podle okolností souhlasu příslušné poštovní správy nebo jsou jí přímo vydávány; v ČSSR si mohou socialistické organizace, kterým poštovní správa povolila používání výplatního stroje, objednat v TÚS aerogramy bez natištěné známky a vyplácet je otisky výplatního stroje (§ 17, odst. 6 poštovního řádu); poštovní řád z 1. 3. 1968 (§ 17, odst. 5) umožňuje nalepit výplatní známku v hodnotě výplatného za aerogram
AIEPAssociation Internationale des Experts Philateliques viz Mezinárodní svaz filatelistických znalců
AIJPAssociation Internationale des Journalistes Philateliques viz Mezinárodní svaz filatelistických novinářů
airgraph(anglicky, čti érgráf): zvláštní druh letecké pošty za 2. světové války; zpráva napsána na zvláštní formulář, zaznamenána na film a přepravena letecky; v místě určení zhotovena kopie velikosti dopisnice a ve speciální obálce doručena poštou adresátovi (použito u britských a amerických vojsk v letech 1941 — 1945)
Ajánlottviz doporučené
albumzákladní filatelistická pomůcka ve formě vázané, šrouby nebo pérovými deskami sevřené knihy s předtištěnými políčky nebo bez předtisku; známky, celistvosti nebo celiny se buď vlepují do políček, nebo zasouvají za krycí fólii
Alegorievžitý souborný název skupiny čs. poštovních známek vydávaných v letech 1919—23, tištěných knihtiskem, ojediněle hlubotiskem (neotypií); řadíme sem emise: Pamětní k 1. výročí vzniku republiky, Holubice, Osvobozená republika, Husita, Hospodářství a věda; spolu s emisí Hradčany patří k čs. známkové klasice a bohatství dostupného filatelistického materiálu umožňuje tvorbu sbírek i exponátů s mimořádným filatelistickým významem, originalitou i vzácným materiálem
ambulancenázev pro ambulantní poštovní kursy používaný v dřívější době; dnes pojmenování hovorové a podle ONS 0141 nesprávné
ambulantní poštadruh poštovního kursu železničního (vlaková pošta), silničního (automobilová pošta) a dříve i leteckého (letadlová pošta), v němž pracovníci pošty přijímají závěry, zpracovávají zásilky všech druhů do závěrů a vypravují závěry; mimoto mohou vykonávat i jiné druhy pošty
AM Postzkratka pro (angl.) Allied Military Post(age): část nápisu na známkách vydaných spojenci pro okupační zóny Německa po skončení 2. světové války; viz také spojenecká vojenská pošta
A.M.G.F.T.T.zkratka pro (angl.) Allied Military Governement Free Territory Trieste (Správa spojeneckých vojsk ve Svobodném městě Terstu): přetisk užitý na italských známkách a celinách použitých v letech 1947 — 54 v americké a britské zóně Svobodného města Terstu; viz také spojenecká vojenská pošta
A.M.G.V.Gzkratka pro (angl.) Allied Military Governement Venezia-Giulia (Správa spojeneckých vojsk v Julském Benátsku); přetisk užitý na italských známkách použitých v letech 1945—47 v oblasti Julského Benátska, obsazeného západními spojenci
antedatováníorazítkování poštovních známek (celistvosti) zpětným datem spadajícím do doby platnosti či používání příslušné známky
APOviz Anny Post Office
archlist papíru formátu většího nebo rovného A4 (210 x 297 mm), viz také přepážkový arch
ARMEE DE BOHÉME(franc): razítko francouzských polních pošt v Čechách, používané v letech 1741—42
Army Post Office(angl.) název polního poštovního úřadu v americké a anglické armádě u pozemního vojska a letectva; zkratka APO; Fleet Post Office název polního poštovního úřadu pro loďstvo (fleet = flotila, loďstvo, angl.)
aršík (poštovní)poštovní cenina ve zvláštní polygrafické úpravě; je určena k poštovním a propagačním účelům; pravidla vyplácení zásilek aršíky, případně z nich oddělenými známkami, stanoví vydavatel, který také oficiálně oznamuje, zda vydaná cenina je aršíkem nebo ne; zvláštní polygrafická úprava vychází z atypického uspořádání standartních tiskových forem, známkový motiv bývá obvykle doplněn dalšími textovými a obrazovými doplňky vztahujícími se k příležitosti, k níž je aršík vydáván; aršík, případně známky z něj oddělené, mají svá samostatná katalogová čísla; je-li známka jedné a téže hodnoty vydávána jak v úpravě archové, tak v úpravě aršíkové pak se obvykle známky obou úprav liší v některém ze svých charakteristických znaků (formát, tisková technika, použitý druh papíru apod.); náklad aršíků bývá obvykle podstatně nižší než u známek ve štandartní archové úpravě;
ASCATAssociation Internationale des Editeurs des čatalogues de Timres-Poste viz Mezinárodní svaz vydavatelů katalogů poštovních známek
atestpísemný výrok znalce, experta, o pravosti a jakosti daného předmětu filatelistického zájmu (poštovní známky, celiny, razítka, celistvosti); jeho součástí může být i fotografie ověřovaného předmětu (tzv. fotoatest)
Aufgabescheinviz podací lístek
Aufgabs-Recepisseviz podací lístek
Aus dem Briefkastenviz zásilka z poštovní schránky
Aus dem Feldeviz Von der Armee im Felde
automatická linka na zpracování listovních zásilekkomplex zařízení, které automaticky odděluje zásilky nevhodné pro automatické zpracování, ostatní rovná podle adresní strany, razítkuje, vyhodnocuje jejich poštovní směrovací číslo a třídí je; obvykle se skladá z oddělovacího, stavěcího a razítkovacího stroje, z automatického kódovacího stroje s optickým čtecím zařízením, z kódovacích pracovišť, z předtřídicího stroje, třídicího stroje, mezizásobníků, transportní sekce a spojovacích částí a z centrálního řídicího panelu
automatický kódovací strojsoučást automatické linky na zpracování listovních zásilek; zařízení, kieré automaticky identifikuje a vyhodnocuje poštovní směrovací číslo uvedené na zásilce a opatřuje zásilku kódem tohoto PSČ pro další strojní zpracování; jeho součástí je optické čtecí zařízení
automatický předtřídicí strojsoučást automatické linky na zpracování listovních zásilek, zařízení, které vyhodnocuje kódy poštovních směrovacích čísel a automaticky předtřídí kódované zásilky do stanoveného počtu směrů (maximálně několika desítek)
automatický třídicí strojsoučást automatické linky na zpracování listovních zásilek; zařízení, které vyhodnocuje kódy poštovních směrovacích čísel a automaticky třídí kódované zásilky do stanoveného počtu směrů (vyššího než sto); do tohoto označení se zahrnují i zařízení, která vyhodnocují PSČ přímo
automaticky (poloautomaticky) zpracovaná zásilkazásilka, která nese jeden nebo více znaků automatického (popř. poloautomatického) zpracování, např. otisk charakteristického razítka, kód poštovního směrovacího čísla, označení kódovacího pracoviště ap.
automatizace poštovního provozuzavádění technických a elektronických zařízení, jejichž činnost probíhá automaticky podle předem zvoleného programu; např. automatická linka na zpracování listovních zásilek, automatický razítkovací stroj ap.
automobilová poštadruh ambulantní pošty ve zvlášť upraveném motorovém vozidle, která (kromě činnosti vymezené všeobecně pro ambulantní pošty) přijímá obyčejné listovní zásilky, nádražní psaní, noviny a časopisy; do 31.8. 1983 přijímaly automobilové pošty též doporučené zásilky
autopoštapoštovní přepážka v automobilu přizpůsobená k výkonu poštovní služby; poprvé provozována v ČSR 17. 10. 1937 na pražském výstavišti, dodnes pracuje při akcích celostátního významu, mj. i při filatelistických výstavách
autorská (rytecká) značkaznačka (jméno) autora (rytce) v obraze známky nebo pod známkou; někdy bývají tyto značky umístěny v obraze známky skrytě
autotypiefotoreprodukční způsob tisku z výšky, kterým se polotónový obraz předlohy (fotografie) rozloží autotypickou síťkou (rastrem) na body různé velikosti a hustoty; pak se fotochemickým způsobem vytvoří štoček, z něhož vznikne obraz — autotyp; autotypie může být i tříbarevná a vzniká tak vícebarevný obraz barevně sladěný s předlohou; u čs. známek se tohoto způsobu tisku doposud nepoužilo
AVCviz uzávěr
avizování zásilekdoručení odběrního listu k zásilce, kterou pošta nedoručuje; avizovanou zásilku vydá pošta tomu, kdo se o ni přihlásí a odevzdá odběrní list, na kterém oprávněný příjemce potvrdil její přijetí
Bahnhofsbriefviz nádražní psaní
balíčekdruh listovní zásilky v mezinárodním styku; může obsahovat zboží a jiné předměty, zasílá se otevřeně; viz také listovní zásilka
balíček vnitřního stykudruh zapsané zásilky s hmotností do 3 kg; zasílal se bez průvodky; tento druh zásilek byl povolen od 1.4. 1950 do 30.9. 1974
balíkpoštovní zásilka větších rozměrů nebo vyšší hmotnosti; balíkové zásilky se musí podávat s průvodkou u vyhrazených poštovních přepážek a jejich úprava musí vyhovovat předepsaným zasílacím podmínkám; podle obsahu, hmotnosti, způsobu přepravy ap. rozlišujeme více druhů balíkových zásilek (např. pytlovka, cenovka ap.)
balíkové nálepkynatištěné pokyny (poznámky) o způsobu zacházení a přepravy; obvykle jsou to nálepky tištěné, dvojdílné, větší část se lepí na balík, menší na průvodku; informace vytištěné na průvodce mají vztah k podání balíku, jeho obsahu nebo způsobu dopravy, případně upozorňují na potřebu zvláštního zacházení s balíkem; tištěny jsou základní barvou na papíru barvy odlišné; podle účelu se dělí na podací a služební; při jejich nedostatku bývají na zásilky dopisovány rukou
balíkové nálepky polní poštymají obdobné určení jako balíkové nálepky běžných pošt; podací nálepky na rozdíl od podací nálepky běžných pošt neobsahují název pošty, nýbrž nápis označující polní poštu a rukopisem, případně razítkem, doplněné číslo příslušné polní pošty; jejich výskyt je řídký
balíkový výplatní otiskvýplatní otisk používný pro oražení poštovních průvodek, který obsahuje dvě denní razítka, z nichž levé svou polohou zasahuje do levé části průvodky (starého typu) do místa pro umístění razítka podací pošty; v některých případech použity i pro oražení listovních zásilek; výplatní stroje pro tento účel jsou upravovány z výplatních strojů Francotyp, ojediněle i Pitney-Bowes
balónová polní pošta1. doprava listovních zásilek polní pošty pomocí balónů z obležené rakouské pevnosti Przemyšl od 20. 1. 1915 do 19. 3. 1915; vypuštěno celkem 10 balónů bez lidské posádky, které dopravily několik tisíc k tomu speciálně vydaných dopisnic polní pošty a 4 pozorovací balóny s lidskou posádkou a poštou; všechny 4 balóny upadly do ruského zajetí a část polní pošty pak byla přepravena z Ruska přes dánský Červený kříž; viz také letecká polní pošta; 2. balónovou polní poštou dopravené listovní zásilky polní pošty z Přemyslu označené patřičně poštovními nebo vojenskými atributy této dopravy; 3. sběratelské označení pro listovní zásilky polní pošty vojáků konajících službu u balónových útvarů (v době 1. světové války); viz také polní pošta od zvláštních útvarů
balónová pošta1. přeprava listovních zásilek pomocí balónů (viz také pošta z obleženi), pouze v málo případech balónová pošta vyvolána skutečnou poštovní potřebou, protože provoz balónů je příliš závislý na povětrnostních podmínkách; první oficiální balónová pošta provozována z obležené Paříže v letech 1870-71 v kombinaci s holubí poštou; dále pak Mety 1870, Přemysl 1915; v současné době má balónová pošta převážně propagační charakter, např. lety při filatelistických výstavách PRAGA 1968, Hradec Králové 1977, PRAGA 1978 aj.; 2. balónovou poštou dopravené zásilky
Balónová pošta z Paříže v obležení 1870—71označené patřičnými poštovními nebo vojenskými atributy této dopravy
barevná testovací stupniceznačky umístěné na okrajích přepážkových archů současných čs. poštovních známek; jsou umístěny pod sebou a jejich tónování je odstupňováno v jedenácti stupních od nejsytějšího po nejsvětlejší; slouží k automatické kontrole hloubky zaleptání hlubotiskových tiskových forem
barevné umělecké pohlednice s natištěnou známkouvydávány čs. poštou v letech 1950-52 ve spolupráci s družstvem výtvarných umělců TVAR v Bratislavě; celkem 155 reprodukcí uměleckých děl 25 slovenských akademických malířů ve dvanácti sériích; natištěné známka s portrétem K. Gottwalda v hodnotě 1,50 Kčs, prodejní cena 2,70 Kčs, 3 Kčs nebo 3,40 Kčs; většina pohlednic má vytištěnou obrazovou část vícebarevným ofsetem a známku hlubotiskem s výjimkou 2. série (Tatranské), kde je známka vytištěna vícebarevným ofsetem; 7. série (Lovecká) má obrazovou část vytištěnou vícebarevným hlubotiskem, známku hlubotiskem jednobarevným; srovnej pohlednice s natištěnou známkou
barva (známky)1. barevný (zrakový) vjem, vlastnost zrakového počitku;  2. vlastnost (barevnost) předmětů (známek);  3. barevná hodnota, skládající se z pigmentu nebo barviva rozptýleného a rozetřeného v pojidle; barvou známky rozumíme její barevnost úředně stanovenou vydavatelem před zahájením tisku; k tisku použité barvy jsou charakteristické svým barevným odstínem (tónem) a vyvolávají v pozorovateli zrakový vjem označovaný výrazy modrá, červená, purpurová ap.; tyto barevné odstíny se mohu v průběhu tisku měnit
barva papíruoznačení barevnosti papíru, které je závislé na složení papíru při jeho výrobě, případně použití; rozlišujeme papír bílý, barevný (barva je obsažena již v papírovině při výrobě) a zbarvený (zbarvení se dosahuje až při vlastním tisku známek); viz také rozlišování papíru
barva výplatního otiskujasně červená barva zásadně stanovená pro jakýkoliv výplatní otisk ve smyslu usnesení jednoho z kongresů Světové poštovní unie; tato mezinárodni konvence je v československém poštovním provozu trvale dodržována; výjimkami bylo použití modré barvy otisků pro vyplácení novinových zásilek ve 40. letech a použití fialové barvy u automatů na příjem doporučených zásilek zařazených do provozu některých čs. poštovních úřadů (Praha 6, Ostrava aj.); jiná než shora uvedená barva výplatního otisku je vždy způsobena zásahem uživatele
bezkontaktní trysková tiskárnazařízení k bezdotykovému kódování zásilek vysokou rychlostí proudem drobných kapiček kódovacího inkoustu; symboly »kového kódu jsou nespojité, tvořené drobnými tečkami
bianko poštovní nálepkypoštovní nálepky, na nichž chybí jedna tisková operace, obyčejně tisk názvu pošty; jsou to výpomocné nálepky pro případ spotřebování nálepek běžných (doporučních, pro cenná psaní, balíkových); viz také poštovní nálepky
blanketviz poštovní vzorec
blokčást archu vodorovně i svisle souvisejících poštovních známek
bledý tiskvýrobní vada vzniklá při tisku řídkou barvou nebo při nadměrném vytírání barvy (u hlubotisku) či jejím nedostatečným nanášením (u knihtisku)
blokádav razítkářské terminologii název pro otisk plného obdélníku v místě, kde měl být v razítku otisk letopočtu, denní, měsíční, případně expediční hodinový údaj; nejběžněji se vyskytuje blokáda letopočtu, vyvolaná tím, že nebyla k dispozici vložka nebo typ pro příslušný rok
Boteviz posel
Bratislavské gobelínyvžitý název pro emisi čs. poštovních známek tematicky čerpající z originálů gobelínů uložených v Galérii města Bratislavy, vydanou v letech 1974—76; grafická úprava a rytina M. Ondráček, vícebarevný ocelotisk z plochých desek, přepážkové listy o 4 známkách; tematický doplněk emisí Umění a Pražský hrad
Bratislavské historické motivyvžitý název pro emisi čs. poštovních známek tematicky čerpající z originálů uměleckých děl uložených v bratislavských kulturních institucích, vycházející od roku 1977; grafická úprava spojena především se jménem M. Ondráčka, podíleli se rovněž J. Mráček a L. Jirka; vícebarevný ocelotisk z plochých desek, přepážkové listy o 4 známkách; tematický doplněk emisí Umění a Pražský hrad
Briefsammlungviz poštovní sběrna
celina (poštovní celina)druh poštovní ceniny s natištěnou známkou nebo jí nahrazujícím obrazem, prípadne nápisem (např. dopisnice, aerogram, obálka, poštovní výběrka ap.); adresní (přední vrchní) strana celiny, dříve označována jako líc celiny nebo její lícní strana, je strana s natištěnou známkou a místem pro napsání adresy příjemce (ČSN 884674 a ONS 884675 uvádějí název adresní strana), zadní (spodní) strana celiny, dříve označovaná jako rub celiny nebo rubová strana celiny, je strana bez natištěné známky
celina holubí pošty (pigeongram)jednoúčelová celina určená pro přepravu zpráv poštovním holubem; obvykle zhotovená ze zvlášť lehkého papíru v rozměrech odpovídajících objemu pouzdra používaného při dopravě zpráv poštovními holuby
celina s přitisknucelina s dodatečně provedeným tiskem na výrobně dohotovené celině (nikoliv přes známku); přítisk může být úřední (provedený orgány poštovní správy), poloúřední (provedený se souhlasem poštovní správy), soukromý (např. firemní přítisk pro usnadnění korespondence, příležitostný (při oslavách, různých událostech ap.)
celina s přetiskemcelina s dodatečně provedeným přetiskem číslice písmenné zkratky, názvu státu ap.; zpravidla na vytištěné známce výrobně dohotovené celiny; přetisk může být proveden strojově nebo ručně na poště z úředního příkazu; viz také přetisk
celiny pro potrubní poštudopisnice, obálky, zálepky ap., podobné běžným celinám, s upraveným výplatným za zvlášť urychlený způsob přepravy zpráv v obvodu potrubní pošty; bývají zvlášť označovány jako např. dopisnice potrubní pošty (v Rakousku Correspondenz-Karte zur pneumatischen Expressbefôrderung, Rohrpostbrief ap.); byly tištěny povětšině na barevných papírech pro odlišení od jiných zásilek určených k dopravě mimo potrubní poštu; prvé celiny tohoto druhu vydalo Rakousko r. 1875 pro potrubní poštu ve Vídni (od r. 1899 platné i pro Prahu), Německo r. 1876, Francie r. 1879 atd.
celistvost v námětovém exponátuje využívána k dokumentaci myšlenky exponátu; pro dokumentaci v námětovém exponátu dělíme prvky vytvářející celistvost na prvky pro poštovní provoz nezbytné nebo jím vynucené a na prvky doplňující; využitelné v exponátu jsou pouze prvky pro poštovní provoz nezbytné nebo jím vynucené; celinu využíváme v exponátu zpravidla tehdy, jestliže rozvíjí základní téma více vazbami současně (na rozdíl od jejích jednotlivých prvků využitelných samostatně)
cena zálibycena předmětu filatelistického zájmu, zejména známek, celin, celistvostí, razítek ap., založená na filatelistické hodnotě uvedených předmětů; je podmíněna zejména vzácností jejich výskytu, jakostí, oblibou a ochotou filatelistů cenu záliby zaplatit
cenná krabicedruh zásilky v mezinárodním styku; polepoval se podacími nálepkami na cenná psaní; byl zrušen v roce 1950
cenná zásilkaspolečné označení pro cenná psaní a cenné krabice mezinárodního styku používané v ujednání o cenných psaních a cenných krabicích Světové poštovní unie
cenné psanídruh zapsané zásilky; psaní s udanou cenou obsahující papírové peníze, cenné papíry, jiné cenné listiny; ve vnitřním styku může obsahovat též mince a zlaté plíšky; obálku na cenná psaní prodává pošta, za určitých podmínek je možno použít obálky soukromě vyrobené; cenné psaní musí odesílatel zabezpečit předepsanou uzávěrou (např. pečetí, papírovou lepicí páskou) a uvést na něm cenu
cenný balík (cenovka)balíkové zásilky s udanou cenou nad určitou hranici nebo s obsahem drahých kovů, cenných papírů, peněz ap. (případně jiných věcí, pokud si to odesílatel přeje); pro tyto balíky jsou určeny přísnější zasílací podmínky a během přepravy a dodání se jim věnuje větší pozornost; za udanou cenu se platí zvláštní poplatky odstupňované podle její výše
cenzorské razítkomalé (většinou číselné) razítko, někdy v oválu, kruhu nebo rámečku, sloužící k označení cenzora, který provedl cenzuru listovní zásilky; poprvé použito za 1. světové války (výjimečně existují cenzorská razítka se jménem cenzora); hromadné užití za 2. světové války
cenzura listových zásilekkontrola listovních zásilek poštovními, policejními, vojenskými, vězeňskými, celními a jinými orgány, zda neobsahují utajené informace především vojenského a politického charakteru ( viz také devizová kontrola); potvrzení o provedené cenzuře je ve většině případů vyznačeno na zásilce, a to otiskem cenzurního razítka, cenzorského razítka, cenzurní zálepkou, cenzurní páskou, cenzurní pečetí, devizovou kontrolou, rukopisnou poznámkou; úřední cenzura pošty prováděna od poloviny 19. století, první známý případ je Černý kabinet kardinála Richelieua; za 1. a 2. světové války prováděna všemi válečnými státy především vojenská a policejní cenzura, někdy pokračovala i po skončení války, např. cenzura listovních zásilek z Maďarska do ČSR v letech 1920-21, spojenecká cenzura v Německu a Rakousku 1945-51, čs. cenzura listovních zásilek v letech 1945-50 do tehdejších okupačních zón ap.
cenzurní páskalepicí páska (většinou v rolích) užívaná cenzurními nebo poštovními kontrolními orgány k zalepení otevřených dopisů a balíků; je na ní úřední označení cenzurního orgánu a výsostné znaky; vedle ní nebo i na ní mohou být otisky cenzurního nebo cenzorského razítka
cenzurní pečeťslužební pečeť cenzurních nebo poštovních kontrolních orgánů užitá k označení cenzurovaných zásilek buď jako pečetka (např. u zapečetěných cenných dopisů), nebo její otisk jako razítko
cenzurní poštaviz cenzura listovních zásilek
cenzurní zálepkazálepka s úředním názvem cenzorního orgánu užívaná k označení cenzorované zásilky; většinou slouží k zalepení chlopně otevřeného dopisu
cito, citius, citissime(latinsky pilně, velmi pilně): poznámka na (zejména předznámkovaných) psaních, která se měla přepravit a dodat spěšně; viz také spěšná zásilka
C. M.viz měny
Conventionsmiinzeviz měny
Coupon réponse internationalviz mezinárodni odpovědka
cyklistická pošta1. zvláštní soukromá doprava listovních zásilek z Fresna do San Franciska (400 km) za pomoci cyklistů použitá při stávce železničářů; k tomu vydány i soukromé známky; šlo v podstatě o stávkokazeckou akci; 2. cyklistickou poštou dopravované zásilky vyplacené zvláštními soukromými známkami (viz také zvláštní druhy a způsoby přepravy)
čárkované razítkodenní razítko jednoduchého vodorovně čárkovaného provedení ve tvaru osmiúhelníku s delší zakladou, v němž je umístěn název poštovního úřadu a datumový údaj; nazýváno též roštové; malý prostor pro legendu omezoval poštovní použití na poštovní úřady s krátkým jednojazyčným názvem; v českých zemích se používala v letech 1894—1918; jsou však známa dvě razítka obdobného charakteru již z dřívější doby z let 1848—72 (Úsov, Olbersdorf)
časové údaje ve výplatním otiskuúdaje obvykle umístěné v denním razítku v pořadí den, měsíc, rok, výjmečně hodiny, eventuálně minuta; den a rok jsou u nás vždy provedeny arabskými číslicemi, k vyjádření měsíce bývá kromě arabských číslic použito i číslic římských; jsou známy i případy zkratkovitého slovního vyjádření, a to nejen v našich jazycích, ale i ve verzi německé a anglické; hodinový údaj se ojediněle vyskytl v prostoru mezi denním a výplatním razítkem (viz Satas); ojedinělé bylo i automatické nastavování času otisku po 15 minutách u elektronického výplatního stroje Frama (pošta Praha 5); viz elektronický výplatní stroj, resp. Frama
černotiskpomocný kontrolní otisk štočků jednotlivých známek nebo celých tiskových forem v černé barvě, většinou na různých druzích papíru; černotisky se zhotovují před vlastním tiskem známek (ojediněle v průběhu tisku) pro posouzení kvality štočku (tiskové formy) a odhalení případných chyb nebo vad; tyto kontrolní otisky nesmějí být zaměňovány s tzv. výsadními tisky, zhotovovanými pro různé účely; viz také nátisk nebo obtah
Černý kabinet(francouzsky Cabinet noir), první politická cenzura listovních zásilek v dějinách zřízená ve Francii 1628 kardinálem Richelieuem; dopisy určitých osob, sledovaných z politických důvodů, byly otevírány, opsány a znovu zapečetěny bez porušení originální pečeti nebo s užitím pečeti padělané
čs. polní pošta na Slovensku 1919—201. polní poštovní služba čs. armády na Slovensku v období od 1. 1. 1919 do 8. 7. 1920; zřízená pro jednotky čs. armády nasazené při zajišťování celistvosti a státní svrchovanosti nové republiky; celkem aktivováno 15 polních poštovních úřadů, jedna třídírna polní pošty a v první polovině roku 1919 rovněž působil úřad italské polní pošty (Posta Militare 52); čs. polní pošta nedisponovala vlastními dopravními prostředky a organizace přepravy byla založena na existenci jediné třídírny, která prostřednictvím pravidelných civilních vlakových pošt sbírala a předávala zásilky v obou směrech; zásilky do zápolí byly cenzurovány u vojenských jednotek a pak hromadně předávány polním poštovním úřadům (případně místním poštovním úřadům) k další dopravě; v počátcích byly listovní zásilky označovány razítkem vojenského velitelství nebo jen razítkem místního poštovního úřadu a poznámkou či razítkem „Od čs. vojska/ /Poštovného prosto, „Od čs. legií aj., později pak razítkem YMCA (vojenský domov); k dopravě nebyly přijímány R-zásilky do vnitrozemí, v opačném směru ano; zásilky do ciziny a balíkové zásilky nebyly povoleny vůbec; byly též vydány úřední dopisnice polní pošty; 2. čs. polní poštou na Slovensku dopravené listovní zásilky označené patřičnými poštovními nebo vojenskými znaky této dopravy
Čestný dvůrnesoutěžní výstavní třída na soutěžních filatelistických výstavách konaných pod patronátem nebo záštitou FIP; na pozvání pořadatelů výstavy jsou v ní vystaveny exponáty mimořádného filatelistického významu
Čs. polní pošta v Anglii 1941—45 obnovená vojenská poštovní služba čs. armády po evakuaci jednotek z Francie (1941); pracovala v táboře Cholmondeley, v průběhu roku 1941 užívána místní razítka, pak povolena razítka vlastní, avšak listovní zásilky čs. vojáků nebyly osvobozeny od poštovného (užívány anglické známky); existují 4 denní poštovní razítka a větší počet razítek příležitostných
Čs . polní pošta v Rusku (čs. polní pošta na Sibiři)1. první samostatná polní poštovní služba čs. armády zřízená v Rusku 10. 7. 1918 (od r. 1914 existovala uvnitř ruské armády tzv. Česká družina, až do VŘSR užívala ruské polní pošty); měla spojovat čs. vojenské jednotky na sibiřské magistrále; doprava zahájena 18. 9. 1918 na trati Čeljabinsk-Ufa-Syzraň, později prodloužena až do Vladivostoku (7 000 km); ve větších městech byly zřizovány poštovní stanice; z Vladisvostoku se vojsko vracelo do ČSR na 36 lodích; poštovní ambulance dopravovaly poštu příslušníků čs. vojska bezplatné, pro obyvatelstvo platily tarify ruské pošty (vydány též známky a celiny); pracovala smluvně i pro vojska americká, čínská, francouzská, italská, jugoslávská, polská, rumunská a litevská; používaná dvouřádková razítka měla český text a číslo, později text česko-francouzský; časté též užití razítek útvarových nebo místních poštovních orgánů, lze je nalézt na vyplacených i nevyplacených zásilkách; 2. čs. polní poštou v Rusku dopravené zásilky opatřené příslušnými poštovními nebo vojenskými znaky této přepravy
Čs . polní pošta ve Francii1. listovní zásilky čs. doborovolníků (legionářů) bojujících v samostatných čs. vojenských jednotkách ve Francii proti císařskému Německu za 1, světové války; bylo užíváno služeb francouzské polní poštovní služby; zásilky byly soustřeďovány v plukovních sběrnách, které je opatřily útvarovým razítkem s francouzským nebo francouzsko-českým textem (viz také polní pošta od zvláštních útvarů) a pak byly dopravovány zdarma; 2. samostatná čs. vojenská poštovní služba jednotek konajících vojenský výcvik v soustřeďovacím táboře v Agde (jižní Francie) zřízená 1. 2. 1940; listovní zásilky příslušníků čs. vojsk na území Francie byly od poštovného osvobozeny, do zahraničí musely být vypláceny podle platných tarifů; užíváno jedno denní razítko nebo razítko poštmistra vojenského útvaru a 2 razítka příležitostná; 3. listovní zásilky od čs. vojáků ve Francii za 1. a 2. světové války označené náležitými poštovními nebo vojenskými znaky této přepravy
číslo polní poštyidentifikační znak polního poštovního úřadu; většinou se z důvodů utajení a snazší manipulace se zásilkami užívají jako identifikační znak čísla; číslo polní pošty se uvádí v legendě razítka polní pošty
číslo přepážkového archuúdaj vytištěný na okraji přepážkového archu známek sloužící k evidenci počtu vytištěných archů dané známky v souladu se stavem počitadla archů, které je součástí tiskového stroje; toto zařízení je součástí nyní používaných výkonných rotačních tiskových strojů, dříve tištěné archy známek tento údaj neobsahují; u čs. známek jde o tisk na strojích Wifag
číslo vlakové poštyjedno- až třímístný číselný údaj v horní úseči dvojplošného razítka, který vyznačuje příslušnost vlakové pošty k představenstvu (pro představenstva vlakových pošt v ČSR jsou vymezena čísla 1-799, pro představenstva vlakových pošt v SSR čísla 800—999); číslování vlakových pošt je u nás od r. 1918 až dosud prakticky neměnné
datum tisku přepážkového archuúdaj vytištěný na okraji přepážkového archu informující o datu výroby v tiskovém stroji; zařízení pro tisk data je součástí nyní používaných výkonných rotačních strojů; u čs. známek jde o tisky ze strojů Wifag
dekartaceviz vykartováni
Den čs. poštovní známky1. významný den připomínající vydání prvních čs. poštovních známek — 5 h a 10 h Hradčany — dne 18. 12. 1918; 2. vžitý souborný název pro emisi čs. poštovních známek, vycházející od roku 1965 vždy 18. 12.; tematicky emise čerpá z volného zpracování motivů čs. klasických známek, v poslední době rovněž doplňována portrétní rytinou významných tvůrců prvních čs. známek; tisk rotačním ocelotiskem kombinovaným s vícebarevným hlubotiskem
denní razítkoviz poštovní denní razítko
denní razítko výplatního otiskučást výplatního otisku vyznačující obvod podávací pošty a časové údaje použití otisku; vzniká jednak otisknutím pevné části (nejčastěji kruhového tvaru) s názvem pošty, po r. 1973 i postupně zaváděnými poštovními směrovacími čísly a případně dalšími grafickými symboly, jednak otisknutím pohyblivé části, data v pořadí den, měsíc, rok, eventuálně hodina; jsou známa razítka jednokruhová nebo dvoukruhová; jejich tvar by v současnosti měl být v souladu se zněním ONS 9061110, ojediněle se však vyskytují i tvary anomální (obdélníkové či bez ohraničení)
desková chybavžité filatelistické označení (nerespektující skutečný tvar tiskové formy) pro rušivý prvek v kresbě známky příslušné určitému známkovému poli dané tiskové formy, vzniklý v důsledku přehlédnutého omylu nebo chybné kontroly technologických postupů v průběhu zhotovení tiskové formy; ojediněle jako důsledek chybně provedené opravy tiskové formy; deskové chyby mohou být předmětem oprav (viz také retuš); svou povahou nebrání řádnému použití poštovní ceniny v poštovním provozu
desková odchylkavžité filatelistické označení pro změny pozorované v obrazu a kresbě známky nepřihlížející ke skutečnému tvaru tiskové formy; viz odchylka v obrazu a kresbě známky
desková vadavžité filatelistické označení (nerespektující skutečný tvar tiskové formy) pro rušivý prvek v obrazu známky, příslušné určitému známkovému poli dané tiskové formy (srovnej obraz známky a kresba známky); desková vada vzniká v důsledku skryté vady či poškození materiálu pro zhotovení tiskové formy (výchozího štočku, původní rytiny, molety, pomocné či prípravné sestavy, negativu ap.) nebo drobných odchylek při fotochemickém či mechanickém procesu rozmnožení výchozího materiálu na tiskovou formu, případně v důsledku poškození a opotřebení hotové tiskové formy v průběhu dalších manipulací s ní včetně vlastního tisku; v závislosti na výrobní fázi, ovlivňující frekvenci výskytu, rozlišujeme deskové vady typické (vyskytují-li se v celém nákladu známky nebo na jeho podstatné části) a nahodilé (vyskytují-li se jen ojediněle nebo v menší části nákladu); u některých prvních emisí čs. známek tištěných knihtiskem, u nichž byl stejný obrazový motiv (kresba známky) využit pro více hodnot, si odlišnosti v přípravě a zhotovení tiskových forem vyžádaly podrobnější specifikaci výrobní fáze, v níž daná vada vznikla; rozlišujeme proto: primární deskové vady, vzniklé ve výchozím materiálu společném pro více hodnot (ve výchozím štočku, v pomocné sestavě ap.), sběratelsky prokazatelné u všech hodnot emise téže kresby, pokud nedošlo k opravám; sekundární deskové vady, vzniklé ve výchozím materiálu pro tisk známek určité hodnoty (v přípravné sestavě, ve fotografickém negativu ap.), sběratelsky prokazatelné u všech tiskových desek (forem) téže hodnoty, pokud nedošlo k opravám; dříve používaný pojem terciární deskové vady lze v běžné praxi ztotožnit s pojmem nahodilá desková vada; z uvedeného je rovněž zřejmé, že pojem primární a sekundární desková vada lze souhrnně vyjádřit pojmem typická desková vada; lze pak hovořit o typických deskových vadách společných více tiskovým formám více hodnot nebo jedné hodnoty; deskové vady se mohou během tisku zvětšovat nebo zmenšovat, mohou se z nich vyvinout další vady, avšak mohou také úplně vymizet; deskové vady mají svůj studijní význam při určování známkových (aršíkových) polí, desek, tiskového období, popř. mohou být pomocnými znaky při určování jiných sběratelsky významných rozdílů; svůj podstatný význam mají při posuzování pravosti některých vzácných známek; typické i nahodilé deskové vady mohou být předmětem oprav (viz také retuš, desková odchylka); svou povahou nebrání řádnému poštovnímu použití známky (ceniny)
desková značkačíslice, písmeno, symbol, ornament, bod ap., kterými byly záměrně opatřeny tiskové formy (desky) nebo jejich části za účelem označení a rozlišení ve výrobě; soubor deskových značek, rozmístěný na tiskové formě, poskytující úplnou informaci o sestavení tiskové formy a dat její výroby nazýváme deskovým označením
devizová kontrola1. kontrola listovních zásilek k tomu zmocněnými poštovními orgány, zda neobsahují nepovolené platební nebo devizové prostředky (např. poštovní známky); zkontrolované zásilky jsou většinou označeny razítkem, nálepkou nebo jinou poznámkou celního úřadu (např. důvodu, proč byla zásilka shledána závadnou); 2. razítko kontrolního celního úřadu; viz také cenzura razítek
dezinfekce listovních zásileklistovní zásilky z míst, kde byly trvale rozšířeny nakažlivé choroby (Orient, zámoří), z míst velkých epidemií a z epidemických nemocnic, byly různým způsobem dezinfikovány a ověření o  tom se dělo na dopise ručně psanou poznámkou, pečetí nebo nálepkou (karanténní dopisy, sanitní razítko); dezinfekce se prováděla zprvu pokropením octem, později parami síry a formaldehydu (cholerové dopisy, cholerové razítko), kvůli dokonalé dezinfekci byly dopisy propichovány či nastřihovány; jednotlivé státy i  města se chránily tzv. sanitárním kordonem, proto mohla být zásilka dezinfikována i několikrát; dezinfekce listovních zásilek se ve větší míře naposled uskutečnila za 1. světové války v rakousko-uherské armádě; dezinfikované zásilky byly označovány razítkem DEZINFIZIERT, DESINFICION aj.; dodnes ještě existuje dezinfekce zásilek z leprosárií a epidemických nemocnic
dělené známkyznámky, které mají provizorní charakter a byly použity při nedostatku známek potřebné hodnoty nebo při nemožnosti dodat potřebnou hodnotu a druh známky na poštovní úřad; někdy bylo dělení známek povoleno, jindy mlčky trpěno a nezřídka šlo i o výrobky záměrné (viz také mache); u čs. známek se dělení vyskytlo zejména v popřevratovém poštovním provozu v letech 1918—20; vzhledem k tomu, že v nouzových případech bylo povoleno především vyplácení poštovních zásilek v hotovosti, je třeba posuzovat vznik a potřebu těchto provizórií velmi citlivě a s ohledem na konkrétní historické podmínky poštovního provozu v daném místě Nouzové použití dělené čs. předběžné známky
dělicí linkylinky vzniklé na přepážkových arších otiskem typografických vyrovnávacích linek různé šířky i délky, umístěných v sestavě tiskové formy; sloužily jako technická pomůcka při rozřezávání tiskového archu na přepážkové archy (listy); byly vkládány do tiskové formy do míst, kudy měl procházet dělicí řez nebo střih a nacházejí se zpravidla u známek se širokými okraji přepážkových archů; srovnej s pojmem ochranné rámy dělící linka umístěná pod počitadly
doba platnostičasový interval vymezený oprávněným vydavatelem poštovní ceniny pro její používání poštou i veřejností v souladu s platnými poštovními předpisy (obvykle Poštovním řádem); doba platnosti může být omezená i neomezená; čs. známky vydané po roce 1953 mají časově neomezenou dobu platnosti; ukončení platnosti bývá úředně vyhlášeno stanovením data, k němuž poštovní cenina ztrácí platnost; vyhlášení ztráty platnosti může předcházet vyhlášení data stažení ceniny z poštovního oběhu; viz také platnost (ceniny)
dobírka(německy Nachnahme, maďarsky utanvét, francouzsky Remboursement): částka, kterou odesílatel zatíží zásilku; tuto částku pošta vybere od příjemce a zašle ji odesílateli poukázkou přiloženou k zásilce (u balíků připojenou k poštovní průvodce); dobírkové zásilky byly u nás zavedeny v r. 1860; bývají označovány zvláštní nálepkou trojúhelníkového tvaru; viz také poštovní průvodka
dobrovolná zdravotnická péčeviz Militarplege
dodací poštapošta, která dodala, dodává nebo má dodat určitou zásilku (srovnej dodávací pošta)
dodávací poštaoznačení pro poštu, která doručuje poštovní zásilky adresátům (příjemcům) a vydává odnosné zásilky adresátům (odnášečům) na poště (srovnej dodací pošta)
dodávání poštovních zásilekdoručování zásilek nebo odběrních listů poštovními doručovateli a vydávání odnosných zásilek adresátům (příjemcům) na poště; viz také odnosné zásilky, adresát, poštovní doručovatel
dokumentace tématuzpůsob filatelistického doložení určité prokazované udélosti či jiné skutečnosti, významné pro téma exponátu; vhodným filatelistickým dokumentem bývá poštou prošlá celistvost nebo celina, může to však být i jiný předmět filatelistického zájmu, jehož motivační prvky mají k příslušné dobové (historické) skutečnosti komplexní vztah věcný (tematický), časový a místní; chybí-li zvláště podmínka věcného vztahu, jde o předmět pro tematickou dokumentaci nepříslušný a málo vhodný pro exponát vůbec; jakýkoli výše zmíněný chybějící vztah nelze nahradit textem libreta.
domicilviz legenda
dopisviz psaní
dopiskalist papíru s patkami opatřenými lepem; dopiska je podobná zálepce (nemá však zoubkované okraje); po přeložení se patky zalepí a vytvoří celek podobný obálce
dopisnice (poštovní dopisnice)1. jednoduchá dopisnice, druh listovní zásilky stanovených rozměrů (přibližně A 6, přesné rozměry a výrobní tolerance udány ČSN 884674) sloužící pro kratší sdělení; lístek z kartónu nebo tuhého papíru s vytištěnou známkou; úřední název do r. 1918 „Korespondenční lístek, od roku 1918 pouze „Dopisnice nebo „Poštovní dopisnice; 2. dvojitá dopisnice viz dopisnice s odpovědí
dopisnice Červeného křížezvláštní dvojitá dopisnice vydaná v Rakousko-Uhersku roku 1914 pro korespondenci při pátrání po nezvěstných vojácích; jednu část tvoří celina s výplatným 5 h rakouský korespondenční lístek, předchůdce čs. dopisnic a s předtištěnou adresou úřadovny pro vyhledávání nezvěstných ve Vídni (tato organizace měla vlastní poštovní razítko), druhá, bezplatná odpovědní část s natištěným červeným křížem a předtištěným textem (hledaný je raněn, nemocen, pohřešován, v zajetí ap.), informovala tazatele o osudu vyhledávaného
dopisnice do blízké cizinydopisnice se sníženými sazbami výplatného pro některé země, s nimiž byly sjednány vzájemné dohody o zlevněné přepravě zásilek určitého druhu (od 1. 1. 1922 s Maďarskem, Německem, Polskem a Rakouskem, od 13. 4. 1922 též s Rumunskem, od 1.4. 1922 do ledna 1928 s Itálií, od 1. 3. 1937 s Jugoslávií a od 1. 4. 1937 s Řeckem a Tureckem); platnost dopisnic do 15.3. 1939
dopisnice do cizinydopisnice s vytištěnou známkou v hodnotě výplatného do ciziny s textem zpravidla dvou- nebo vícejazyčným, z nichž první je v jazyce českém nebo slovenském
dopisnice pro mezinárodní stykviz dopisnice do ciziny
dopisnice polní pošty (dopisnice polní poštovní služby)1. poštovní formuláře úředně vydané polní poštovní službou, označené nápisem Polní pošta (v různých podobách, případně jazycích) a zdarma přidělované vojákům v aktivní službě pro užití v jejich poštovním styku; zavedeny v roce 1902 v rakousko-uherské armádě, praktické užití až od 1. světové války; úřední vydaní mají text německý Feldpostkorrespondenzkarte nebo maďarský Tábori Postai Levelezôlap; u vícejazyčných vydání český ekvivalent Dopisnice (dopiska) polní pošty, Polní pošta; existuje velké množství poloúředních a soukromých dopisnic polní pošty, často s různými nacionalistickými a válečnými obrázky; užívány i pro spojení zápolí — pole; jejich zbytky úředně vypotřebovány čs. polní poštou na Slovensku v letech 1918—20, později s přetiskem „Lístek polní pošty a monogramem ČSR; pak vydán úřední „Lístek polní pošty s monogramem ČSR; pro čs. polní poštu 1938 úředně vydány dopisnice s texty „Dopisnice polní poštovní služby, „Polní pošta aj. na žlutém a zeleném papíře; 2. již neplatné úřední celiny Bosny — Hercegoviny přetištěné za 1. světové války razítky „Feldpost, „Portofrei aj. a použité jako 1.; 3. poštovní dopisnice (celiny) vydané za 1. světové války v etapních územích rakousko-uherské armády pro potřebu poštovního styku místního obyvatelstva (viz také etapni poštovní úřad)
dopisnice pro potrubní poštudopisnice pro zvláštní zrychlený způsob dopravy zpráv v obvodu potrubní pošty; viz také celiny pro potrubní poštu
dopisnice pro vnitřní stykdopisnice s natištěnou známkou v hodnotě výplatného pro vnitrostátní přepravu
dopisnice s odpovědí (dopisnice se zaplacenou odpovědí)dvojitá dopisnice, jejíž druhý díl (odpověď, odpovědní lístek) mohl adresát použít k odeslání odpovědi jak ve vnitřním styku, tak do ciziny; platnost dopisnic se zaplacenou odpovědí ukončena v mezinárodním styku 30. 6. 1971, v ČSSR 28.2. 1974
dopisnice s odpovědí — druhý díl, odpovědní
doplatné(německy Porto, Nachporto, Nachgebiihr; maďarsky porto, postadíj); poštovní poplatky váznoucí na zásilce a vybírané při dodání; viz také doplatní známka
doplatní známkapoštovní známka používaná k úhradě poštovních poplatků pro vnitřní potřebu až po skončení poštovního úkonu nebo služby; původně známka určená k vybírání doplatného za nesprávně vyplacené zásilky ve výši dvojnásobku chybějícího výplatného; později se s doplatními známkami začaly provádět úhrady poplatků výplatného adresátem (na zásilkách úředního charakteru), poplatků vyclívací poště, poplatků za vrácení zásilky zpět v případě neznámého adresáta nebo uložení zásilky a vyhledání odesílatele, dále pak úhrady doporučeného při devizové kontrole zásilky z ciziny, úhradu výplatného a manipulačních poplatků na bankovních cenných psaních a konečně zúčtování inkasních poplatků na poštovních zúčtovacích arších; doplatní známky byly zavedeny v českých zemích od 1.2. 1894 a na území Slovenska od 1. 1. 1903; používány byly (s přestávkou způsobenou německou okupací českých zemí, 1938—46, resp. 1943—46) do roku 1985, kdy byla jejich funkce zrušena; viz také úložné; poste restante
doporučené psanídruh zapsané zásilky; listovní zásilka nebo poštovní výběrka podání, které pošta potvrdí a vydá příjemci tehdy, když potvrdí její přijetí
doporučenepoznámka, kterou musí odesílatel označit na adresní straně listovní zásilku a poštovní výběrku, pokud se s ní má zacházet jako s doporučenou (zapsanou); ve vnitřním styku stačí zkratka „Rec anebo jen písmeno „R; ve styku s cizinou může být poznámka doplněná obdobným výrazem v jazyce země původu
doporučnépoplatek vybíraný při podání doporučené zásilky kromě výplatného za obyčejnou zásilku téhož druhu, hmotnosti a místa určení nebo poplatek za poštovní výběrku
doprava poštovních zásilek1.  přeprava poštovních zásilek prostřednictvím vlastní nebo smluvní sítě dopravních prostředků; 2. jeden ze základních sběratelských směrů čs. poštovní historie, k jehož zkoumání je od roku 1985 zřízena sekce dopravy poštovních zásilek; postihuje hlavní způsoby vyplácení (doplácení) poštovních zásilek (razítkování známek, vyplácení pomocí výplatních otisků, další způsoby vyplácení) a cestu poštovní zásilky během příjmu (podávání), přepravy a dodávání v poštovním provozu; vedlejšími znaky poštovních zásilek (poštovní nálepky, doplňující poznámky pošty ap.) se zabývá sběratelský směr adjustace poštovních zásilek; dopravou poštovních zásilek v dobách nemírových se zabývá sběratelský směr zvláštních druhů přepravy poštovních zásilek; postihuje i zvláštní druhy přepravy odlišující se od obvyklé a běžné dopravy poštovních zásilek
doručenka(dříve zpáteční lístek, návratka, zpáteční recepis; německy Riickschein, Zustellungsurkunde, Retour-recepisse, maďarsky tértu vevény): doklad, který se připojuje k zásilce, aby na něm pošta opatřila odesílateli potvrzení příjemce, že zásilku (poukázanou částku) obdržel
doručnépoplatek vybíraný od příjemce za dodání některých druhů zásilek
doruční známkadruh poštovní známky určený k úhradě zvláštního poplatku za výhradní doručení do vlastních rukou adresáta; u čs. známek mohlo být výhradní doručení vyžádáno jak adresátem, tak odesílatelem zásilky; rozeznáváme proto doruční známky výplatní (výhradní doručení vyžaduje a úhradu poplatku provádí odesílatel, známku vylepuje podací pošta) a doruční známky doplatní (výhradní doručení vyžaduje a úhradu poplatku provádí příjemce zásilky, známku vylepuje pošta dodací); viz také do vlastních rukou
dotisk dotlačdodatečný tisk nákladu z týchž tiskových forem
do vlastních rukoupoznámka na zapsané poštovní zásilce, kterou pošta vydá jen do vlastních rukou adresáta; za tuto službu pošta vybírá zvláštní poplatek, který se od 1.3. 1937 do 18. 6. 1953 zúčtovával prostřednictvím zvláštních známek doručních
dřevorytdruh tisku z výšky; do plochy příčného řezu dřeva se kresba vyrývá rydly; po očištění je vyrytá kresba bílá, zbylá plocha tiskne černě; dřevoryt umožňuje velmi detailní kresbu, pro tisk čs. známek nepoužit, jsou však známy soukromé návrhy J. Schmidta na první čs. známku pořízenou touto technikou; za velmi vzácné je třeba považovat otisky dřevorytem pořízených štočků hodnot 100 h a 300 h emise Hospodářství a věda (pro zhotovení tiskových forem nepoužity)
dvojité zoubkovánínahodilá výrobní vada zoubkování vzniklá při poruše perforačního zařízení nebo při opětovném vložení již ozoubkovaného archu (listu) do perforačního zařízení
dvojitý (trojitý) tiskvícenásobný tisk; nahodilá výrobní vada vzniklá opakovaným vložením již potištěného papíru do tiskového stroje; tuto výrobní vadu je třeba odlišovat do vícenásobné moletáže celé kresby známky (jíž vzniká desková odchylka) i od výrobní vady — částečného otisku molety do známkového obrazu, jímž vzniká desková chyba
dvojjazyčné razítkopoštovní razítko, jehož legenda (název pošty) je uvedena ve dvou jazykových mutacích; na našem území se setkáváme s legendou německo-českou, česko-německou, slovesko-maďarskou, česko-polskou, česko-ukrajinskou v závislosti na konkrétních historických a politických poměrech
dvojkruhové denní razítko výplatního otiskudenní razítko ve tvaru mezikruží tvořeného dvěma kružnicemi; tento tvar byl pro výplatní otisk nařízen na základě rozhodnutí ministerstva pošt ze 17. 12. 1946 (věstník ministerstva pošt č. 62); existuje několik variant lišících se šíří a souvislostí mezikruží a přítomností či nepřítomností tzv. můstku (vodorovných čar oddělujících datumové údaje); viz také denní razítko výplatního otisku
dvojkruhové razítkopoštovní razítko, jehož obvod tvoří dvě soustředěné kružnice a ve vzniklém mezikruží je umístěn název poštovního úřadu — legenda, ve vnitřním kruhu je časový údaj, a to buď uspořádaný ve dvou až čtyřech řádcích, nebo vnitřní kružnici přetíná můstek a pak je datum v jednom řádku nastavováno pomocí kolečkového systému, viz také kolečkové razítko; první dvojkruhová razítka jsou poštmistrovského původu, viz také poštmistrovské razítko
dvojplošné razítkorazítko pro poštovní kursy; denní razítko s otočnou hlavicí opatřenou na obou razících plochách legendou; na jedné ploše hlavice je název kursu z výchozí stanice, na druhé ploše název vratného kursu; v horní kruhové úseči má razítko ambulantní pošty vyryto její orientační číslo; když jde o jiný druh kursu, je na tomto místě vyryta jeho zkratka (např. úpz, úps, úpl ap.)
Einlieferungsscheinviz podací lístek
elektronický výplatní strojvýplatní stroj, u kterého nastavování měnitelných údajů i vlastní provoz není prováděno mechanicky, ale pomocí elektronického zařízení, které je součástí stroje samého; u některých modelů je nastavování časových údajů prováděno automaticky, nezávisle na obsluze
ellenozohivatalviz vyúčtovati pošta
emise1. vydávání poštovních známek do oběhu; 2. (filatelistický) ucelená řada známek spojených navzájem například společným dnem vydání, nebo tematicky, nebo účelově; hovoříme proto o emisi známek vydané dne . . . nebo o emisi známek Pražský hrad, výplatních známek Lidová architektura ap.; vydávání poštovních známek do oběhu se může dít naráz nebo postupně; viz série
erární (erariální) poštovní úřadúřad řízený a placený centrálním poštovním orgánem; dostával celý inventář ke svému provozu zdarma, včetně poštovních razítek
Erlagscheinviz vplatní lístek
esejnepřijatý návrh poštovní ceniny; termín užívaný především v zahraniční filatelistické literatuře; viz také nepřijatý návrh
Estafetteviz štafeta
etapni poštovní úřad(německy Ettapenpostamt): typ polního poštovního úřadu zřizovaného polní poštou rakousko-uherské armády v obsazených územích (etapách); kromě běžné činnosti polního poštovního úřadu dopravoval i vyplacené zásilky místního obyvatelstva (podle tehdejších rakouských tarifů); číslo v razítku stálých etapních poštovních úřadů bylo často nahrazeno názvem místa, kde byl úřad v činnosti; pro zabezpečení činnosti těchto úřadů byly též vydány známky a celiny polní pošty
Ettapenpostamtviz etapni poštovní úřad
ex offoviz osvobození od poštovného
expediční formazpůsob uspořádání známek (cenin) pro expedici od výrobce do poštovního provozu či veřejného prodeje; obvykle předem stanovený počet přepážkových listů či archů (kusů ceniny) opatřený expedičním obalem označeným značkami výstupní kontroly výrobce
exponátvýběr vhodného filatelistického materiálu ze sbírky, upravený na příslušném počtu výstavních (albových) listů a určený k vystavení na filatelistické výstavě; z hlediska charakteru filatelistických výstav rozlišujeme exponáty soutěžní a nesoutěžní; soutěžní exponáty jsou budovány v souladu s generálním a oborovými řády pro budování a hodnocení exponátů příslušné soutěžní výstavní třídy; nesoutěžni exponáty jsou určeny k vystavení v nesoutěžních třídách soutěžních výstav nebo na výstavách propagačních; jelikož nepodléhají hodnocení,
dvojité zoubkovánínahodilá výrobní vada zoubkování vzniklá při poruše perforačního zařízení nebo při opětovném vložení již ozoubkovaného archu (listu) do perforačního zařízení
dvojitý (trojitý) tiskvícenásobný tisk; nahodilá výrobní vada vzniklá opakovaným vložením již potištěného papíru do tiskového stroje; tuto výrobní vadu je třeba odlišovat do vícenásobné moletáže celé kresby známky (jíž vzniká desková odchylka) i od výrobní vady — částečného otisku molety do známkového obrazu, jímž vzniká desková chyba
dvojjazyčné razítkopoštovní razítko, jehož legenda (název pošty) je uvedena ve dvou jazykových mutacích; na našem území se setkáváme s legendou německo-českou, česko-německou, slovesko-maďarskou, česko-polskou, česko-ukrajinskou v závislosti na konkrétních historických a politických poměrech
dvojkruhové denní razítko výplatního otiskudenní razítko ve tvaru mezikruží tvořeného dvěma kružnicemi; tento tvar byl pro výplatní otisk nařízen na základě rozhodnutí ministerstva pošt ze 17. 12. 1946 (věstník ministerstva pošt č. 62); existuje několik variant lišících se šíří a souvislostí mezikruží a přítomností či nepřítomností tzv. můstku (vodorovných čar oddělujících datumové údaje); viz také denní razítko výplatního otisku
dvojkruhové razítkopoštovní razítko, jehož obvod tvoří dvě soustředěné kružnice a ve vzniklém mezikruží je umístěn název poštovního úřadu — legenda, ve vnitřním kruhu je časový údaj, a to buď uspořádaný ve dvou až čtyřech řádcích, nebo vnitřní kružnici přetíná můstek a pak je datum v jednom řádku nastavováno pomocí kolečkového systému, viz také kolečkové razítko; první dvojkruhová razítka jsou poštmistrovskeho původu, viz také poštmistrovské razítko
dvojplošné razítkorazítko pro poštovní kursy; denní razítko s otočnou hlavicí opatřenou na obou razících plochách legendou; na jedné ploše hlavice je název kursu z výchozí stanice, na druhé ploše název vratného kursu; v horní kruhové úseči má razítko ambulantní pošty vyryto její orientační číslo; když jde o jiný druh kursu, je na tomto místě vyryta jeho zkratka (např. úpz, úps, úpí ap.)
Einlieferungsscheinviz podací lístek
elektronický výplatní strojvýplatní stroj, u kterého nastavování měnitelných údajů i vlastní provoz není prováděno mechanicky, ale pomocí elektronického zařízení, které je součástí stroje samého; u některých modelů je nastavování časových údajů prováděno automaticky, nezávisle na obsluze
ellenozohivatalviz vyúčtovací pošta
emise1.  vydávání poštovních známek do oběhu; 2. (filatelistický) ucelená řada známek spojených navzájem například společným dnem vydání, nebo tematicky, nebo účelově; hovoříme proto o emisi známek vydané dne . . . nebo o emisi známek Pražský hrad, výplatních známek Lidová architektura ap.; vydávání poštovních známek do oběhu se může dít naráz nebo postupně; viz série
erárni (erariální) poštovní úřadúřad řízený a placený centrálním poštovním orgánem; dostával celý inventář ke svému provozu zdarma, včetně poštovních razítek
Erlagscheinviz vplatní lístek
esejnepřijatý návrh poštovní ceniny; termín užívaný především v zahraniční filatelistické literatuře; viz také nepřijatý návrh
Estafetteviz štafeta
etapní poštovní úřad(německy Ettapenpostamt): typ polního poštovního úřadu zřizovaného polní poštou rakousko-uherské armády v obsazených územích (etapách); kromě běžné činnosti polního poštovního úřadu dopravoval i vyplacené zásilky místního obyvatelstva (podle tehdejších rakouských tarifů); číslo v razítku stálých etapních poštovních úřadů bylo často nahrazeno názvem místa, kde byl úřad v činnosti; pro zabezpečení činnosti těchto úřadů byly též vydány známky a celiny polní pošty
Ettapenpostamtviz etapní poštovní úřad
ex offoviz osvobození od poštovného
expediční formazpůsob uspořádání známek (cenin) pro expedici od výrobce do poštovního provozu či veřejného prodeje; obvykle předem stanovený počet přepážkových listů či archů (kusů ceniny) opatřený expedičním obalem označeným značkami výstupní kontroly výrobce
exponátvýběr vhodného filatelistického materiálu ze sbírky, upravený na příslušném počtu výstavních (albových) listů a určený k vystavení na filatelistické výstavě; z hlediska charakteru filatelistických výstav rozlišujeme exponáty soutěžní a nesoutěžní; soutěžní exponáty jsou budovány v souladu s generálním a oborovými řády pro budování a hodnocení exponátů příslušné soutěžní výstavní třídy; nesoutěžní exponáty jsou určeny k vystavení v nesoutěžních třídách soutěžních výstav nebo na výstavách propagačních; jelikož nepodléhají hodnocení, nemusí být striktne budovány v souladu s generálním a oborovými řády; způsobem zpracování filatelistického materiálu je exponát osobním tvůrčím dílem každého vystavovatele
expres1. označení, kterým vyjadřuje odesílatel na zásilce do ciziny žádost o spěšné doručení; ve vnitřním styku se používá označení „spěšně; 2. nálepka, která se při podání lepí na spěšné zásilky (při podání balíku na průvodky)
expresní (spěšné) psanízásilka, která se má na žádost odesílatele nebo adresáta doručit (avizovat) spěšně, tj. co nejdříve po příchodu k dodávací poště; spěšné zásilky se přijímají ve vnitřním styku jen do míst, kde je pošta; adresát může žádat o spěšné doručení do míst, kde pošta není, pokud může pošta spěšné dodání zaručit; do ciziny lze spěšná psaní zasílat jen do míst, která jsou uvedena v Poštovním sazebníku
expresní razítkove sběratelské terminologii název pro pomocné řádkové razítko, které na zásilce označovalo expresní dopravu k adresátovi; k razítkování se používala červená barva a původní označení „ExpressbrieP bylo později zkráceno na označení „Express; zavedeno bylo pro expresní psaní v říjnu 1859 a užívalo se až do doby, kdy bylo nahrazeno expresními nálepkami hahrpost
viz povozná pošta
faksimilenapodobenina, nápis obsažený v obraze nebo natištěný dodatečně na napodobenině poštovní ceniny výrobcem
fázové otiskyobtahy pořizované v průběhu zhotovováni původního štočku, litografického kamene nebo původní rytiny
FDCviz obálka prvního dne
Federální ministerstvo dopravy a spojůjediný oprávněný vydavatel čs. poštovních cenin v současnosti; viz také poštovní organizace
Federální výbor pro pošty a komunikaceviz poštovní organizace
feladasi vévényviz podací lístek
filateliesběratelství předmětů filatelistického zájmu, zejména poštovních cenin (známek, celin, vzorců), otisků poštovních razítek, výplatních otisků ap., případně jejich variant a kombinací; v současné době se rozlišují dva základní filatelistické směry — filatelie tradiční a námětová; filatelie tradiční se zaměřuje na předměty filatelistického zájmu především z hlediska jejich vzniku a určení, tj. především z hlediska výrobně technického, funkce v poštovním provozu a z hlediska historického; dělí se dále na obory: teritoriální (zaměřený na sběratelství předmětů filatelistického zájmu řazených podle územního principu nebo země původu vydavatele, často s důrazem na známky vlastní země sběratele), poštovně historický (zaměřený na jednotlivé oblasti poštovní historie orientované teritoriálně, časově, z hlediska druhů přepravy zásilek ap.), aerofilatelistický (zaměřený na zásilky přepravované vzdušnou cestou), celin, otisků výplatních strojů, poštovních razítek z Predznámkové i známkové doby a některé nově vznikající obory, jako např. astrofilatelie; filatelie námětová se zaměřuje na předměty filatelistického zájmu, zejména z hlediska totožnosti nebo příbuznosti motivu nebo stejného účelu vzniku (vydání), z hlediska odborných znalostí a povahy zvoleného tématu a schopnosti filatelisty toto téma optimálně doložit a ilustrovat; dělí se na obory: motivový (zaměřený na předměty filatelistického zájmu se stejným nebo příbuzným motivem, nebo stejným účelem jejich vydání či vzniku), tematický (zaměřený na optimální dokumentaci a ilustraci zvoleného tématu nejvhodnějšími předměty filatelistického zájmu); filatelie v současné době, zejména filatelie organizovaná, plánovitě a systematicky rozvíjená v celostátním svazech a v Mezinárodní filatelistické federaci (FIP) již přestává být pouze individuální zálibou; všestranným a systematickým studiem předmětů filatelistického zájmu a historických dokladů a skutečností, jejich hodnocením, se filatelie stává také součástí historie komunikace mezi lidmi, organizovanou kulturně společenskou činností, podporující mezinárodní mírovou spolupráci filatelista sběratel předmětů filatelistického zájmu, popřípadě i jejich vystavovatel (ve formě exponátů na filatelistických výstavách)
filatelistická hodnotahodnota předmětů filatelistického zájmu, zejména poštovních cenin nepoužitých nebo poštovně použitých, podmíněná zvláště jejich objektivní vzácností a jakostí (zachovalostí), popřípadě i jejich společenským významem a oblibou; jedno z důležitých kritérií hodnocení soutěžních exponátů na filatelistických výstavách
filatelistická výstavauspořádání vhodného filatelistického materiálu formou individuálně budovaných exponátů předem zvoleného obsahového zaměření, rozdělených do tzv. výstavních tříd; pořadatelem nebo spolupořadatelem filatelistických výstav v ČSSR je Svaz československých filatelistů často ve spolupráci s federálním ministerstvem dopravy a spojů; rozlišujeme tři druhy filatelistických výstav: soutěžní všeobecné, soutěžní oborové (zaměřené na určitý obor, výstavní třídu) a nesoutěžní (propagační); soutěžní výstavy se pořádají na několika úrovních — stupních: světové (obvykle pod patronací nebo za podpory FIP), mezinárodní, resp. mezistátní, celostátní, národní, krajské, oblastní, okresní, místní a klubové; exponáty vystavené na těchto výstavách podléhají hodnocení prováděnému výstavní jury podle generálního a oborových řádů SČSF pro budování a hodnocení exponátů; nesoutěžní výstavy mají charakter převážně propagační a hodnocení na nich vystavených exponátů není povinné; podmínky pořádání, druh a stupeň výstavy a náležitosti k jejímu zajištění stanoví Výstavní řád SČSF
filatelistický výzkum v tematické filateliivýzkum (průzkum) tematicky vymezeného, avšak druhově a obsahově neohraničeného souboru známek i neznámkového materiálu s cílem vyhledat a pro zařazení do exponátu vybrat z hlediska druhů a variant materiálů filatelistický nejhodnotnější, jimiž lze nejvhodněji doložit rozvíjené myšlenky i významné souvislosti zvoleného tématu; filatelistický výzkum probíhá souběžně nebo v návaznosti s tematickým výzkumem
filokartiesběratelský obor zabývající se všemi aspekty sbírání a studia pohlednic
filumenie, filumenista filumenistikasbírání, resp. sběratel předmětů filumenistického zájmu, zejména zápalkových nálepek
FIPFédération Internationale de Philatelie viz Mezinárodní filatelistická federace
firemní návrhve filatelii používaný pojem pro polygrafické výrobky připomínající svým provedením poštovní ceninu (obsahuje např. obrazový motiv, označení země i hodnotový údaj), jimiž se jednotlivé polygrafické firmy ucházely o zadání výroby poštovních cenin u jejich vydavatele, a to bez jeho vyzvání; do stejné kategorie lze řadit i návrhy soukromých osob; návrhy firemní i soukromé mohou být předmětem sběratelského zájmu, nejsou však považovány za vhodný filatelistický materiál; viz také nepřijatý návrh, esej
firemní štoček ve výplatním otiskuvšeobecně vžitý termín sběratelský, správně má být: štoček oprávněného uživatele výplatního otisku; viz také otisk štočku oprávněného uživatele výplatního otisku, označení oprávněného uživatele
firemní výplatní otiskobecně vžitý termín pro výplatní otisk tzv. oprávněného uživatele (jiných subjektů než pošt, např. podniků, dříve soukromých firem, organizací, institucí ap.)
FISAFédération Internationale des Sociétés Aerophilateliques viz Mezinárodní svaz aerojilatelistických spolků
fiskalistikasběratelství, resp. sběratel předmětů fiskalistického zájmu, tj. fiskálních známek (kolků), signet a potvrzenek, jimiž finanční správy vybírají některé daně a poplatky; některé fiskální známky byly zároveň použity jako známky poštovní a naopak a podle způsobu použití mohou pak být předměty fiskalistického nebo filatelistického zájmu, případně obou
formátrozměr předmětu (filatelistického zájmu) vyjadřovaný udáním šířky a výšky
formulářviz poštovní tiskopis
Fl.viz měny
fotografické černobílé pohlednice s natištěnou známkouvydány Čs. poštou, n. p. v letech 1950 — 53 ve spolupráci s vydavatelstvími ORBIS Praha a TATRAN Bratislava; 1 079 černobílých pohlednic (tzv. fotopohlednic) v 37 sériích s natištěnou známkou s obrazem K. Gottwalda v hodnotě 1,50 Kčs, prodejní cena pohlednic 4 Kčs, resp. 4,50 Kčs; adresní strana včetně známky tištěna hlubotiskem, knihtiskem nebo ofsetem v šedé až šedohnědé barvě, obrazová strana bromografií (černobíle případně s hnědým tónováním); čs. pošta je uváděla do prodeje s oficálním (nesprávným) označením fotodopisnice; viz též pohlednice s natištěnou známkou
fotopohlednice s natištěnou známkouviz fotografické černobílé pohlednice s natištěnou známkou
FRAMAšvýcarská firma vyrábějící mj. výplatní stroje a přístroje na výdej automatových známek (název firmy odvozen od spojení FRAnkier MAschinen); přepážkový elektronický stroj této firmy byl zkušebně v provozu na přelomu let 1980—81 na poště Praha 5; vydával nezoubkovaný výplatní pásek, který byl lepen na zásilky; v průběhu provozu byl kromě originálního pásku výrobce s tzv. tropickým lepem použit i tuzemský ekvivalent s lepem užívaným při výrobě čs. známek; viz také výplatní pásek
FRANCOTYPvýplatní stroje vyvíjené a vyráběné německými firmami AN KER Werke A. G Bielefeld a BAFRA Berlín-Reinickdorf od roku 1922 (nejstarší evropští výrobci výplatních strojů) pod společným názvem Francotyp; v letech 1926—46 byly monopolně užívány v poštovním provozu na čs. území; existence různých modelů, dovolujících odlišným uspořádáním základních prvků otisku sběratelské rozlišení
FRANCOTYP-TAXOGRAPHpřepážkový výplatní stroj západoberlínské firmy Francotyp GmbH, určený pro příjem zapsaných zásilek, umožňující příjem a vyznačení v otisku následujících variant zásilek: R-dopis, R-otevřená listovní zásilka, R-expres, R-Par Avion a R-doručenka; současně s orážením zásilky dochází k oražení podacího lístku obrazcem vzhledově podobným otisku výplatnímu a s nápisem POTVRZENÍ; zařízení použito ve zkušebním provozu na poště Praha 5
frankotypdříve vžitý název pro výplatní otisk; používání tohoto výrazu motivováno rozsáhlým použitím (výhradním) výplatních strojů soustavy Francotyp v čs. poštovním provozu v letech 1926—46; viz výplatní otisk, otisk výplatního stroje
galvanotyp (galvano)elktrochemicky (galvanoplasticky) získaná kopie původní předlohy, resp. pomocné sestavy; mechanicky vyztužená, povrchově upravována pochromováním, resp. poocelením; sestavením galvanotypů do požadovaného tvaru vzniká rovinná tisková forma — tisková deska; součást procesu zhotovení tiskových forem řady čs. známek knihtiskového údobí let 1918 — 23, výjimečně též u některých známek tištěných hlubotiskem z poocelených galvan
galvanotypievyužívání galvanických procesů při nanášení kovových vrstev v polygrafických technikách; např. zhotovování galvanotypů, nanášení měděné vrstvy (tzv. Ballardovy slupky) na hlubotiskové válce, k výrobě vícekovových ofsetových desek ap.
gravury(z francouzštiny) 1. obecný název pro rytiny různého druhu; 2. ve filatelii označení pro soustavu linek vyrývaných na okrajích některých tiskových forem (desek) pro ocelotisk z plochy; sloužily k usnadnění funkce stěrače barvy; při výrobě čs. známek používány v letech 1924—39; jsou-li místo linek vyryty na okrajích tiskových forem ozdobné (ornamentální) obrazce, hovoří se (nepřesně) o tzv. bordurách; pro oba pojmy zatím nebyl navržen vhodný český ekvivalent
Guernica (-ka)vžitý název pro čs. poštovní známku k 30. výročí bojů mezinárodních brigád ve Španělsku, vydanou 5. 7. 1966; ojedinělý rytecký přepis slavného plátna P. Picassa provedl J. Herčík a prokázal tak jednoznačně možnost a vhodnost kvalitní rytecké transpozice významných a rozměrných výtvarných děl na poštovní známku (spolu s J. Švengsbírem, jehož rytina Tizianovy Toalety mladé ženy v emisi Pražský hrad z roku 1965 měla obdobný význam); jedinečnost umění obou tvůrců se na tomto základě spojila v grafické úpravě a rytině první části emise Umění z roku 1966
Guldenviz měny
gumové razítkojako poštovní razítko se pro svou krátkodobou životnost používá v denním poštovním provozu pro výjimečné situace, podřadné účely nebo tam, kde je malý provoz; z gumy se zhotovovala některá razítka poštoven, přídavná razítka ap.; se zaváděním gumových razítek se začalo kolem roku 1900
HASLERnejstarší švýcarská a současně i jedna z nejstarších evropských firem vyrábějící výplatní stroje; stroj této firmy byl první, který byl v roce 1946 použit v provozu čs. pošt (pošta Praha 1), a to model na příjem doporučených zásilek; později byla u některých z těchto strojů odstraněna část pro vyznačení R-obrazce a s touto úpravou pak byly použity v normálním poštovním provozu; u otisků takto upravených strojů neleží denní a výplatní razítko na společné vodorovné ose
HAWIDnázev zapadoberlinské firmy vyrábějící ochranné obaly na známky, celiny, celistvosti ap.; patentována je výroba dvojité fólie nepřijímající vlhkost, kde vrchní fólie je čirá, průhledná, a spodní (černá nebo matově bílá) je opatřena lepem; materiál vložený do takovéto fólie lze nalepit přímo na albový list
historie poštovnictvísměr poštovní historie; zahrnuje teoretické údaje a jejich sledování a vyhodnocování ve vztahu k aplikovaným oborům a podoborům poštovní historie; věnuje se organizační struktuře poštovního systému, poštovním patentům, zákonům, vyhláškám a věstníkům, poštovním řádům a provozním předpisům, poštovním tarifům a jejich vývoji a vývoji jednotlivých druhů zásilek, dále vývoji poštovních spojů a nejmodernějších prostředků zpracování zásilek (mechanizace a automatizace); viz také poštovní historie
Hivataból, Hivatalosviz osvobození od poštovného
hlavní motivnejvýraznější (základní) obsahově sdělný námětový prvek předmětu filatelistického zájmu, buď zobrazivý nebo textový; předmět filatelistického zájmu mívá obvykle jeden hlavní motiv, může však obsahovat několik rovnocených hlavních motivů současně; v námětové filatelii je hlavní motiv základním stavebním prvkem budování sbírek a exponátů
hlavní výrobní fázez polygrafického i filatelistického hlediska rozlišujeme tři hlavní výrobní fáze poštovních známek (cenin): 1. zhotovení tiskových forem, 2. tisk, 3. konečné zpracování (nanášení lepu, zoubkování, pořezávání na formát ap.)
hlubotisktisk z hloubky, při němž tisknou prohloubená místa tiskové formy; příslušná prohloubení vznikají chemickou cestou a představují vždy souhrn bodů o větší či menší hloubce, čímž se při tisku dosáhne přechodů od světlejších míst k tmavším; bodová struktura obrazu (patrná při silném zvětšení), způsobující neostrost kontur kresby i písmen, je důsledkem použití tzv. rastru, rozkládajícího tónový diapozitiv předlohy tiskové formy na soustavu drobných bodů při přenosu na tiskovou formu před jejím zaleptáním
hodnocení (exponátů)hodnotitelská činnost filatelistických jurymanů sdružených ve výstavních jury s úkolem kolektivně posoudit a objektivně zhodnotit, v souladu s platným výstavním řádem a generálním i oborovými řády pro hodnocení exponátů, vystavené exponáty a udělit jim adekvátní odměny (ceny, medaile,)
Holubicevžitý souborný název emise čs. poštovních známek patřících do skupiny tzv. Alegorií, vydávaných v letech 1920—25; některé z nich platily až do roku 1932; autorem výtvarného řešení byl významný český malíř a grafik J. Benda; jde o první čs. známky provedené podle moderního a nekonvenčního návrhu s mimořádně úspornými výrazovými prostředky a velmi srozumitelnou stylizací; známky tištěny knihtiskem; nejznámější sběratelské varianty: řádkové a vodorovně postupující hřebenové zoubkování (tzv. ležmý hřeben) u hodnot 5 a 10 h, protichůdné dvojice hodnot 5, 10 a 20 h, některé vybrané retuše; způsob výroby, bohatost odchylek v obraze i kresbě známky, v zoubkování i v poštovním použití činí z emise mimořádně vhodný objekt specializace a studia s možností originálního zpracování sbírky i exponátu
holubí poštav nouzových případech užívaný způsob dopravy listovních zásilek a zpráv; první doložený případ roku 43 př. n. I. při obléhání Mutiny (Antonius); v 19. stol. častější užití, např. při obléhání Paříže pruskými vojsky v letech 1870—71 (viz také pošta z obležení), v Tours vypuštěno 363 holubů, do Paříže doletělo 57, dopisy byly fotografickou cestou zmenšeny; na Novém Zélandě v letech 1896—1901 soukromá holubí pošta z ostrova Great Barrier, kam přijížděl poštovní parník pouze jednou měsíčně při cestě do Aucklandu; v roce 1897 holubí poštou dopravena poslední zpráva od švédské arktické expedice S. Andrého; za 1. světové války je známa holubí pošta z obležené pevnosti Přemysl (1915), v roce 1932 holubí pošta mezi Čínou a Japonskem, v květnu — září 1949 soukromá holubí pošta z ostrova Herm na Guernsey (viz také celina holubi pošty, pigeongram): v současné době má holubí pošta spíše propagační charakter (u nás Brno 1966, 1968)
Hospodářství a vědavžitý souborný název emise čs. poštovních známek patřících do skupiny tzv. Alegorií, vydávaných v letech 1920—25 ve dvojí úpravě kresby; první s platností od 17. 6. 1920 do 14. 1. 1921 (6 hodnot), druhá, po změně poštovních poplatků, se zjednodušenou kresbou, s platností od 1.2. 1923 do 15. 1. 1926 (3 hodnoty); autorem výtvarného návrhu byl významný český malíř Jakub Obrovský; známky tištěny knihtiskem jak z leptaných, tak z galvanoplasticky získaných tiskových desek; nejznámější sběratelské varianty: typy a spojené typy, různé rozměry a druhy zoubkování, množství deskových odchylek a deskových vad; nejméně prostudovaná emise ze skupiny Alegorií; způsobem výroby, bohatostí odchylek v obraze i kresbě známky, v zoubkování a poštovním použití mimořádně vhodný objekt specializace a studia s možností originálního zpracování
hotelová pošta1.  doprava listovních zásilek hotelovými zaměstnanci k nejbližšímu (často velmi vzdálenému) poštovnímu úřadu (zvláště v zimě, kdy státní pošta nestačila tyto vzdálené hotely obsluhovat); ve švýcarských a alpských hotelích k tomu vydány soukromé poštovní známky 1984—85, které sloužily k úhradě poplatku za dopravu (hotelové známky), byly vylepovány spolu s platnými výplatními známkami; 2. hotelovou poštou dopravené listovní zásilky vyplacené hotelovými a výplatními známkami
Hradčanyvžitý souborný název emise prvních čs. poštovních známek vydávaných v letech 1918—20, platných do 30.4. 1921, vytištěných v tiskárně České grafické unie, která se pak nadlouho stala tiskárnou čs. poštovních známek; první dvě hodnoty emise — 5 h a 10 h v tzv. první kresbě — byly vydány 18. 12. 1918; autorem výtvarného návrhu byl významný představitel evropské secese, český malíř Alfons Mucha; i přes méně kvalitní polygrafické provedení byly známky svým pojetím významným tvůrčím činem a výrazně ovlivnily další čs. známkovou tvorbu, zejména v přístupu ke stylizaci a symbolice základní myšlenky; původní návrh byl několikrát upravován, vznik pěti odlišných druhů kreseb známky s jednou další modifikací; známky nezoubkované i zoubkované, některé varianty zoubkování hodnot 15 h a 30 h patří mezi čs. rarity; bohatství odchylek v kresbě i obrazu známky, u páté kresby existence typů a spojených typů, z nich nejvzácnější u hodnot 20 h a 500 h nezoubkovaných; uspořádání tiskových archů a způsob jejich distribuce dovolily vznik známek oddělených vodorovně postupujícím meziarším, z nichž meziarší hodnoty 30 h se vyskytuje jen ojediněle; samostatnou oblast studia představují úředně nevydaná, soukromě pořízená zoubkování poštovního použití Hradčan; velmi vzácný je výskyt 10, 20 a 30 h v páté kresbě nezoubkovaných na celistvostech; jsou známy padělky všech sběratelsky významných variant Hradčan; z filatelistického hlediska představují Hradčany ideální objekt vyvážené specializace, umožňující budování sbírek i exponátů s mimořádným filatelistickým významem, originalitou i velmi vzácným materiálem
hřebenové zoubkovánízpůsob oddělování známek, při němž je perforační zařízení uspořádáno tak, že jedním úderem opatřuje zoubkováním jednu řadu známek ze tří stran, dalším úderem je ozoubkována zbývající vodorovná strana a další dvě rovnoběžné strany řady známek následující; tak je postupně ozoubkován celý přepážkový (tiskový) arch; zcela obecně může hřebenové zoubkování, s ohledem na polohu obrazu známky, postupovat svisle nebo vodorovně v obou směrech; u čs. známek rozeznáváme hřebenové zoubkování postupující shora dolů, výjimečně též zdola nahoru nebo vodorovně zleva doprava (tzv. ležmý hřeben); posledně jmenované zoubkování je typické především pro některé hodnoty emisí Holubice a Osvobozená republika; při nepřesném posunu papíru, případně drobných odchylkách v chodu perforačního zařízení, vznikají mezi jednotlivými údery perforačního stroje rozdílné vzdálenosti mezi perforačními řadami, vzniká hřebenové zoubkování zkrácené nebo prodloužené
charakteristické znaky známkyznaky typické pro poštovní známku jakožto poštovní ceninu a polygrafický výrobek; rozlišujeme: obraz známky, druh tisku a tiskovou techniku, barvu známky, papír, způsob oddělování a lep; každý z těchto charakteristických znaků může navenek vykazovat jisté vlastnosti, které samy o sobě mohou být předmětem studia a sběratelského zájmu; změny v těchto charakteristických znacích či jejich vlastnostech tvoří základ pro pozorování a definování sběratelsky významných rozdílů
cholerový dopisviz dezinfekce zásilek
chyběnkaseznam chybějících předmětů filatelistického zájmu ve sbírce nebo exponátu
Chybotisk (chybný tisk)poštovní cenina s hrubou chybou v některém z charakteristických znaků vzniklou v průběhu přípravy tiskových forem nebo v průběhu přípravy k tisku omylem (chybou) výrobce, řádně uvedená do poštovního provozu nebo veřejného prodeje; svou povahou výrobek, který měl být za normálních okolností kontrolou odhalen a vyřazen; obecně lze připustit existenci takovýchto chybných výrobků pro kterýkoliv z charakteristických znaků známky, v dosavadní praxi však většinou rozlišujeme jen chybotisky v obrazu a v barvě známky (ceniny)
Chybotisk výplatního otiskuvýplatní otisk, v jehož některé části je otištěn mylný údaj; mohou tak být postiženy všechny části otisku (např. chybná transkripce slov, chybné PSČ ap.); zvláštní skupinou chybotisků jsou barevné chybotisky vzniklé použitím nesprávné barvy v provozu výplatního stroje identifikační médium identifikačné médium znak společný všem zásilkám pro automatické určení jejich polohy (nalezení adresní strany a stavění zásilek); v ČSSR stavěci značka nebo fluorescenční poštovní známka
identifikační znakviz identifikační médium
IFSDAInternational Federation of Stamp Dealers Association viz Mezinárodní federace svazů filatelistických obchodníků ilustrace tématu ilustrácia témy způsob filatelistického doložení myšlenky tematického exponátu; doplňuje nebo dokresluje obsah myšlenky tématu, znázorňuje ji a vysvětluje; je to využívání motivů všech druhů filatelistických materiálů k znázornění a objasnění textů libreta; vztah mezi ilustrovanou myšlenkou a filatelistickým materiálem musí být pouze věcný a nemusí být zachován vztah časový a místní
imprimé á taxe réduiteviz tiskoviny za zlevněné výplatné
imprimésviz tiskoviny
inkasní službyvybírání pohledávek, které nejsou zahrnuty do sdruženého inkasa opakujících se plateb obyvatelstva (např. předplatné, vodné, ap.) pro socialistické organizace podle předem uzavřených dohod
inkasoobecně vybírání pohledávek, akt přejímání peněz v hotovosti na úhradu splatné pohledávky podle údajů dodavatele instradování poštovních zásilek instradovanie poštových zásielok stanovení nejvhodnější dopravní cesty, kterou se mají zásilky přepravit a zároveň podle míst určení seskupit do uzávěrů pro příslušné přeinstradovací provozovny a dodávací pošty; dříve směrování
jakost (předmětů filatelistického zájmu)je jedním ze základních kritérií jejich filatelistické hodnoty i ceny; vyjadřuje se mnoha způsoby a systémy od jakosti ideální až po velmi špatnou; velmi špatná jakost, kromě unikátů a světových rarit, prakticky znamená velmi malou nebo téměř nulovou filatelistickou hodnotu až bezcennost; ideální jakost v praxi znamená často až mnohonásobek a špatná jakost až nepatrný zlomek průměrné katalogové i skutečné ceny daného předmětu filatelistického zájmu; jedno ze základních kritérií hodnocení výstavních exponátů
jednokruhové denní razítko výplatního otiskuobvod denního razítka je tvořen jednou kružnicí; tento tvar používán od zavedení výplatních otisků v čs. poštovním provozu po roce 1926 až do konce roku 1948, kdy měl být postupně, v období 1946—48, nahrazen denním razítkem dvoukruhovým; výjimečně se setkáme s jednokruhovými denními razítky i v současnosti (v rozporu s nařízením a normou)
jednokruhové razítkopoštovní razítko zaváděné na našem území po roce 1850; jeho obvod je tvořen jednoduchou nebo výjimečně zdvojenou kružnicí; prostor po vnitřním obvodu nebo části obvodu kružnice je vyplněn názvem poštovního úřadu, který je vždy doplněn datumovým údajem (údaj roku se vyskytuje až po roce 1867); častým doplňkem jsou hvězdičky, křížky nebo různé ornamentální kresby
jednotlivě kartovat / doručit do vlastních rukou (J.K.)poznámka na zásilkách z ciziny, které prošly celní kontrolou a byly v nich zjištěny předměty podléhající clu; ve vnitřním styku se přepravují jako doporučené
jurykolektiv jurymanů jmenovaný v souladu s výstavním řádem a Generálním i oborovými řády pro hodnocení exponátů a složený ze stanoveného počtu odborníků příslušných filatelistických oborů s úkolem objektivně zhodnotit v soutěžních třídách vystavené exponáty a udělit jim adekvátní výstavní odměny
jurymanporotce, odborník v hodnocení filatelistických exponátů příslušných filatelistických oborů; při hodnocení se musí řídit přijatým řádem výstavním, Generálním i oborovými řády pro hodnocení exponátů na filatelistických výstavách
kamenotisk (litografie)tisk z plochy, používající jako tiskovou formu litografický kámen; na jeho povrch se nanáší kresba mastnou litografickou křídou (nebo tuší) a pak se celá plocha kamene navlhčí vodou; povrch kamene je bez reliéfu, tisková barva nanášená válcem se po celé ploše zachycuje jen na místech mastné kresby (na mokré plochy nepřilne); kamenotisk dává neostré obrazy s často přerušovanými čárami v matných měkkých barvách
karanténní dopisviz dezinfekce listovních zásilek
karta (dříve listovka)seznam, přepravní doklad vnitřního styku k zásilkám přepravovaným v uzávěru; zásilky se v kartě vykazují jednotlivě nebo úhrnně; karta nese zpravidla otisk razítka odesílající a přijímající provozovny (služebny); viz také uzávěr
kartovánívykazování zásilek v kartě, seznam cenných předmětů jednotlivě, úhrnným počtem nebo upozorněním
katalogve filatelii seznam (přehled a ceník) předmětů filatelistického zájmu (zpravidla chronologicky podle dat jejich vydání) více zemí, země jedné nebo její části; všeobecný (generální) katalog zaznamenává jen základní známky (celiny, razítka, popř. i celistvosti), specializovaný katalog zaznamenává do různé hloubky a šířky i jejich varianty
katapultová poštazvláštní druh přepravy poštovních zásilek (1928—35) vzniklý kombinací lodní dopravy (která v provozu převládala) s dopravou leteckou s cílem urychlit (až o 4 dny) přepravu pošty mezi Evropou a Amerikou na severoatlantické námořní lince; rychloparníky lie de France (1928—30), Bremen a Europa (1929—35) byly vybaveny zařízením umožňujícím katapultovat hydroplán s poštou v určité vzdálenosti před pobřežím; k. p. zastavena v roce 1935 v souvislosti s rozvojem pravidelné vzducholodní dopravy přes Severní Atlantik
katastrofní pošta(anglicky crash covers) označení pro listovní zásilky zachráněné po nehodě poštovního kursu — např. ztroskotání lodi, havárie letadla, požár či srážka vlaků; katastrofní pošta bývá často silně poškozena, ohořelá, proděravělá, rozmočená atd. a nese většinou ručně psané poznámky anebo razítka o příčinách poškození nebo důvodu náhradní poštovní přepravy
Katonai Apolasi Ugyviz Militärpflege
K.k. Finanzministeriumviz poštovní organizace
K.k. Handelsministeriumviz poštovní organizace
K.k. Ministerium f. Handel u. Volkswirtschaftviz poštovní organizace
kladívkové razítkonázev pro razítko odvozený od jeho vzhledu, připomínající tvarem kladívko; princip razítkování byl obdobný jako při práci s kladívkem, což sice snižovalo námahu, ale vyžadovalo vyšší zručnost obsluhy; dodnes používáno např. na některých poštovních úřadech v NDR při razítkování příležitostnými razítky
klapačková poštaviz městská pošta
klasická známka (celina)poštovní známka nebo celina vydaná v tzv. klasickém období (1840—75), tj. do doby, kdy známky, celiny a razítka byly vydávány resp. pořizovány výlučně pro poštovní potřebu a bez ohledu na filatelistické zájmy; u některých známkových zemí se z různých důvodů vžilo i podstatně kratší klasické období, u jiných opět podstatně delší, např. do konce 19. století, do 1. světové války ap.; čs. filatelisté rádi považují československé vydání známek z let 1918 — 20, zejména známky Hradčany, rovněž za klasické
Kleine Postviz městská pošta
knihtisknejčastější technika tisku z výšky; barvu přenášejí na papír vyvýšená místa tiskové formy (desky), sazby, štočku; na rubové straně otisku bývá obvykle patrný vytlačený obrys okrajů kresby, tzv. reliéf, na lícové straně kontury kresby při silném zvětšení vykazují stopy obvodového vyvalení barvy (tzv. fuláž)
kolekviz kolková známka: fiskalista
kód kódovacího pracovištěoznačení kódovacího pracoviště kódem podobným kódu poštovního směrovacího čísla: na zásilku bývá otištěn zpravidla odděleně od kódu PSČ (v ČSSR vlevo vedle kódu PSČ); viz též označení kódovacího pracoviště, kód poštovního směrovacího čísla
kód poštovního směrovacího číslatečky, čárky nebo jiné znaky, jejichž sestava jednoznačně odpovídá poštovnímu směrovacímu číslu (případně i jinému adresnímu údaji), které lze opakovaně, rychle, jednoznačně a s minimální chybovostí vyhodnotit při dalším strojním zpracování zásilky; v ČSSR jde o kód lineární a fluorescenční, který je tvořen 21 svislými čárkami umístěnými v 31 pozicích podle následujícího schématu a tabulky:
kódovací pracovištězařízení, které poloautomaticky, tj. po ručním opsání poštovního směrovacího čísla na klávesnici, opatřuje zásilku kódem tohoto PSČ pro další strojní zpracování a zpravidla též znakem charakteristickým pro toto pracoviště (viz označení kódovacího pracoviště)
kódovaná zásilkazásilka opatřená kódem poštovního směrovacího čísla; do tohoto názvu se někdy zahrnují též zásilky opatřené pouze kódem kódovacího pracoviště; viz též kód poštovního směrovacího čísla, kód kódovacího pracoviště
kódování zásilekopatřování zásilek kódem poštovního směrovacího čísla v automatickém kódovacím stroji nebo na kódovacím pracovišti
kolečkové razítkopoštovní razítko, u něhož jsou časové údaje nastavovány pomocí soustavy otočných koleček; obvod kolečka obsahuje pomlčku a číslice 0—9; kolečka se po nastavení správného časového údaje zajistí proti samovolnému otočení; na tomto principu pracují veškerá můstková razítka od roku 1904 až do současnosti
kolková známka (kolek)(německy Stempelmarke, maďarsky okmánbélyek): cenina vydávaná ministerstvem financí k úhradě některých správních, soudních notářských a jiných poplatků; její distribuci (prodej) zajišťuje nyní především pošta; výjimečně byly kolkové známky použity i namísto poštovních známek k úhradě výplatného za zásilky; vytištěné kolkové známky se objevují i na některých vydáních poštovních průvodek, kde mají charakter fiskální ceniny (poplatek za formulář); viz také poštovní průvodka, fiskalista
konečné zpracování poštovní ceninytřetí hlavní výrobní fáze výroby poštovních cenin (známek): zahrnuje v závislosti na druhu použitého tiskového stroje postupné nanášení lepu, provedení příslušného způsobu oddělování známek, konečné pořezávání tiskových archů nebo listů na stanovený formát včetně přípravy do expediční formy; jednotlivé operace konečného zpracování na sebe mohou plynule navazovat nebo mohou být prováděny odděleně z hlediska místa i času
kontrolní barevné značkykrycí značky na okraji přepážkových archů tištěných vícebarvovým rotačním tiskem sloužící k regulaci správného soutisku barev; u rotačního ocelotisku kombinovaného s vícebarvovým hlubotiskem (čs. známky tištěné na strojích Wifag) leží značky kontrolující chod jednotlivých tiskových sekcí (hlubotiskových a ocelotiskové) v přímce; k presnému vystředění zoubkování a jeho kontrole slouží šikmé stavěči značky v barvě použité pro ocelotisk; často se těmto kontrolním barevným značkám říká autotronové podle firemního názvu výrobce, dodávajícího automatické kontrolní zařízení pro soutisk barev a středování zoubkování
konvenční měnaviz měny
korespondenční lístekviz dopisnice
kosmická poštapřeprava poštovních zásilek ze Země do kosmu nebo naopak, případně mezi kosmickými objekty; zatím jen výjimečně (SSSR, USA, ČSSR aj.)
Košické vydánívžitý souborný název pro první emisi čs. poštovních známek vydaných po osvobození Československa Rudou armádou v roce 1945, uvedených do poštovního provozu v Košicích dne 5. 4. 1945 při příležitosti návratu čs. vlády z exilu do vlasti a při příležitosti vyhlášení Košického vládního programu; motiv rudoarmějce a přátelství výtvarně zpracovali L. Gajdzica a J. Gajzer; známky výjimečně tištěny ofsetem v tiskárně WIKO v Košicích; filatelistický atraktivní emise s řadou odchylek v obraze i kresbě známek (typy, spojené typy, typické i nahodilé deskové vady), výskyt různých druhů meziarší a jejich kombinací; z oblasti poštovního použití jsou vzácné celistvosti z postupně osvobozených území Slovenska z období 26. 3.-4. 4. 1945; zajímavým doplňkem emise je i příležitostný aršík vydaný k návratu tehdejšího prezidenta republiky E. Beneše do vlasti
kovové razítkooznačení pro poštovní razítko zhotovené z kovu; nejčastějším materiálem byla mosaz, později začala převládat ocel a v současné době se používá ocel, která je z důvodů zvýšené odolnosti proti opotřebení po zhotovení ryteckých prací tepelně zpracována; pro výrobu razítek leptáním se používá jako materiál zinek
Kr.viz měny
Krajinkyvžitý souborný název emisí čs. poštovních známek s krajinnými motivy, vydávaných v letech 1926—38; původnost výtvarného řešení známek často potlačena na pouhou volbu motivu či jeho výřezu z uměleckého díla dříve realizovaného, nebo z fotografie; kompenzaci tohoto nedostatku lze spatřovat v ryteckém převodu K. Seizingera; známky svým pojetím a způsobem výroby (ocelotisk) velmi líbivé a populární, dovolující sestavit tematicky sevřenou teritoriální sbírku či exponát s těžištěm ve studiu poloh průsvitek, zoubkování, jeho úprav, barevných odstínů, dokladových materiálů z postupu výroby ap.; ojediněle se vyskytují meziarší známek Orlík, Orava a Nitra (1 Kčs)
Krajská správa spojůviz poštovní organizace
Krajský poštovní inspektorátviz poštovní organizace
kresba známky (aršíku)tiskové provedení schválené předlohy; obvykle obsahuje: vlastní obrazový motiv, všechny kresby doplnkové, tj. rámování, nápisy, hodnotové číslice i údaje, jméno autora, resp. rytce, rok vydání, krycí značky (soutiskové křížky); součástí kresby nejsou rozměřovací body, kontrolní barevné značky, značky barevné testovací stupnice, deskové značky a počitadla, pokud se popis týká i celých přepážkových archů nebo pokud jsou součástí obrazu známky
Kreuzerviz měny
Krojevžitý název pro emisi čs. poštovních známek s vyobrazením lidových krojů, vydanou ve třech částech v letech 1955 — 57; autor K. Svolinský, rytecké provedení J. Schmidt, resp. L. Jirka; první emise čs. známek tištěná vícebarevným ocelotiskem z plochých desek v tiskových listech o 10 resp. 20 známkách s ručním nakládáním papíru do stroje; položila základ k rozvoji tohoto způsobu výroby poštovních známek u mnoha dalších emisí a výrazně přispěla k popularizaci umění čs. poštovní známky ve světovém měřítku; filatelistický představuje zajímavý objekt studia a specializace především v rozlišování jednotlivých tiskových desek, typů, podtypů a jednotlivých známek
krycí značkyjemné, pravoúhle se křížící úsečky (křížky) nebo jinak graficky upravené vhodné značky umožňující přesné krytí souhlasných tiskových prvků obrazu při kopírování, maskování a montáži nebo tisku; při reprodukci barevných obrazů se umisťují na předloze a společně s ní se reprodukují; u čs. známek se pro kontrolu soutisku užívá barevných značek ve tvaru křížků u vícebarvového ocelotisku z plochých desek a kontrolních barevných značek (barevných úseček na okrajích přepážkových archů) u vícebarvového tisku rotačního
křížové meziaršíta část tiskového archu, kde se stýkají 4 přepážkové listy; z nerozřezaného tiskového archu lze oddělit čtveřici (nebo větší celky) známek spojených ve vodorovném i svislém směru meziarším
K.u.k. Feldpost(německy, císařsko-královská polní pošta): organizační a výkonná složka rakousko-uherské armády, zajišťující polní poštovní službu v době 1. světové války; zásilky polní pošty (p. p.) byly dopravovány ve směru zápolí — pole: podací civilní poštovní úřad v zázemí, třídírna p. p., sběrna p. p., hlavní úřad p. p. (německy (K.u.k. Hauptfeld-, etappenpostamt, maďarsky Tábori Föpostahivatal), polní-, etapní poštovní úřad (K.u.K Feld-, Etappenpostamt, Tábori-, Hadtap Postahivatal),vojenské velitelství a jednotky spadající pod příslušný p. p. úřad; ve směru pole — zápolí: u jednotek sebrané zásilky byly cenzurovány, předány příslušnému polnímu —, etapnímu úřadu p. p. a pak šly opačným směrem; ze sběren p. p. byly předány přímo civilním poštovním úřadům v zápolí k další dopravě; doprava zásilek byla založena na železničním spojení, existovaly též pojízdné sběrny a třídírny p. p. a pojízdné etapní úřady p. p.; stabilní sběrny a třídírny byly zřizovány státní poštou při velkých poštovních úřadech; K.u.k. Feldpost jako první používala čísel polní pošty, a to i v razítkách polních pošt; existovaly úřady 2-650, 1000-1010, 1050-1200; používána i pomocná razítka (viz také Von der Armee im Felde) razítka útvarová aj.; byly též vydány úřední dopisnice p. p.
kulaté razítkoviz kruhové razítko
kupónpotištěná nebo nepotištěná plocha papíru související s vlastní známkou a tvořící výplň přepážkového archu nad předem stanovený počet známek; rozměr kupónu může být shodný s rozměrem známky nebo odlišný a to v závislosti na optimálním využití plochy potiskovaného papíru; podle umístění kupónů vzhledem k známce rozlišujeme kupóny vpravo, vlevo, nahoře a dole; sběratelsky zajímavé jsou rovněž varianty kombinací kupónů a známek nebo jejich prostřednictvím vznikajících spojek a meziarší
kursviz poštovní kurs
kurýrviz kurýrní pošta
kurýrní letlet určený speciálně k přepravě diplomatických, obchodních nebo jiných zvláštních zásilek
kurýrní pošta(také kurýrní vojenská pošta): organizace vojenských nebo diplomatických kurýrů (viz také poštovní kurýr) určená pro zvláštní úkoly a dopravu státně důležitých zpráv, rozkazů a nařízení; sloužila vedle činnosti státní nebo polní pošty, především v době, kdy poštovní doprava nebyla ještě dostatečně spolehlivá; u nás organizována kurýrní pošta k čs. armádě na Slovensko v letech 1918—20 (též zajišťována letadly — viz kurýrní let), do Francie, při měnové reformě 1919 též do Maďarska, Rakouska; kurýrní pošta byla označována služebními razítky, někdy též označena razítkem státní nebo polní pošty, jestliže část dopravy byla zabezpečena těmito orgány
kvalifikace exponátumíra splnění hodnotících kritérií, uvedených v řádech pro budování a hodnocení exponátů, vyjádřená stupněm přiznané výstavní odměny; hodnotící kritéria jsou: zpracování a význam exponátu, znalosti a výzkum prokázané exponátem, jakost a vzácnost vhodného filatelistického materiálu, úprava exponátu; v závislosti na dosažené kvalifikaci, definované ve výstavním řádu SČSF může vystavovatel vystavit svůj exponát na odpovídajícím stupni výstavy (oblastní až světová)
Ladurnerovo čárkováníprůsvitné čárky v papírové hmotě způsobené vtlačením švů nedokonale opraveného nebo spojeného síta, na němž se při výrobě hotová papírovina zbavuje vody; při pohledu proti světlu se jeví jako prosvítající krátké nepravidelné čárky
lavinová poštanouzové dočasné poštovní spojení letadly, helikoptérami s horskými vesnicemi a osadami, které jsou odříznuty lavinami od ostatního světa; pošta bývá shazována pomocí padáků nebo společně se zásobami v tzv. potravinových bombách
legendapodle oborové normy spojů OSN 90 6110 je doporučeno označení legenda pro název pošty nebo poštovního kursu v poštovním denním razítku; filatelisty užívaný termín domicil má stejný význam, je však zastaralý a pro novou terminologii nevhodný
legionářská poštasběratelské označení pro listovní zásilky od legionářů a legionářům; za I. světové války např. čs. vojáci v Rusku, v Itálii a Francii (viz také čs. polní pošla v Rusku); též legionářská pošta příslušníků francouzské cizinecké legie; pro potřeby legionářské pošty někdy též vydávány legionářské známky
Leitpostamtviz vyúčtovací pošta
lephmota nanesená na rubovou stranu papíru známky, která slouží k pevnému spojeni známky se zásilkou, poštovními doklady ap.; jeden ze základních charakteristických prvků poštovní známky
letadlová poštadruh leteckého poštovního kursu; ambulantní pošta v letadle, v němž pracovníci pošty přijímají, zpracovávají a vypravují závěry (u nás provozována 1952 — 81)
letáková zásilkadruh listovní zásilky vnitřního styku; jde o obyčejnou otevřenou listovní zásilku obsahující tiskoviny, případně tiskoviny s ukázkami zboží do stanovené hmotnosti, podávanou socialistickou organizací; letákové zásilky se neadresují jednotlivým příjemcům, ale skupinám příjemců, kterým je může dodávací pošta bez obtíží dodat ve stanovené době
letecká celinadruh poštovní ceniny s vytištěnou známkou nebo jiným označením výplatní hodnoty, určený k použití v leteckém poštovním provozu; může to být letecká dopisnice, letecká obálka, letecká zálepka, aerogram, pigeongram; není-li vytištěna známka nebo jiné označení výplatní hodnoty, nejde o leteckou celinu
letecká celistvostsouhrnný název pro listovní zásilky, které 1. byly přepraveny některým z prostředků vzdušné dopravy (letecky, leteckou poštou); 2. nebyly přepraveny letecky, nýbrž pozemní cestou (výhradně v pionýrském období letecké dopravy — mítinky ap., zkušební lety, zásilky podané k letecké přepravě ale z vyšší moci letecky nepřepravené, resp. letecky částečně nepřepravené, (např. vlivem povětrnostních podmínek, havárií apod. mimořádných okolností)
letecká dopisnicedopisnice s vytištěnou známkou nebo označením výplatní hodnoty užívaná v leteckém poštovním provozu
letecká havarijní poštaoznačení pro poštovní zásilky přepravované prostředky vzdušné dopravy (letadlem, balónem, vzducholodí aj.), které nedokončily let v důsledku havárie, závady, poškození apod.; na zásilky tohoto druhu pošta obvykle vyznačuje důvod zpoždění zásilky, jejího poškození apod.
letecká katastrofní poštaviz letecká havarijní pošla
letecká obálkaobálka s vytištěnou známkou nebo označením výplatní hodnoty odpovídající svou výší použití v leteckém poštovním provozu; obálka může mít natištěnou leteckou nálepku, případně bývá orámována obvyklým výrazným zbarvením používaným pro letecké obálky
letecká polní pošta1. zvláštní druh letecké pošty, využívající k dopravě listovních zásilek vojenských letadel; např. letecká polní pošta z rakouské pevnosti Přemysl, obležené ruskými vojsky s přestávkami od 1. 10. 1914 do 22. 3. 1915; byly vydány speciální letecké dopisnice polní pošty a používáno přídavné razítko Fliegerpost Przemysl (viz také balónová polní pošla); první pravidelná letecká polní pošta otevřena 20. 3. 1918 na trati Krakov — Kyjev dlouhé 1 200 km, nejdříve dopravovány pouze služební a diplomatické listovní zásilky, později i zásilky soukromé; na našem území letecká p. p. na východním Slovensku v červenci 1919 (viz také kurýrní pošta); za 2. světové války hromadná doprava listovních zásilek polní pošty letadlovou poštou; 2. leteckou polní poštou dopravené zásilky opatřené patřičnými poštovními nebo vojenskými znaky; 3. sběratelské označení pro listovní zásilky polní pošty vojáků konajících službu u leteckých útvarů (viz také polní pošta od zvláštních útvarů)
letecká poštadruh přepravy poštovních zásilek, využívající různé prostředky vzdušné dopravy; viz holubí p., balónová p., I. p. pionýrského období, vzducholodní p., katapuhová p., letadlová p., vrtulníková p., větroňová p., raketová p., kosmická p., 1. havarijní P-
letecká pošta pionýrského obdobíoznačení pro přepravu zásilek resp. zásilky přepravené v počátečním, průkopnickém období letectví (balóny, vzducholodě, letadla) spojené často s vydáváním leteckých předběžných známek a dalšími akcemi; u pošty přepravované letadly zhruba od počátku 20. století do 30. let (před první světovou válkou Německo, Švýcarsko, Anglie, Itálie), později první lety transatlantické a transkontinentální
letecká poštovní známka (letecká známka)druh poštovní známky vydané především (někdy i výlučně) k úhradě leteckého příplatku nebo celého poplatku za leteckou přepravu zásilky; rozlišujeme letecké známky příplatkové, provizorní, s přetiskem, s přítiskem, předběžné, připouštěcí, společností a letecké výplatní nálepky
letecká propagační nálepkanálepka k propagaci letecké poštovní přepravy, vydaná poštou (poštovní) nebo leteckou společností či jinou institucí (neoficiální, soukromá); často slouží i k vyznačení charakteru leteckých zásilek
letecká provizorní známkapoštovní známka (obvykle výplatní) změněná přetiskem na leteckou, často i se změnou výplatní hodnoty; viz také letecká známka s přetiskem
letecká předběžná známkapoloúřední nebo i soukromá nálepka (známka), vydaná leteckou společností, aeroklubem nebo jinou institucí k úhradě zvláštního příplatku za leteckou přepravu zásilky (např. Německo, Švýcarsko, Anglie a Itálie v období před 1. světovou válkou-letecké mítinky atp.); častá spoluúčast pošty
letecká přeprava závěrů (lpz)přeprava závěrů v letadlech pro přepravu cestujících na pravidelných linkách bez doprovodu pracovníků pošty
letecká připouštěcí nálepkapoštovní, poloúřední nebo soukromá nálepka určená k označení zvláštní (obvykle příležitostné) letecké přepravy zásilky (balónem, vrtulníkem ap.); někdy obsahuje údaj o výši mimořádného příplatku za zvláštní přepravu a potvrzuje jeho úhradu
letecká připouštěcí známkapoštovní známka určená výhradně k označení zásilky připuštěné k letecké přepravě jinak omezené (např. v okupačních zónách Německa v r. 1948)
letecká příplatková známkaletecká poštovní známka s příplatkem; z jeho výnosu byl podporován rozvoj letecké dopravy, leteckých organizací či institucí ap.
letecká směrová nálepkapoštovní, poloúřední nebo soukromá nálepka s vyznačením letecké tratě, kterou má být zásilka letecky přepravena; někdy ji nahrazuje razítko
letecká výplatní nálepkasoukromá nálepka vydaná leteckou společností k úhradě poplatku za leteckou přepravu zásilky na jejích linkách
letecká zálepkacelina, zálepka s vytištěnou známkou nebo označením výplatní hodnoty svou výší odpovídající použití v leteckém poštovním provozu
letecká změnová nálepka (přelepka)nálepka oznamující důvod změny v přepravě letecké zásilky (náhradní přeprava, poškození, zdržení ap.); někdy ji nahrazuje razítko
letecká známka s přetiskemletecká poštovní známka úředně opatřená přetiskem, který mění její výplatní hodnotu (viz také přetisk)
letecká známka s přítiskemletecká poštovní známka úředně opatřená přítiskem, který nemění její původní charakter ani výplatní hodnotu (viz také přítisk)
letecká známka společnostiletecká známka vydaná leteckou společností samostatně nebo společně s poštovní správou k úhradě leteckého příplatku za leteckou přepravu zásilky na linkách společnosti (např. SCADTA); viz také letecká výplatní nálepka
letecké poštovní příležitostné razítkozvláštní druh denního poštovního razítka používaného při určité příležitosti (např. při prvním nebo příležitostném letu) k razítkování podaných zásilek, obvykle určených k letecké přepravě
letecké potvrzovací razítko (kašet)zvláštní druh razítka, jehož otisk potvrzuje, že zásilka byla podána k letecké přepravě na určité lince (k příslušnému letu) nebo že byla na této lince (příslušným letem) přepravena; na zásilku je otiskováno zpravidla při jejím podání, někdy dodatečně; používá je pošta (poštovní) nebo letecká společnost, případně jiná instituce (soukromé l.p.r.)
letecké psanídruh listovní zásilky, která se přepravuje letecky, je-li označena na adresní straně poznámkou nebo nálepkou Par Avion — Letecky a je-li za ni zaplacen letecký příplatek
letecký příplatekpříplatek za leteckou přepravu zásilky; v současné době se ve styku s cizinou přepravují letecky poštovní zásilky, jež jsou na adresní straně označeny poznámkou (nálepkou) Par Avion — Letecky a je-li za ně zaplacen letecký příplatek; do některých zemí uvedených v poštovním sazebníku se přepravují poštovní zásilky všeobecně letecky a letecký příplatek se za jejich dopravu nevybírá
libreto tematického exponátuslovní ideové rozpracování záměru exponátu v logickém sledu textů na jednotlivých listech, které odpovídá předmětům filatelistického zájmu na nich uvedených; text libreta musí být stručný, obsahově bohatý, výstižný, konkrétní a bezchybný; jeho součástí mohou být názvy příslušných kapitol
LINDACO-KRAGvýplatní stroje norské firmy Krag Maskinfabrik AS umožňující zhotovení dvoubarevných otisků (vyváží firma Lindaco, Švédsko); předchůdkyni firmy, společnosti Krag, Oslo je přisuzováno prvenství výroby výplatních strojů (vynálezce Karl Uchermann); v ČSSR jsou v současném poštovním provozu dva výplatní stroje tohoto výrobce, z nichž Čs. televize Ostrava jako jediný náš uživatel produkuje dvoubarevný výplatní otisk
list1. list papíru formátu menšího než A4 (210 x 297 mm); viz také přepážkový arch; 2. list viz psaní
listonošviz poštovní doručovatel
listovkaviz karta
listovní sběrnaviz poštovní sběrna
listovní výpravnasamostatné oddělení větší pošty, kde se zpracovávají listovní zásilky k další dopravě; viz také výpravna závěrů
listovní zásilkadruh poštovních zásilek; rozeznáváme zejména tyto druhy listovních zásilek: psaní, dopisnice, otevřené listovní zásilky (tiskopisy), balíčky, slepecký tisk, letákové zásilky, odpovědní zásilky (obchodní odpovědní zásilky); viz také pod jednotlivými hesly
lodní polní pošta (polní pošta vojenského námořnictva)listovní zásilky polní pošty příslušníků válečného námořnictva; na velkých lodích označovány přímo razítkem lodní pošty, kterou zabezpečoval k tomu určený důstojník, na menších lodích označovány útvarovým razítkem s názvem lodi a předávány (buď prostřednictvím velkých lodí, nebo přímo) příslušnému pozemskému polnímu poštovnímu úřadu; ten je většinou označil navíc svým razítkem (viz také polní pošta od zvláštních útvarů); pro K.u.k Kriegsmarine (rakouské válečné loďstvo) za 1. světové války byl určen K.u.k Marinefeldpostamt Póla (Pula, dnes v Jugoslávii); za 1. světové války existovaly též polní pošty z říčních flotil na Dunaji, Bugu a Sávě; roku 1919 — 20 též lodní pošta čs. námořnictva na Dunaji
lodní pošta1. ambulatní pošta využívající k přepravě poštovních závěrů, novin a časopisů lodního spojení; 2. doprava nebo příjem listovních zásilek na válečných a obchodních lodích následujícím způsobem: a) na lodi je poštovní služba (příjem zásilek, prodej cenin, včetně vlastního denního poštovního razítka) po celou dobu plavby zajišťována poštovním úředníkem nebo k tomu určeným lodním důstojníkem, b) příjem listovních zásilek je prováděn poštovním úředníkem před odplutím lodi, c) dopravovaná a na lodi podaná pošta je zpracována poštovním úředníkem až při přistání (na lodi nebo na pevnině); viz také palubní poštovní razítko, palubní razítko, paquebot; 3. lodní poštou dopravené listovní zásilky označené náležitými poštovními nebo lodními znaky této dopravy
lodní pošta na Bodamském jezeřezvláštní druh lodní pošty mezi státy obklopujícími Bodamské jezero (NSR, Rakousko, Švýcarsko, dříve též Bádensko, Bavorsko, Würtembersko); existuje od r. 1879, má různé poštovní kursy; listovní zásilky vhozené do poštovní schránky na palubě lodi jsou orazítkovány v místě dalšího přistání; tím vznikají zajímavé kombinace známek a poštovních razítek, většinou filatelistického původu
lom (papíru)poškození poštovní známky nebo celiny přeložením, přelomením nebo nalomením
Londýnské vydánívžitý název pro emisi čs. poštovních známek s portréty hrdinů čs. zahraničního odboje proti fašismu, vyrobenou na základě objednávky čs. vlády v Londýně koncem roku 1944 a počátkem roku 1945 tiskárnou De la Rue; jednání zprostředkoval tehdejší vládní zmocněnec dr. A. Tichý; do poštovního provozu v ČSR uvedeny v letních měsících 1945
lotv minulosti jednotka hmotnosti (váhy); 1 lot = 16,2 g
machevžité označení zejména pro celistvosti předstírající, že jde o vhodný filatelistický materiál nebo jiný předmět filatelistického zájmu, kterým z filatelistického hlediska vzhledem ke způsobu svého vzniku není; jde obvykle o výrobek, jímž chce původce nepřirozeným souběhem originálních prvků (známky, razítka, nálepky ap.) vzbudit zdání událostí či stavů, k nimž ve skutečnosti nedošlo nebo nemohlo dojít; cílem výroby mache je oklamání sběratele a neoprávněné zajištění stejného prospěchu původce jako v případě padělků ke škodě sběratelů
Maďarské královské ministerstvo pošt a dopravyviz poštovní organizace
makulatura makulatúravšechny jakýmkoliv způsobem vzniklé vadné tisky známek; ve filatelii je tento termín používán převážně v souvislosti s druhou hlavní fází výroby — tj. vlastním tiskem, zatímco v polygrafii tímto termínem bývají méně přesně označovány všechny vadné výrobky vzniklé v průběhu všech hlavních výrobních fází
malá poštaviz městská pošta
Malle postsmíšená pošta
manévrová polní pošta1. doprava listovních zásilek polní poštovní službou v době míru ze cvičných důvodů při vojenských cvičeních (manévrech); na našem území v činnosti při manévrech rakouské armády 1894—1913 manévrové (polní) poštovní úřady, vybavené manévrovými (poštovními) razítky, manévrové sběrny polních pošt (viz také sběrna polní pošty), manévrové třídírny (polních) pošt (viz také třídírna polní pošty); platily stejné předpisy jako pro polní poštu vyjma bezplatné dopravy soukromých listovních zásilek vojenských osob; 2. manévrovou polní poštou dopravené listovní zásilky s otiskem manévrového razítka
manévrová razítkaviz manévrová polní pošta
mapa poštovních kursůviz poštovní mapa
mapa poštovních spojůviz poštovní mapa
markofilie markofiliasběratelství otisků poštovních razítek na poštovních známkách, celinách, formulářích a celistvostech
matricedestička se stranově převráceným obrazem známky a zahloubeným reliéfem tisknoucích prvků; v závislosti na tiskové technice jde např. o otisk původního štočku do základní hmoty pro galvanoplastické nebo stereotypické litecké rozmnožení nebo o původní rytinu pro tisk z hloubky; v souvislosti s tiskem z plochy se nepoužívá; v polygrafické a starší filatelistické literatuře časté označení pro původní rytinu známky zhotovenou rytcem podle předlohy nebo její liniové rozkresby; tzv. první matrice odpovídá původní rytině, druhá a další matrice jsou pak duplikátní rytiny získané již s pomocí molety — patrice (tohoto postupu se často používalo při výrobě známek obrazově shodných, lišících se pouze hodnotou; rytec zhotovil původní rytinu bez hodnotové číslice, z ní pořízenou moletou pak byly získány druhé, případně další matrice a na nich teprve dorývány hodnotové číslice nebo další detaily); obdobně při tisku z výšky se původní (rytý nebo leptaný) štoček otiskl do základového materiálu sloužícího ke galvanoplastickému rozmnožení obrazu známky nebo stereotypickému rozmnožení písmové sazby
medailehlavní druh výstavních odměn udělovaných výstavní jury na filatelistických výstavách jednotlivým zhodnoceným soutěžním výstavním exponátům; na výstavách pořádaných Svazem československých filatelistů se udělují malé a velké bronzové, postříbřené, stříbrné, pozlacené a zlaté medaile; medaile jsou raženy z náhradních kovů; na krajských a oblastních výstavách se medaile nahrazují diplomy na medaile nebo jinými náhražkami, které mají stejnou platnost jako medaile
měnyv 19. století přídavné označení k rakouským měnovým jednotkám Fl. (zlatý, něm. Gulden) a Kr. (krejcar, něm. Kreuzer); původně užívaná vídeňská měna (něm. Wiener Währung, W.W., 1 Fl. = 60 Kr.) byla od 1.6. 1816 vystřídána konvenční měnou (něm. Conventionsmünze, CM.) v poměru 250 Fl. W.W. = 100 Fl. CM. (1 Fl. = 60 Kr.); od 1. 11. 1858 byla používána rakouská měna (něm. Österreichische Währung, Ö.W.) v poměru 100 F. CM. = 105 Fl. Ö.W. 1 Kr. CM. =  1,75 Kr. Ö.W. (1 Fl. = 100 Kr.)
městská pošta(též malá pošta, též klapačková pošta; německy Kleine Post); v minulosti soukromá, císařským privilegiem povolená instituce zajišťující poštovní dopravu pro město a okolí; u nás existovala městská pošta v Praze (1782—1821)
mezernice1. silné typografické linky vkládané mezi tiskové desky nebo štočky v tiskové formě, s jejichž otisky se setkáváme na okrajích archů (listů) známek se širokými neoddělenými okraji; typické jsou pro knihtisková vydání čs. známek; 2. filatelistický výraz používaný pro otisk štočku — vložky — ve strojovém razítku vyplňujícím plochu mezi denními razítky; mezernice může mít nejrůznější provedení od plných či přerušovaných linek a vlnovek až po otisk štočku s propagačním nebo příležitostným charakterem; z funkčního hlediska má mezernice znehodnocovat vylepené známky na listovní zásilce
meziaršíčást tiskového archu (list) spojující dva přepážkové archy (listy); hovoříme o známkách spojených vodorovně nebo svisle postupujícím potištěným nebo nepotištěným meziarším; ekvivalentní je označení svislé nebo vodorovné dvojice (nebo většího celku známek) spojené meziarším; jestliže tisková forma obsahovala alespoň čtyři tiskové desky nebo uspořádání celkového počtu známek v ní představovalo alespoň čtyři samostatné celky, pak hovoříme o tzv. křížovém meziarší (kříži)
Mezinárodní federace svazů filatelistických obchodníků (IFSDA)posláním je ochrana zájmů členů a podpora mezinárodní spolupráce mezi nimi, filatelistickými organizacemi a vydavatelskými místy poštovních cenin
Mezinárodní filatelistická federace (FIP)založená v roce 1926 v Paříži (Francie); Československo je zakládajícím členem; posláním je řídit rozvoj mezinárodní organizované filatelie a mezinárodního filatelistického výstavnictví, vytvářet přátelské vztahy a úzkou spolupráci mezi filatelisty celého světa, napomáhat upevňovat mír a přátelství mezi národy a nepřipouštět diskriminaci mezi členy z rasových, náboženských nebo politických důvodů; nejvyšším orgánem je kongres a vedoucím orgánem předsednictvo; k řízení rozvoje všech oblastí mezinárodní filatelie má FIP k dispozici odborné komise; základní dokumenty FIP jsou Statut, Generální výstavní řád, Generální a oborové řády pro hodnocení exponátů na výstavách pořádaných pod patronátem nebo záštitou FIP, dlouhodobý program dalšího rozvoje mezinárodní organizované filatelie v rámci FIP a další
mezinárodní odpovědka(francouzsky coupon réponse international): zvláštní druh ceniny, kterou vkládá odesílatel do zásilky pro adresáta; pošta země určení vymění odpovědku adresátu za výplatní známky v hodnotě výplatného za obyčejné psaní prvního váhového stupně do ciziny; poštovní úřad v místě zakoupení je orazítkuje denním razítkem s datem prodeje a při výměně (použití) ji přijímající poštovní úřad orazítkuje denním razítkem s datem výměny; platnost (možnost výměny) může být časově omezená; mezinárodní odpovědky byly zavedeny v roce 1906; u nás byl jejich prodej zrušen v roce 1949 a provádí se pouze jejich výměna
Mezinárodní svaz aerofilatelistických spolků (FISA)založen v roce 1960 ve Štrasburku (Francie); posláním je ochrana zájmů a podpora dalšího rozvoje aerofilatelie a spolupráce s ostatními mezinárodními filatelistickými organizacemi
Mezinárodní svaz filatelistických novinářů (AIJP)založen v roce 1962 v Praze (ČSSR); posláním je podpora mezinárodní spolupráce mezi členy — filatelistickými novináři a autory při propagaci filatelie a spolupráce s národními a mezinárodními filatelistickými organizacemi
Mezinárodní svaz filatelistických znalců (AIEP)založen v roce 1954 v Meranu (Itálie); sdružuje znalce všech oblastí filatelie; jeho posláním je napomáhat výměně znalostí a zkušeností z boje proti padělkům poštovních známek, celin, razítek a celistvostí a spolupracovat s národními a mezinárodními organizacemi filatelistických znalců, filatelistů a obchodníků poštovními známkami
Mezinárodní svaz vydavatelů katalogů poštovních známek (ASCAT)založen v roce 1977 v Barceloně (Španělsko); posláním je ochrana zájmů a spolupráce mezi vydavateli katalogů poštovních známek a spolupráce s národními a mezinárodními filatelistickými organizacemi, poštovními správami (vydavateli poštovních známek) a filatelistickými obchodníky
měditisktisk z hloubky, při němž se tisková barva přenáší na potiskovaný materiál z měděné tiskové formy vyrytými nebo vyleptanými tiskovými prvky: tiskne se na navlhčený papír
militaria1. označení bezplatně zasílaných vojenských zásilek v předznámkovém období; 2. z poštovně historického hlediska vše, co souvisí s dopravou vojenských listovních zásilek osob nějak válkou dotčených
Militärpflege(vojenská péče, vojenská zdravotní péče): razítko užívané za 1. světové války k označení bezplatně dopravovaných listovních zásilek nemocných nebo zraněných vojáků nacházejících se ve vojenské nebo dobrovolné vojenské zdravotnické péči nebo personálu těchto zařízení; zásilky vojenské dobrovolné péče byly bezplatně dopravovány i v mírových dobách; razítko nemělo úředně předepsaný tvar a vyskytuje se v mnoha různých tvarech, barvách a velikostech, též dvojjazyčně Militärpflege — Vojenská péče, maďarsky pak Katonai Apolasi Ugy, jen česky se vyskytuje výjimečně, též ve spojení s potvrzením o provedení cenzury, s názvem a místem léčebného ústavu nebo s Porto Frei-Porta prosto; v zápolí byly takovéto zásilky předávány přímo civilnímu poštovnímu úřadu, který zajistil jejich další dopravu: razítko je obdobou útvarového razítka; někdy též užíváno razítko Von der Armee im Felde; znárodněná razítka s textem vojenská péče užívaná u nás v letech 1918—1920
Militärpostviz vojenská pošta
míleviz poštovní míle
mimořádný letlet, kterým jsou zvláštním letadlem nebo na mimořádné trase přepravováni cestující (vládní aj. delegace, sportovní výpravy ap.); mohou být přepraveny i zásilky
místní doručovací obvodsouvisle zastavěná část obce, ve které je dodávací pošta (případně jiná provozovna, např. poštovna): viz také dodávací pošta; poštovna
místní doručovatelviz poštovní doručovatel
místní razítkopoštovní razítko, jehož úkolem bylo v době Predznámkové označovat odesílanou korespondenci a po zavedení známek znehodnocovat navíc i všechny druhy známek nebo celin používaných v běžném poštovním provozu; obsahuje vždy název příslušného poštovního úřadu
mistrovská třída FIPsoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách; zřizuje se pouze na všeobecných světových výstavách pořádaných pod patronátem FIP; je vyhrazena pro exponáty, které v průběhu předchozích pěti let obdržely tři velké zlaté medaile na výstavách pořádaných pod patronátem FIP (v úvahu se bere udílení pouze jedné velké zlaté medaile ročně); viz také filatelistická výstava; výstavní třída
model výplatního strojevýplatní stroj, jehož konstrukční prvky ho odlišují od ostatních výplatních strojů, přičemž v případě modelů jednoho výrobce mohou být otisky vzhledově stejné; viz také soustava výplatního stroje, výplatní stroj
moletaocelový váleček, na jehož obvodu je umístěn jeden nebo více otisků původní rytiny; užívá se k opakovanému přenášení originální rytiny na tiskovou desku nebo válec; ve starší filatelistické literatuře je někdy pojem moleta ztotožňován s pojmem patrice
moletérpracovník odpovědný za zhotovení a vyzkoušení molety a její přenos na tiskovou formu; obsluhuje moletovací zařízení
moletovánízpůsob zhotovení měditiskové nebo ocelotiskové formy opakovaným vtlačováním molety do tiskové desky nebo válce; pro výrobu čs. poštovních známek poprvé použito v souvislosti s uvedením do provozu tiskového stroje Stickney na počátku 20. let; moletování se nejprve provádělo mechanicky s ručním ovládáním, v současnosti je celý proces plně automatizován; při ručně řízeném moletování, spočívajícím v navádění molety do předem narýsované sítě známkových polí na rovinné desce, mohlo dojít k nepřesnému umístění známkového obrazu (mimo vymezené známkové pole), což se na tiskovém archu projevuje vychýlením známkového obrazu ze svislých nebo vodorovných řad známek; v rovině vymoletovaná tisková deska se potom ohýbala na speciálním zařízení pro užití v rotačním stroji, čímž v jednotlivých řadách známek docházelo ke změnám rozměrů známek ve směru sklenutí tiskové formy; oba jevy lze sběratelsky dobře dokumentovat u všech čs. známek tištěných na stroji Stickney až do jeho prvé rekonstrukce počátkem 50. let
monografiespecializovaná příručka o předmětech filatelistického zájmu více nebo jedné známkové země, několika nebo jen jediného vydání, popř. i jednotlivé poštovní známky nebo celiny nebo jejich sběratelských variant
Moskevské vydánívžitý název pro emisi čs. poštovních známek s portrétem T. G. Masaryka, vytištěnou v SSSR po dohodě představitelů čs. a sovětské vlády pro zabezpečení vyplácení poštovních zásilek na osvobozeném území ČSR; obtíže při výrobě i při dopravě do ČSR způsobily, že do poštovního provozu byly známky uvedeny teprve počátkem června 1945 (hodnoty 50 h, 1 K a 2 K), resp. 5. 3. 1946 (5, 10 a 20 h); přitom jsou známy vzorce zhotovované pro náhledové a schvalovací účely, signované u všech hodnot již koncem února 1945; o způsobu přípravy a výroby známek nejsou k dispozici bližší údaje, zajímavé závěry a poznatky však lze získat analogickým studiem sovětských známek tištěných ve stejné době
motiv poštovní známkyzákladní tematický prvek, vedoucí myšlenka zadaná vydavatelem pro zpracování návrhu známky
motiv v námětové filateliizákladní obsahově sdělný námětový prvek každého z předmětů filatelistického zájmu; může být zobrazivý nebo textový, hlavní nebo vedlejší
motivová filatelieobor námětové filatelie, který sestavuje sbírky filatelistického materiálu podle stejného či příbuzného motivu nebo podle shodného účelu a důvodu vydání; určujícím kritériem pro výběr filatelistického materiálu je tedy zvolený motiv (pes, kaktus, loď), důvod a účel vydání (Světová výstava poštovních známek PRAGA 1988, Evropa ap.) nebo zobrazená symbolika, která nemusí být vždy v souladu s hlavním motivem
motivový exponátfilatelistický exponát, který zpracovává filatelistický materiál zvoleného motivu z hlediska jeho technického provedení (variant) a poštovního použití; základním požadavkem je filatelistická úplnost, tzn. zastoupení všech variant filatelistického materiálu, který má vztah ke zvolenému motivu; exponát může být zpracován chronologicky, podle zemí nebo systematicky
„motýlekviz tvar výplatního razítka
můstkové razítkodvojkruhové razítko, které od roku 1904 po zavedení kolečkového systému pro nastavování datumových údajů je charakteristické tzv. můstkem, tj. dvěma vodorovnými čarami uvnitř razítka, které tvoří rámeček pro řádkové datum; u tzv. krátkého můstku jsou vodorovné čáry dotaženy k vnitřní kružnici, u tzv. dlouhého můstku končí tyto čáry na kružnici vnější; dlouhý můstek je méně častý a používal se u jednojazyčných razítek, kde býval poměrně krátký název poštovního úřadu
nádražní psaní(německy Bahnhofsbrief): obyčejné psaní vnitřního styku se zvláštní úpravou adresní strany s červenou obrubou, které odesílatel pravidelně zasílá témuž adresátu týmž poštovním kursem; vydává se v železniční stanici, na letišti, na zastávce silničního kursu ihned po příchodu kursu anebo u přepážky pošty tomu, kdo se prokáže pro ten účel vydaným průkazním listem
nádražní razítkoviz razítko nádražní poštovní schránky
náhled1. poslední kontrola oprav provedených v tiskové formě a přípravě před započetím tisku; 2. náhledový otisk ze stroje; kontroluje se s jeho pomocí, zda byly opraveny všechny chyby a technické nedostatky vyznačené revizí; z náhledových resp. revizních otisků pochází většina tzv. nehotových známek; viz také otisk
nahodilá desková vadaviz desková vada
nahodilostdílčí změna charakteristického prvku známky nebo některé z jeho vlastností vzniklá jako důsledek závad a skrytých vad v průběhu výroby nebo jako důsledek užití vadného materiálu v některé z výrobních fází; nahodilosti se vyskytují ojediněle nebo jen na malé části nákladu; rozlišujeme nahodilosti tiskové, v barevném provedení, vzniklé závadami v papíru a manipulací s ním, v oddělování a v provedení lepu viz také výrobní vady
Nachgebührviz doplatné
Nachnahmeviz dobírka
Nachportoviz doplatné
náklad (známek)smluvně sjednaný (stanovený) počet výtisků poštovní známky; náklad může být vytištěn podle potřeby v krátkém, časově uzavřeném intervalu nebo v delším časovém období po částech; jeho velikost je vymezena výhradně sdělením oprávněného vydavatele; výrobně lze náklad sledovat obvykle podle dat tisku umístěných na okraji přepážkových listů (u současně vydávaných známek), obtížněji podle způsobu a doby použiti v poštovním provozu (u známek vydávaných zhruba do konce čtyřicátých let); náklad může být vytištěn buď stejnými, nebo odlišnými tiskovými formami za předpokladu zachování výchozí předlohy; v průběhu nákladu může dojít ke změnám barevných odstínů, způsobu oddělování známek, druhu lepu ap.; v případě tisku jedné a téže známky z odlišných (upravených či nových) tiskových forem můžeme rozlišovat různá vydání
nálepky na poštovní zásilkylisty papíru s vytištěným textem nalepované na poštovní zásilky (průvodky); označují druh zapsané zásilky anebo pokyn na zvláštní zacházení se zásilkami či jiná oznámení; rozlišují se: 1. podací nálepky na doporučené zásilky, cenné dopisy, cenovky, obyčejné balíky a balíčky vnitřního styku; jsou vydávané v odlišné úpravě pro každý druh zásilky a je na nich uvedené podací číslo, název podací pošty, příp. zkratka pro označení druhu zásilky; podací nálepky na doporučené zásilky vložené do schránek vlakových nebo automobilových pošt a nálepky na zásilky nalezené při přepravě mezi obyčejnými listovními zásilkami nemají název podací pošty: 2. nálepky pro zvláštní zacházení se zásilkami (spěšné, dobírkové, pro zásilky neskladné, křehké, pilné a letecké); 3. nálepky se směrovacím číslem přepravního uzlu pro balíky přepravované mimo uzávěry ve vnitřním styku; 4. směrové nálepky (lístky) s názvem výstupní pošty na balíky do ciziny; 5. nálepky s jiným oznámením (nedoručitelnost, výsledek celního projednání ap.)
námětová filateliezákladní filatelistický směr, shromažďující různorodý filatelistický materiál buď na určité, předem zvolené téma, nebo podle základního námětu, který je dán jeho zobrazivým či textovým motivem, případně důvodem a účelem jeho vydání; člení se na dva základní obory — filatelii motivovou a filatelii tematickou
námětová třídasoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách; je vyhrazena tematickým i motivovým exponátům bez ohledu na jejich námětově obsahové zaměření; exponát musí mít požadovanou kvalifikaci
nanášení lepujedna ze závěrečných operací v konečném zpracování poštovních známek, spočívající v nanesení lepu na rubovou stranu potištěného papíru; nanášení lepu bylo prováděno ručně nebo strojově, a to v oddělených zařízeních nebo jako jedna z operací v kombinovaných tiskových strojích (např. rotačka Stickney); v současné době se již při tisku známek neprovádí, tiskne se výhradně na papír již předem opatřený lepem buď výrobcem, nebo dalším dodavatelským závodem
nápichové značkyzvláštní skupiny krycích značek, různě graficky uspořádaných, sloužící ke shodnému nakládání tiskových archů (listů) při tisku nebo zoubkování
náprstkové razítkodruh jednokruhového razítka o průměru kružnice 16—21 mm; název odvozen od těchto extrémně malých rozměrů; tato razítka byla zaváděna u některých poštovních úřadů po roce 1867, po roce 1873 se od nich začalo upouštět a byla nahrazována jednokruhovými razítky o průměru 24—28 mm; zvětšení rozměru bylo vyvoláno zaváděním dvojjazyčných názvů poštovních úřadů a povinným uváděním letopočtů v denních razítkách
národní třídasoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách; je vyhrazena exponátům poštovních známek a dalšího vhodného filatelistického materiálu země pořadatele; exponáty musí mít požadovanou kvalifikaci viz také výstavní třída resp. kvalifikace exponátů
nastavovaný papírnahodilá výrobní vada vzniklá přetržením a následným slepením potiskovaného pásu papíru při průchodu tiskovým strojem nebo při předchozí manipulaci s ním
nátisk (zkušební otisk)zkušební otisk z tiskové formy pro jednobarevný popř. zkušební soutisk barev z dílčích forem barvotiskových, sloužící před tiskem k posouzení jakosti zpracování tiskové formy; ve filatelii obvykle otisk hotové tiskové formy v různých barvách, nejčastěji černé; použitý papír má obvykle jinou tloušťku, hladkost i formaci než definitivní papír známkový viz rozlišení papíru
nátisková sadasoubor zkušebních otisků jednotlivých dílčích barev při vícebarvovém tisku; barvy se přes sebe tisknou v pořadí, v jakém budou tištěny ve vlastním (produkčním) tiskovém stroji; nátiskovou sadu obvykle zhotovuje rytec ve spolupráci s výrobcem, a to jak z původních rytin, tak z definitivních tiskových forem
návratkaviz doručenka
návrh známkyautorem zpracovaný motiv (námět) sloužící jako podklad k rozhodnutí o přijetí a schválení konečné podoby známky
N.B.viz nota bene
nedotisknahodilá výrobní vada; vzniká obvykle vniknutím plošné překážky mezi tiskovou formu a potiskovaný papír, méně často jako důsledek nahodilé poruchy stroje nebo manipulace s ním a s papírem současně
neerární (neerariální) poštovní úřadúřad, který si obstarával vybavení pro provoz sám a nechával si určitý podíl z výdělku pošty
nehotové známkyznámky, u nichž chybí provedení některého z výrobních úkonů konečného zpracování (obvykle zoubkování nebo nanášení lepu) a které by se po jeho provedení nebo dokončení tohoto úkonu mohly stát normálními známkami; pocházejí obvykle z náhledových otisků; viz také náhled
neotypiefiremní označení techniky hlubotisku, používané především tiskárnou České grafické unie a.s. v Praze, která v meziválečném období tiskla čs. poštovní známky
nepřijatý návrhoznačení pro polygrafické provedení návrhů známek vyžádaných poštovní správou (vydavatelem) např. formou veřejných soutěží, avšak nepřijatých k realizaci emise, pro niž byly vyžádány; takové návrhy se obvykle stávají majetkem poštovní správy (vydavatele), jsou jím odměněny a mohou být použity po dohodě s autorem k realizaci některé jiné emise známek či zcela jiného emisního záměru; nepřijaté návrhy patří mezi vhodný filatelistický materiál a nelze je zaměňovat s firemními či soukromými návrhy (viz také esej resp. firemní návrh)
nevydané známkyznámky, jejichž vydání bylo oprávněným vydavatelem sice oznámeno, avšak z nejrůznějších příčin (obvykle státoprávních, výrobních či poštovních) nebylo uskutečněno; méně přesně známky, které byly vytištěny, ale z nejrůznějších příčin nebyly úředně vydány a neměly být tudíž poštovně používány; někdy lze jen obtížně stanovit rozdíl mezi známkami nevydanými a např. nehotovými; navíc ve zcela obecném smyslu je třeba za nevydané známky považovat všechny tisky, které ze zásadních důvodů oprávněný vydavatel nikdy „nevydal, avšak pořizoval je výhradně pro svou služební nebo reprezentační potřebu; v běžné praxi se proto obvykle přikláníme k původnímu významu tohoto termínu, tj. považujeme za nevydané známky ty, jejichž vydání sice vydavatel oznámil, avšak nerealizoval je
němé razítkografický obrazec razítka bez názvu poštovního úřadu, sloužící pouze ke znehodnocování známek při podání nebo i dodání zásilky; němá razítka patří mezi poštmistrovská razítka a přes svůj omezený výskyt se na našem území objevují nejčastěji na I. emisi rakouských známek
němé známkyznámky, které mají pouze obraz, popř. označení hodnoty, avšak není na nich uveden název státu
N.N.B.viz nota bene
nominalefilatelistické označení pro nominální hodnotu poštovní ceniny, uvedenou na ní v příslušné měně
nota bene(N.B., též nota bene, N.N.B.; latinsky dobře poznamenej), poznámka na předznámkových psaních zaslaných doporučené (viz také doporučená zásilka)
notafiliesběratelství předmětů notafilistického zájmu, zejména papírových platidel
nouzová razítkaekvivalentní pojem jako provizorní razítka
nouzová razítka polní poštyrazítka používaná za 1. světové války v rakousko-uherské armádě pro označování listovních razítek plní pošty z míst, kde bylo velké soustředění vojsk a kde nebyly zřízeny polní poštovní úřady (např. při přípravě na ofenzívu); z důvodů utajení používána i okresní razítka místních poštovních úřadů
novinkafilatelistické označení „nových platných poštovních cenin, vydávaných obvykle v období několika posledních měsíců a ve většině zemí dodávaných sběratelům v tzv. poštovní „novinkové službě nebo i prostřednictvím obchodníků poštovními známkami
novinová známkazvláštní druh poštovní známky sloužící k úhradě výplatného za novinové zásilky; novinové známky se na zásilkách znehodnocovaly většinou razítkem dodacího poštovního úřadu (ve výjimečných případech i razítkem podacího poštovního úřadu, vlakové pošty, polního poštovního úřadu, poštovny); byly na našem území zavedeny od 1. 1. 1851 a používaly se do 31.1. 1949 (jejich zrušení souviselo se změnami v organizaci dodávání tisku, viz také Poštovní novinová služba)
novotiskotisk původní tiskové formy známek obvykle již neplatných, pořízený na podkladě rozhodnutí oprávněného vydavatele nebo jím pověřené instituce pro účely většinou reprezentativní nebo propagační; od původních známek se obvykle novotisky odlišují jen nepatrně (např. kvalitou papíru ap.); nemívají výplatní schopnost
nulový výplatní otiskfilatelistické označení pro výplatní otisk s nulovou hodnotou výplatních číslic; může se jednat o zkušební otisk pořízený uživatelem, kontrolními orgány pošty a organizací provádějící údržbu výplatního stroje; v poštovním provozu mohl být legálně použit k orážení odpovědní zásilky v době platnosti dvojitých dopisnic (viz dopisnice, dopisnice s odpovědí); v současné době je takové použití možné v kombinaci s otiskem správné výplatní hodnoty při opravě chybně vyznačeného data; v rozporu s předpisy bývá někdy použit jako náhrada za ruční či strojové denní razítko (při znehodnocování poštovních známek, případně při poštovně paušalovaných zásilkách)
nyomtatvány(maďarsky) viz poštovní tiskopis
obálka prvního dne (FDC)souhrnné filatelistické označení pro celistvosti s nalepenými nebo přitištěnými známkami opatřenými poštovními razítky s datem prvního dne vydání ceniny (lze tak mluvit i o dopisnicích prvého dne vydání, obálkách s přitištěnou známkou ap.); řadíme sem jak soukromé obálky prvního dne vydání, tak úřední obálky vydávané poštovní správou nebo obálky pořízené vydavatelem pro jeho vlastní reprezentační potřebu; všechny obálky prvního dne vydání oficiálně vydané poštovní správou jsou určeny pro použití v poštovním provozu, mnohdy však z estetického hlediska obsahují nalepené kombinace známek neodpovídajících běžně užívaným poštovním tarifům; čs. pošta proto umožňuje doplnění výplatného na zadní straně obálky, aby nebyl narušován výtvarný vzhled lícové strany, kde známka, obrazový přítisk v levé části FDC a razítko obvykle tvoří jednotný celek; mohou tak vznikat zajímavé celistvosti, jejichž význam je doposud ve sbírkách i exponátech nesprávně podceňován; čs. pošta vydává obálky prvního dne vydání od 28. 10. 1946, obvykle jen k vydání známek příležitostných
obálka s přitištěnou známkoudruh celiny; většinou bývá použita běžná obchodní obálka určitého rozměru, kvality papíru, bez průsvitky či s průsvitkou, obvykle bez vložky, výjimečně s potiskem na vnitřní straně, dodávaná poštovní správě na objednávku; v tiskárně poštovních cenin je pak na obálku přitištěna známka dodatečně; v Rakousku první vydání r. 1861, v ČSR 1950; velmi častý je přítisk doplňkového obrazového i textového motivu v levé části obálky
obchodní kurýrní službazvláštní služba specializovaných zasilatelských firem (institucí), které vlastními kurýry dopravují v minimální časové lhůtě zásilky za určitých přepravních podmínek; za tyto služby se vybírají individuálně stanovené poplatky; v ČSSR zastupuje zájmy této služby podnik zahraničního obchodu Inspekta; zasilatelské firmy používají vlastní průvodky (nákladní listy) i razítka
obchodní odpovědní zásilkaviz odpovědní zásilka
obchodní papíryviz otevřená listovní zásilka
obchodní tiskovinydruh otevřené listovní zásilky; od 15. 11. 1934 do 30. 9. 1940 zvláštní druh zásilek se zlevněným výplatným, které se uhrazovalo známkami pro obchodní tiskoviny (čs. novinové známky s přetiskem O.T.)
obloukové razítkopozdější modifikace razítka řádkového, kde název poštovního úřadu byl graficky ztvárněn do oblouku; téměř ve všech případech byl součástí tohoto razítka i datumový údaj uvedený pod názvem poštovního úřadu
obraz známky (ceniny)plocha vymezená stanoveným rozměrem ceniny pro úplný přenos tisknoucích i netisknoucích prvků příslušné části tiskové formy
obrazová dopisnicedruh celiny; dopisnice, na jejíž levé polovině adresní (přední, vrchní) strany je vytištěn obraz (nezaměňuj s pohlednicí)
obtahkorekturní otisk sazby nebo štočku zhotovený v ručním lisu nebo na obtahovacím stroji k provádění korektury i k jiným účelům; ve filatelii obvykle otisk štočku, původního litografického kamene nebo původní rytiny (viz také černotisk, otisk)
obtiskotisk části nebo celého obrazu známky na rubové straně s lepem; rozlišujeme obtisk strojový nebo archový; strojový obtisk vzniká tak, že při chodu stroje naprázdno se tisková forma obtiskne na přítlačný válec, desku; při dalším naložení papíru se tato barevná vrstva přenese z přítlačného válce (desky) na rubovou stranu papíru; proto se obraz známky v konturách velmi přesně kryje s obtiskem; archový obtisk vzniká přenosem nezaschlé barvy z jednoho archu na druhý při vlastním zatížení archů pokládaných na sebe při vyjímání ze stroje; obraz známky se s archovým obtiskem zpravidla přesně nekryje
obyčejné listovní zásilkylistovní zásilky, které nejsou podány doporučené; viz také listovní zásilky
od armády v poliviz Von der Armee im Felde
ocelotiskdruh tisku z hloubky; předloha kresby známky se převede nejprve do soustavy čar a bodů (tzv. liniová rozkresba), která je fotochemicky přenesena na ocelovou destičku (ve zmenšení na rozměr známky) a poté je rytcem vyryta; z této původní rytiny může být na tiskovou formu rozmnožena moletováním (nebo jiným způsobem, např. galvanoplasticky); tiskové formy mohou být buď rovinné (tzv. ocelotisk z plochých desek), nebo rotační (obvykle válcové, tzv. ocelotisk rotační)
ocelotisk z plochých desekustálené označení pro tisk z hloubky, při němž se tisková barva přenáší na potiskovaný papír z ocelové rovinné tiskové formy (desky) vyrytými (zahloubenými) tiskovými prvky (viz ocelotisk)
ocelotisk rotačníustálené označení pro tisk z hloubky, při němž se tisková barva přenáší na potiskovaný papír z ocelové rotační (obvykle válcové) tiskové formy vyrytými (zahloubenými) tiskovými prvky
oddělení mládežesoutěžní výstavní oddělení na všeobecných filatelistických výstavách; je vyhrazeno exponátům mladých vystavovatelů (v SČSF do 21 let) splňujícím požadovanou kvalifikaci (viz také výstavní třída, kvalifikace exponátu); smyslem zřizování tohoto oddělení je napomáhat rozvoji filatelie mládeže a cestou konfrontace s výsledky dospělých zabezpečovat především další odborný růst mladých vystavovatelů
oddělovací, stavěči a razítkovací strojzařízení, které vyřazuje zásilky tuhé a rozměrově i hmotnostně nevhodné pro strojní zpracování; nevyřazené zásilky opatřené identifikačním médiem rovná a razítkuje; zpravidla část automatické linky na zpracování listovních zásilek, která může pracovat zcela samostatně; viz také automatická linka na zpracování listovních zásilek, identifikační médium, stavěči stroj, oddělovací stroj
oddělovací strojzařízení, které automaticky vyřazuje listovní zásilky tuhé a rozměrově i hmotnostně nevhodné pro strojní zpracování; součást oddělovacího, stavěcího a razítkovacího stroje
oddělování známek (cenin, nálepek)jeden z charakteristických znaků poštovní známky; způsob oddělitelnosti jednotlivého exempláře z celého tiskového tiskového archu (listu); realizován různými výrobními operacemi — jednotlivě ručně nebo strojově, a to izolovaně po skončení tisku nebo v kombinaci s ním; rozlišujeme oddělování známek střihem, zoubkováním (perforací), průsekem, průpichem nebo výsekem
odesílatelorganizace nebo občan, který sám nebo prostřednictvím jiné osoby podal zásilku k poštovní dopravě; zpravidla je na zásilce uveden a může s ní disponovat do té doby, než ji pošta předá příjemci
odhazovaná pošta(německy Abwurfpost): předávání poštovních závěrů jejich vyhozením z jedoucího vlaku, z balónu, letadla nebo vzducholodi nacházejících se ve vzduchu; dříve často užívána pro předávání závěrů bez zastavení vlaku ve vybraných stanicích nebo v místech, kde nebylo možno přistát s leteckou poštou; pro shazování pošty ze vzduchu byly užívány pevné, vodotěsné pytle výrazných barev (zvláště červené)
odchylkadílčí změna charakteristického znaku známky nebo některé z jeho vlastností vzniklá v průběhu hlavních fází výroby jako důsledek vědomé a řízené činnosti; těmito činnostmi se rozumí jak tvůrčí a rutinní pracovní postupy, tak technologické postupy užívané v průběhu přípravy a výroby tiskových forem, vlastního tisku i konečného zpracování (viz také hlavní výrobní fáze); odchylky se vyskytují zpravidla systematicky na podstatné části nákladu; rozlišujeme odchylky v kresbě a obrazu známky, odchylky použité tiskové techniky, odchylky barev, oddělování známek, papíru a lepu
odchylka lepurozdíl vzniklý při nanášení lepu v důsledku odlišné technologie nebo změn strukturálních vlastností (povrchu) lepu, jeho optických vlastností (bělosti, barevnosti, neprůsvitnosti, lesku) a případných zvláštních vlastností (např. lep s monogramem)
odchylka papíru známkyrozdíl vzniklý při výrobě papíru v důsledku odlišné technologie nebo změn váhových a rozměrových vlastností papíru (tloušťka, ojediněle plošná hmotnost), strukturálních vlastností (hladkosti povrchu a formace — průhledu papíru), optických vlastností (bělosti, barevnosti, neprůsvitnosti, lesku a luminiscence), případné dalších funkčních vlastností (např. průsvitek)
odchylka v barvě známky (barevná odchylka)rozdíl v barevnosti jedné a téže známky (viz také barva); rozlišujeme odchylky barevných odstínů (vzniklé v průběhu tisku změnou intenzity nanášení nebo sytosti dodané barvy) a chybotisky v barvě (vzniklé nedopatřením, omylem výrobce, např. nestejným namícháním či záměnou za jiný barevný odstín)
odchylka v obrazu a kresbě známky (desková odchylka)pravidelně se vyskytující změna obrazu nebo kresby známky vzniklá na příslušném známkovém poli dané tiskové formy v průběhu jejího zhotovování nebo v průběhu tisku (viz také hlavní výrobní fáze); desková odchylka může vzniknout: jako přirozený důsledek tvůrčích i rutinních pracovních postupů užitých pro zhotovení tiskových forem nebo jako důsledek vědomé činnosti (vesměs oprav a úprav) směřující k realizaci požadovaného obrazu známky; jako důsledek přehlédnuté chyby vzniklé jak v tvůrčím, tak vlastním výrobním procesu zhotovení tiskové formy; jako důsledek skrytých vad v materiálech užitých pro zhotovení tiskové formy a nedostatků v manipulaci s ní; v závislosti na způsobu vzniku rozlišujeme následující odchylky v obraze a kresbě známky (deskové odchylky): typy a podtypy, deskové chyby, typické deskové vady, retuše a chybotisky
odchylky v oddělování známekrozdíly vzniklé použitím různého způsobu nebo rozměru oddělování, případně použitím odlišných druhů zařízení pro oddělování u jedné a téže známky
odnosné zásilkyzásilky, které si adresát odebírá na poště (např. zásilky poste restante, zásilky pro adresáty z míst bez doručovací služby, oznámené zásilky ap.)
odpovědní zásilkadruh listovní zásilky vnitřního styku, kterou mohou připojit socialistické organizace ke svým zásilkám vnitřního styku nebo ji jinak dodávat svým zájemcům, kteří ji použijí k odpovědi, za niž poštovné uhradí příjemce; jako odpovědní zásilky lze podávat psaní, dopisnice a z otevřených listovních zásilek tiskoviny
oficiální třídanesoutěžní výstavní třída na soutěžních filatelistických výstavách; účastní se jí svými expozicemi resorty pošty a spojů, poštovní muzea, tiskárny poštovních cenin a výtvarníci z oblasti známkové tvorby (viz také výstavní třída)
ofsetdruh tisku z plochy; tisková forma je vyrobena z tenkého kovu, na němž jsou tisknoucí i netisknoucí prvky v téže rovině bez reliéfu; preparované tisknoucí prvky přijímají při navalování barvu a odpuzují vodu, netisknoucí prvky přijímají vodu a odpuzují barvu; barva z tiskové formy se nejprve přenáší na prenosku (obvykle pogumovaný válec) a z ní teprve tiskne na potiskovaný papír; proto se také ofset někdy nazývá tisk nepřímý nebo přenosný; dává měkké a rovnoměrně barevné podání
ohláška výplatních závadprovozní doklad, kterým pošta oznamuje podací poště, že zásilka na ní podaná nebyla správně vyplacena; případné chybějící výplatné pošta vybere od odesílatele a zúčtuje je na ohlášce výplatními známkami, otiskem výplatního stroje ap.; dříve též známkami „Závada, prémiový řád J2
ochranné rámyrámy vyskytující se u knihtiskových vydání čs. známek jako ochrana krajových řad známkových polí před nárazy najíždějícího tlakového válce a možnou deformací tiskové formy; v lištách ochranných rámů se vyskytují různá pomocná tiskárenská označení, resp. deskové značky
okmánybélyekviz kolková známka
okresní přepravní střediskopošta pověřená stejnými úkoly jako okresní přepravní uzel, vykonává ji však jen pro jistou územní část okresu (viz okresní přepravní uzel)
okresní přepravní uzelpošta, která kromě výkonu funkce pro vlastní poštovní obvod zajišťuje dopravu a zpracování zásilek od a pro přepravní střediska a pošty celého okresu; viz také poštovní obvod, okresní přepravní středisko
okresní razítkorazítko sloužící k orážení poštovních a telegrafických poukázek, sázenek a stanovených dokladů; pro orážení poštovních a telegrafických poukázek obsahuje šestimístný číselný kód, rozmístěný ve čtvercovém rámečku tak, že horní trojmístné číslo první číslicí udává kraj a dalšími dvěma pak pořadí okresu v něm, zatímco spodní trojčíslí prvními dvěma číslicemi vyjadřuje pořadí pošty v okrese a poslední číslice je kontrolní; pro orážení sázenek a stanovených dokladů se používá okresní razítko pětimístné, bez kontrolní číslice
operátorské pracovištěviz kódovací pracoviště
oprávněný příjemce zásilkyosoba oprávněná ustanovením poštovního řádu převzít danou zásilku
oprávněný uživatel výplatního strojeorganizace (právní subjekt) užívající výplatní stroj po získání souhlasu pošty; název nebo označení uživatele bývá součástí výplatního otisku; prodejem výplatních strojů jsou v současnosti pověřeny organizace Kancelářské stroje, n. p. v českých zemích a Datasystém, n. p. na Slovensku (dříve firma B. Jarolímek, Praha, generální zástupce výplatních strojů Francotyp pro ČSR)
optické čtecí zařízenísoučást automatického kódovacího stroje; zařízení, které automaticky na optických principech identifikuje a vyhodnocuje poštovní směrovací číslo u srovnaných zásilek
orientační značkyznačky ohraničující adresní pole listovní zásilky a oblast určenou pro adresu odesílatele a služební poznámky
ossOrganizacija socialističeskoj svjazi (rusky), organizace spolupráce v odvětví spojů, jejímiž členy jsou resorty spojů zemí socialistického společenství
Osvobozená republikavžitý souborný název emise čs. poštovních známek patřících do skupiny tzv. Alegorií a vydávaných v letech 1920—22; některé z nich platily až do roku 1926; autorem návrhu byl významný český malíř a grafik V. H. Brunner, který s mírně odlišným návrhem této známky zvítězil již v roce 1919 ve veřejné výtvarné soutěži vypsané na známky k prvnímu výročí založení republiky; známky tištěny knihtiskem; mezi nejznámější sběratelské varianty patří typy a spojené typy u hodnoty 40 h v různých rozměrech a druzích zoubkování včetně vodorovně postupujícího (tzv. ležmého hřebenu), protichůdné dvojice, některé vybrané retuše; způsob výroby, bohatost odchylek v obraze i kresbě známek, v zoubkování a poštovním použití činí z emise mimořádně vhodný objekt specializace a studia s možností nových objevů
osvobození od poštovného (porta)zproštění povinnosti platit poštovní poplatky; objevuje se v nejstarších dobách zároveň se zavedením poštovních poplatků; vztahovalo (vztahuje) se např. na korespondenci panovníka, úřadů spojových institucí, válečných zajatců, slepců apod.; zásilky osvobozené od poštovného jsou označeny příslušnými poznámkami, např. „Ex Offo, „Věc úřední, porta prosto (německy „Portofrei, Dienstsache, maďarsky „Hivataból, Hivatalos), „Věc služby spojové apod.; jsou známy úřední dopisnice osvobozené od poštovného
O.T.viz obchodní tiskoviny
otevřená listovní zásilkadruh listovní zásilky vnitřního styku, jejímž obsahem mohou být tiskoviny, obchodní papíry nebo ukázky zboží bez obchodní ceny; zasílají se v otevřené obálce nebo bez obalu za snížené výplatné; na adresní straně musí odesílatel připsat poznámku „Otevřená listovní zásilka
otiskvýsledek přenesení tiskové barvy na potiskovaný papír; podle účelu rozeznáváme: zkušební otisk (viz nátisk), korekturní otisk (viz obtah), revizní otisk (viz revize), náhledový otisk (viz náhled)
otisk štočku oprávněného uživatele ve výplatním otiskunázev a adresa uživatele, případně další vlastní text schválený poštou, v místě výplatního otisku daném konstrukčním uspořádáním použitého výplatního stroje; znění otisku štočku uživatele schvaluje v současnosti okresní správa spojů
otisk výplatního strojeviz výplatní otisk
otisky automatu pro příjem doporučených zásilekotisky orážecích zařízení automatů pro příjem doporučených zásilek, v čs. poštovním provozu zkušebně zavedených v roce 1973 (Pošta Praha 6), 1980—81 (pošty Žilina, Ostrava, Považská Bystrica) a 1985—86 (Pošta Náchod 1); automaty zkonstruovány ve Výzkumném ústavu spojů v Praze a Provozní laboratoři Ředitelství spojů Žilina; jsou charakteristické fialovou barvou otisku, přítomností R-obrazce a mají speciální podací lístky s potvrzením podání otiskem obrazce vzhledově podobného výplatnímu otisku
otisky přepážkových strojů pro příjem doporučených zásilekviz HASLER, FRANCOTYP, FRANCOTYP-TAXOGRAPH
oválné razítkoobdoba razítka rámečkového, kde je tvar rámečku nahrazen oválem
označení kódovacího pracovištěznak charakterizující konkrétní kódovací pracoviště, kterým je zásilka po zpracování zpravidla opatřena (písmeno, číslo nebo kombinace obou, drobný geometrický obrazec, kód ap.); podle něho lze toto pracoviště identifikovat v libovolném časovém odstupu
O.W.viz měny
označení oprávněného uživatele výplatního strojeoznačení, které může uživatel výplatního stroje umístit ve vyhrazeném prostoru otisku výplatního stroje, a to v závislosti na jeho konstrukci
oznámení o náhradním doručenípísemná zpráva adresátovi o doručení zásilky náhradnímu příjemci; vyhotovuje se na předepsaném tiskopisu
oznámení o uložení zásilkypísemná zpráva adresátovi zásilky o jejím uložení na poště; vyhotovuje se na předepsaném tiskopise
Österreichische Währungviz měny
Paarovéhraběcí rodina výrazně se podílející na organizaci rakouského Poštovnictví na našem území v 17.—19. století; v letech 1622—1813 byla nositelem titulu a funkce (od roku 1743 pouze čestného titulu) „nejvyššího dvorského a generálního dědičného poštmistra
padělek, falzifikát (falzum)předmět filatelistického zájmu, který není originálem; obvykle úplně nebo částečně padělaný výrobek vydávaný původcem za originál s cílem jiného poškodit nebo získat neoprávněný hmotný prospěch; padělek může být úplný nebo částečný (padělaná pouze část originálu); rozeznává se padělek ke škodě pošty (včetně padělků k válečným a diverzně-propagandistickým účelům) a padělek ke škodě sběratelů; padělek ke škodě sběratelů není považován za vhodný filatelistický materiál (z hlediska tvorby soutěžního exponátu), zatímco padělky ke škodě pošty filatelisté sbírají v podstatě jako orignály a jsou považovány za vhodný filatelistický materiál, zejména na originálních celistvostech
padělek ke škodě poštypadělek známky obvykle velmi běžně používané v poštovním provozu, který přímo nebo záměnou za originál umožnil poškození poštovní správy o poštovní poplatky; u čs. známek takové padělky známe v emisích Hradčany a Osvobozená republika; mezi padělky ke škodě pošty řadíme i tzv. padělky k válečným, diverzním a propagandistickým účelům (tj. napodobeniny cenin platných na území protivníka, s degradací obrazu případně textu, sledující válečné, diverzní či propagandistické cíle šiřitele); viz také padělek
padělek ke škodě sběratelůpadělky vzácnějších nebo vzácných známek, které jsou nabízeny sběratelům buď jako pravé, nebo jako levnější náhrada za originál; viz také padělek
palubní poštovní razítkopoštovní denní razítko užívané poštovním úřadem pracujícím na palubě lodi nebo vzducholodi (viz také lodní pošta, zepelínová pošla)
palubní razítkorazítko pro označování listovních zásilek podaných na palubě lodi nebo vzducholodi (např. „An Bord Dampfer . . ., Na palubě parníku . . .) aj.; nejde o razítko poštovní, někdy se může jednat i o razítko společnosti, které loď nebo vzducholoď patří, nebo o čistě soukromé razítko (např. na pohlednici zakoupené na palubě lodi, bez jakékoliv filatelistické hodnoty); viz také lodní pošta, zepelinová pošta; v současnosti druh neoficiálního potvrzovacího razítka, obsahující údaj o použitém prostředku dopravy (pozemské nebo vzdušné), případně jméno pilota, datum a místo startu či přistání aj.
papír (známky)materiál, na němž jsou tištěny poštovní známky; papír posuzujeme podle způsobu výroby, hmotnostních a rozměrových vlastností, strukturálních vlastností, optických vlastností a zvláštních funkčních vlastností; viz také odchylka papíru, rozlišování papíru
PAR AVIONoznačení zásilky, přepravované letecky ve styku s cizinou, za niž je zaplacen letecký příplatek
par ballon monté(francouzsky řízeným balónem): razítko nebo ručně psaná poznámka na listovních zásilkách dopravených řízenými balóny z Paříže obležené pruskými vojsky v letech 1870—71; celkem vypraveno 56 balónů s asi 2,5 milióny listovních zásilek; viz také balónová pošta, pošta z obležení
parníkové razítkoviz paquebot
paquebot(francouzsky parník): razítko určené k označení všech listovních zásilek přepravených loděmi, na kterých nepůsobil žádný poštovní úředník; povinnost razítkování nebyla striktně dodržována
páskačást tiskového archu známek, vodorovně nebo svisle souvisejících poštovních známek, počínaje dvoupáskou až po pásku přes celou výšku nebo šířku tiskového archu (výjimečně mohou známky souviset i šikmo)
patiskúřední otisk nepůvodní (nové — lišící se od původní — nebo upravené) tiskové formy (desky) nebo její části (štočku) vzniklý v době, kdy tisk daných poštovních cenin byl pro poštovní potřebu již ukončen; neúřední (soukromý) patisk patří mezi padělky
patrice patricaprvní otisk matrice sloužící k jejímu rozmnožení na požadovaný tvar a počet kusů tiskové formy (viz také moletá)
paušalování poštovného, paušál poštovnéhozjednodušený způsob placení některých poštovních poplatků za zásilky vnitřního styku; vztahuje se na poplatky placené pouze při podání, a to jen výplatné za psaní, dopisnice, otevřené listovní zásilky, které byly podány obyčejně nebo doporučeně, a dále na poplatek za doručenku připojenou k zásilkám, na něž se paušál vztahuje; úhrada poštovních poplatků paušálem může být povolena organizacím, které podávají k dopravě větší počet zásilek a jejichž měsíční náklady na poštovní poplatky výše uvedených zásilek činí nejméně 1 000 Kčs; úhradě poštovného paušálem předchází úhrada poštovného úvěrem (viz úvěrování poštovného)
pečetka(německy Verschlusszettel): nálepka s úředním znakem, případně i s názvem poštovního úřadu, používaná k uzavírání listovních uzávěrů, telegramů, poštovních zásilek ap.
perforaceviz zoubkování
pevnostní poštaviz pošta z obležení
pigeongram(čti pižon-), viz celina holubí pošty
pionýrské lety priekopnícke letylety konané v počátečním, průkopnickém období letectví a letecké pošty (viz letecká pošta pionýrského období)
PITNEY-BOWESamerická firma, která jako první na světě uvedla do provozu v roce 1920 sériově vyráběný a komerčně používaný výplatní stroj; do čs. poštovního provozu uvedeny v 60. letech, a to jak do provozu pošt, tak do provozu oprávněných uživatelů výplatních strojů
platnost (poštovní ceniny)schopnost plnit základní poštovní funkci poštovní ceniny — být potvrzením o úhradě poštovního poplatku za zprostředkovanou poštovní službu; platnost může být omezená nebo neomezená, a to časově i místně současně, výjimečně i odděleně
plebiscit, plebiscitní území plebiscit, forma přímé demokracie, jíž občané bezprostředně rozhodují v lidovém hlasování o určité státně politické otázce (např. o  osamostatnění národů), resp. sporné hraniční území, o němž se má lidovým hlasováním (plebiscitem) rozhodnout, ke kterému státu připadne; u nás byl připravován plebiscit na Těšínsku, Slezsku, Oravě a Horní Spiši (mezi ČSR a Polskem); nakonec se neuskutečnil, sporné otázky i definitivní hranice stanoveny na základě rozhodnutí arbitrážního řízení v belgickém městě Spa dne 10. 7. 1920; pro plebiscitní území vydány známky i celiny na obou zúčastněných stranách (přetisk na čs. i  polských známkách SO 1920); jejich použití v poštovním provozu velmi řídké, velké množství dodatečně vyrobených celistvostí, tzv. mache
pneumatická poštaviz potrubní pošta
PNSviz Poštovní novinová služba
počitadla čísla na okrajích přepážkových archů známek udávající celkový součet nominální hodnoty známek určitého sloupce nebo řady; slouží k urychlení vnitřních zúčtovacích úkonů pošty; u čs. známek používána prakticky jen u knihtiskových emisí let 1918 — 23; některé poštovní správy je používají dodnes (např. NDR); počitadla jsou na tiskovou formu umisťována v průběhu její přípravy
podací archívviz podací stvrzenka
podací balíkové nálepkyviz nálepky na poštovní zásilky
podací číslo pořadové číslo, pod nímž je podaná zásilka zapsaná jednotlivě nebo souhrnně v přijímacím dokladu pošty; pokud je zásilka opatřována nálepkou, shoduje se její podací číslo s číslem nálepky; číslo se uvádí na podací potvrzence a provozních dokladech
podací data údaje označující druh zásilky, podací číslo, den podání, podací poštu, úplnou adresu, adresu odesílatele, na poštovní poukázce také zaplacenou částku, na balíčcích vnitřního styku, cenných psaních a balíčcích také hmotnost, případně cenu, na zásilkách na dobírku dobírkovou částku ap.
podací knihaviz poštovní podávací kniha
podací lístek (dříve list podavači, recepis, německy Aufgabeschein, Aufgabs-Recepisse, Einlieferungsschein, maďarsky feladási vévény), druh podací stvrzenky, kterým pošta potvrzuje podání jednotlivě podaných zapsaných zásilek (doporučených zásilek, cenných psaní, poštovních poukázek, balíků); podací lístek vyplňuje odesílatel (podavatel) na předepsaném tiskopise; dříve podací lístek vyplňoval pracovník pošty; viz také zatímní podací lístek
podací lístek na telegramystvrzenka o podání a zaplacení poplatku za odeslaný telegram; v ČSR jako celina v roce 1919 a 1921 s natištěnou doplatní známkou, v roce 1930 se známkou středního státního znaku, jako česká, česko-německá či slovenská Podatka, Podací lístek, Aufgabeschein, Poistenka, Podací lístok; v roce 1945 na Slovensku se známkou Košického vydání, resp.
podací nálepkyviz nálepky na poštovní zásilky
podací pošta podacia poštapošta, na níž byla podána nebo se podává určitá zásilka (srovnej též podávací pošta)
podací razítko otisk poštovního denního razítka, kterým se oznamuje čas a místo podání zásilky, vyhotovení provozních dokladů apod.; často užívaný termín ve sběratelské praxi pro tento druh razítka je „expediční razítko
podací recepisviz podací lístek
podací stvrzenka podacia doklad, kterým pošta stvrzuje podání zapsané zásilky k poštovní dopravě, tj. podací lístek, poštovní podávací kniha a poštovní podávací arch
podatkaviz podací lístek na telegramy
podávací pošta označení pro poštu, která přijímá zásilky, ale nedoručuje je (může však vydávat odnosné zásilky)
podávání poštovních zásilekodevzdávání zásilek podavatelem k poštovní dopravě při splnění předepsaných zasílacích podmínek; podle způsobu provedení rozeznáváme podávání zásilek u pošt a dalších poštovních provozoven, u doručovatelů nebo vkládáním do poštovních schránek; viz také poštovní provozovna, poštovní doručovatel
podmínky pro používání výplatních strojůzávazné pokyny pro uživatele výplatních strojů v čs. poštovním provozu (dodatek 4 k Poštovnímu řádu, registrován v č. 8/1968 Sbírky zákonů ČSSR s účinností od 1.3. 1986)
podtisk podtlačbarevné potištění papíru před jeho použitím k tisku poštovních známek; má ochrannou nebo i vlastní obraz známky doplňující funkci; je realizován zvláštní, tzv. podtiskovou tiskovou formou
podtisková forma tisková forma sestavená z plných ploch nebo z ornamentálních prvků; používá se k tisku pod obrazy známek (viz také podtisk, resp. tisková forma)
podtypodchylka v kresbě známky, skupina známek téhož typu lišící se od jiných známek tohoto typu dalšími charakteristickými rozpoznávacími znaky; pravidla pro definici podtypu jsou shodná jako u typu
POFISPoštovní filatelistická služba, hospodářská a obchodní organizace čs. spojů, která obstarává a řídí nákup a prodej filatelistického zboží (mj. i předmětů filatelistického zájmu); stanoví rovněž jeho ceny
pohlednice s vytištěnou známkoucelina, druh listovní zásilky stanovených rozměrů (přibližně A6), lístek kartónu nebo tuhého papíru s vytištěnou známkou v pravé polovině adresní strany, levá polovina je určena pro napsání odesílatelova sdělení; zadní (spodní) strana má vytištěn obrazový námět; čs. propagační pohlednice 1949, 1950; Světová výstava poštovních známek PRAGA 1962; Max Švabinský 1962; viz též barevné umělecké pohlednice s vytištěnou známkou, fotografické černobílé pohlednice s vytištěnou známkou
pochůzkaviz posel
pojízdná pošta zařízení ve speciálně upraveném a vybaveném skříňovém nákladním automobilu pro výkon přespolní doručovací služby zejména v rozlehlých a hustěji osídlených vnějších doručovacích obvodech pošt; kromě doručovací služby zajišťuje pojízdná pošta také příjem poštovních zásilek, některé služby obstaravatelské činnosti, prodej novin, časopisů apod.
polární pošta 1. doprava pošty z polárních stanic (dočasných nebo stálých) v Arktidě a Antarktidě a od výprav, které pracují v těchto oblastech; používány nejrůznější způsoby dopravy — holubí pošta, psí a sobí spřežení, motorové saně, ledoborce, vzducholodě a nejčastěji letadla; někdy jsou zřizovány polární poštovní úřady vybavené poštovními razítky; též vedoucí výprav bývají jmenováni poštmistry a vybavováni poštovními razítky a známkami (z důvodů spíš propagačních než poštovních); 2. polární poštou dopravené listovní zásilky označené otiskem poštovního razítka polární stanice a dalšími přídavnými razítky nebo poznámkami
polní pošta 1. polní poštovní služba, jejímž úkolem je a) za války, b) v době zvýšeného ohrožení státu (např. po vyhlášení mobilizace čs. armády 23. 9. 1938), c) při velkých vojenských cvičeních (viz také manévrová pošta), d) při jiném mimořádném nasazení armády zabezpečovat rychlou a spolehlivou dopravu listovních zásilek mezi armádou v poli a zápolím a naopak i mezi jednotlivými součástmi armády v poli; 2. výkonný orgán polní poštovní služby (vojenský poštovní úřad, třídírna polní pošty, sběrna polní pošty, ústředna polních pošt ap.), který zajišťuje poštovní spojení; 3. polní poštovní službou dopravené zásilky, opatřené otiskem poštovního razítka některého jejího orgánu; složité podmínky, v nichž polní pošta pracuje, vedou vždy k určitému omezení poskytovaných služeb; např. k dopravě nejsou přijímány soukromé doporučené zásilky, zásilky do ciziny atd.; soukromé zásilky vojenských osob (dopisnice a obyčejná psaní) jsou dopravovány zdarma; součástí činnosti polní pošty je cenzura zásilek veliteli nebo k tomu určenými orgány (vojenská cenzura); dokladem o ní je otisk cenzurního razítka a podpis cenzora nebo jen jednoduchý záznam cenzurujícího velitele; povinnou součástí každé listovní zásilky do zápolí má být otisk útvarového razítka
polní pošta čs. vojáků v SSSR 1943—45samostatná polní pošta pro čs. vojáky nebyla za 2. světové války v SSSR zřízena ani nebyla používána vlastní poštovní razítka; čs. jednotky používaly v průběhu války služeb sovětské polní pošty, a to již při pobytu ve výcvikovém táboře v Buzuluku, odkud 31.1. 1943 vyšel 1. čs. polní prapor; všechny zásilky procházely vojenskou cenzurou, sovětskou, pokud byly psány azbukou; pokud byly psány česky nebo slovensky, pak československou; dopisy (psaní) měly charakteristický tvar (tzv. šátečkové dopisy složené do trojúhelníku)
polní pošta od zvláštních útvarůsběratelské označení pro služební i soukromě listovní zásilky polní pošty od vojáků sloužících buď u útvaru se zvláštní bojovou technikou, nebo od útvarů s vojáky jiných národností a označené jejich útvarovým razítkem; hlavně jde o jednotky vojenského námořnictva (viz také lodní polní pošta, ponorková polní pošta), letectva (viz také letecká polní pošta), námořního letectva, jednotky balónové aj.; rovněž tak jde o jednotky různých národů, které bojují v cizí armádě a používají její polní poštovní službu (viz také čs. polní pošta ve Francii, Rusku)
polní pošta vojenského námořnictvaviz lodní polní pošta
polní poštovní službaviz polní pošta
polní poštovní úřadviz polní pošta
pošta z epidemických územíviz dezinfekce zásilek
poloautomatické třídění listovních zásilektřídění listovních zásilek na jednotlivé směry tak, že čtení adresy zásilky a navolení směru provádí operátor; podávání a směrování zásilek do přihrádek provádí stroj
pomocná makulatúra pomocná makulatúrafilatelistické označení pro tisky, které si tiskárna zhotovuje záměrně na dříve znehodnoceném papíru (tiskem, horší kvalitou), obvykle pro vyzkoušení správného chodu stroje, ověření některé z jeho funkcí, pročištění tiskové formy apod.
pomocná sestava upravená přípravná sestava pro jinou hodnotu téže kresby (upraví se např. hodnotový štítek, čímž odpadá pořizování další přípravné sestavy a urychluje se výroba)
pomocné razítko poštovní razítko se specifickou nebo informativní úlohou (není svou podstatou určeno pro znehodnocování známek ani nenahrazuje funkci razítka denního); za pomocná razítka považujeme např. razítka franco, rekomandační, expresní, pro opožděné dopisy, doplatní, pro zásilky z poštovních schránek atd.
pomocné tisky otisky výchozích štočků v původní velikosti pořizované pro zhotovení přípravné sestavy
Pony-Expressjízdní spěšná pošta v západní části USA v období po roce 1860 před postavením železnice
ponorková polní pošta (polní pošta z ponorek)zvláštní druh lodní polní pošty od příslušníků válečných ponorek v rakouském válečném námořnictvu (K.u.k. Kriegsmariene); bylo v činnosti 31 ponorek s čísly od 1 do 53, některé z nich byly během války potopeny; vzhledem k malému počtu členů posádky (řádově desítky mužů) je polní pošta z ponorek velmi vzácná; existuje řada dokladů záměrně vyrobených a dodatečně pořízených (viz mache)
ponorková pošta1. výjimečný způsob dopravy listovních zásilek ponorkami, vynucený nejčastěji (mořskou) blokádou normálních (lodních) poštovních kursů; např. ponorková pošta z Německa do USA 1916 (viz také ponorkové dopisy), ponorková pošta v republikánském Španělsku mezi Katalánií a jihovýchodním pobřežím, kdy pobřežní cesty byly obsazeny frankistickou armádou (vydány pro ni zvláštní poštovní známky — Corre Submarino); 2. ponorkovou poštou dopravené zásilky nesoucí patřičné poštovní znaky dokazující tento druh přepravy
ponorkové dopisy listovní zásilky dopravené nebo k dopravě ponorkovou poštou podané; nejznámější jsou ponorkové dopisy německých ponorek (obchodních) „Deutschland a „Bremen, které dopravovaly poštu do USA (v roce 1916 před vstupem USA do 1. světové války) a ponorkové dopisy z občanské války ve Španělsku (1938)
popis obrazu známky opis obrazu známkypři popisování obrazu známky se vychází z pohledu na známku v její přirozené poloze (např. pravý dolní roh je skutečně pravým dolním rohem); pokud se na známkách vyskytují osoby nebo živočichové (případně jejich symboly), pak se zachovává fyziologické označení (např. pravá ruka je skutečně pravou rukou)
poplatkový lístek lístek, který se nalepuje na zásilku (průvodku); vyznačují se na něm poplatky váznoucí na zásilce
popřevratová razítka souhrnný název pro poštovní razítka používaná v době po změně státoprávního uspořádání; v této době, kdy nemohla být dána ihned do poštovního provozu definitivní razítka, používala se po určitou dobu razítka převzatá od bývalé poštovní správy, neodpovídající textovým uspořádáním novým státoprávním poměrům, tzv. znárodněná razítka, výpomocná razítka a různá razítka provizorní, vzniklá ze soukromé iniciativy poštovních zaměstnanců; všechna tato razítka souhrnně nazýváme popřevratová
portoviz doplatné
Portofrei, Dienstsacheviz osvobození od poštovného
pořadové číslo výplatního otiskučtyřmístné, automaticky obměňované číslo, vyskytující se u výplatních otisků Francotyp, udávající pořadové číslo otisku; po roce 1945 není požadováno, postupně bylo u jednotlivých strojů vyřazováno z provozu; přítomnost a poloha tohoto čísla je ze sběratelského hlediska důležitým typologickým znakem
pořezávání tiskových archů (listů)jedna z operací konečného zpracování poštovních známek, zabezpečující rozdělení tiskových archů (listů) na předepsaný formát a počet přepážkových archů (listů); provádí se obvykle strojově po snesení předepsaného počtu archů (listů) odpovídajícího požadované expediční formě; v současnosti je tato práce do značné míry nebo zcela automatizována
posel(německy Bote) osoba, která pěšky (pochůzkou), koňmo (jízdní posel, též kurýr) nebo použitím dopravního prostředku (potahovou jízdou, kolem, motocyklem, automobilem, letecky, lodí) přepravuje zprávy nebo zásilky; v dobách nebo oblastech bez organizované poštovní dopravy byli poslové hlavními dopravci zpráv; i v současnosti je doprava prostřednictvím poslů součástí poštovní sítě
poselnépoplatek vybíraný za doručení spěšné zásilky do vnějšího obvodu pošty; u nás zrušen v roce 1985 (viz také vnější obvod)
Postviz pošta
POSTALIAznámá německá firma (nyní v NSR) vyrábějící od roku 1938 výplatní stroje; producent svabnicového systému, z něhož se kompletují všechny dodávané modely; v čs. poštovním provozu převládá tento systém od 60. let, a to jak u pošt, tak u ostatních oprávněných uživatelů
POSTALIA-JUNIORvýplatní stroj vyvinutý firmou Postalia a později licenčně vyráběný v PLR (modely Junior 100 a 200); do ČSSR dovezeny modely Junior 100, poprvé vyzkoušeny na poště Praha 618 Řepy; v provozu pošt ojediněle, v malé míře u ostatních uživatelů
poste restantezvláštní druh dodávání poštovních zásilek; zásilky došlé poště s touto poznámkou se ukládají na poště, kde si je adresát musí v odběrní lhůtě převzít; pokud adresát požádá o doručení, může být zásilka doručena na oznámené odevzdací místo; pokud si adresát zásilku neodebere v odběrní lhůtě, postupuje pošta podle Poštovního řádu
postiliónv minulosti obsluha (kočí) poštovního vozu (kočáru, dostavníku)
Postablageviz poštovna
postadíjviz doplatné
Postagenturviz poštovní agentura
postahivatalviz pošta
postai ügynökségviz poštovna
Postamtviz pošta
Postcollectionviz poštovní sběrna
Postexpeditionviz poštovní expedice
Postgutviz poštovní zboží
Posthilfstelleviz poštovna
Post-Kurs-Karteviz poštovní mapa
Postmeisterviz poštmistr
Postordnungviz Poštovní řád
Postsammlungviz poštovní sběrna
Poststationviz poštovní stanice
Poststelle Iviz poštovní agentura
Poststelle II, Poststelleviz poštovna
posunuté zoubkovánínahodilá výrobní vada projevující se posunem zoubkování vzhledem k obrazu známky; jde o takové posunutí, které zasahuje do obrazu známky (nelze je tedy zaměňovat se špatně středovanou, decentrovanou známkou)
pošetkaprůhledný obal z diofánu nebo jiného průhledného materiálu sloužící k upevňování známek nebo jiného materiálu bez přímého nalepování na albové listy; v posledních desetiletích je nahrazován tzv. havidkami, tvořenými dvojitou fólií, z nichž vrchní je průhledná a spodní opatřena lepem k přímému upevnění na list; viz také HAWID
poškozená zásilkazásilka, která byla poškozena během poštovní dopravy; patří sem zásilky katastrofní pošty, dezinfikované zásilky, zásilky poškozené během automatického zpracování; jde tedy o  filatelistické označení vhodného filatelistického materiálu nesoucího jednoznačné příznaky, případně poštovní označení příčin poškození v průběhu poštovní dopravy; nevztahuje se na zásilky poškozené při běžných manipulacích, znečištěné, znehodnocené nevhodným skladováním apod.
pošta1. obor spojů, obstarávající dopravu písemných zpráv, novin, časopisů a jiných věcných hodnot, peněžní styk a jiné služby pro občany 1  socialistické organizace; 2. dříve poštovní úřad (slovensky poštový úrad, německy Postamt, maďarsky Postahivatal); poštovní provozovna poskytující spojové služby v určitém místě nebo jeho části občanům a organizacím; přijímá, případně doručuje i další spojové služby (viz také podávací resp. dodávací pošta); 3. souborný název pro písemnosti či zásilky, které jsou poštou dopravovány nebo již dodány (např. vypravit poštu, došlá pošta ap.); 4. zkrácené označení pro poštovní míli
POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919název skupiny čs. poštovních známek rakouského a uherského průvodu, opatřených třířádkovým knihtiskovým přetiskem POŠTA//ČESKOSLOVENSKÁ/1919, pořízeným ze sazby písma typu Herold; zásoby rakouských a uherských známek s platností na čs. území do 28. 2. 1919 byly na základě výnosu 3426-VI-19 z 28. 2. 1919 tehdejšího ministerstva pošt a telegrafů vráceny Hospodářské ústředně v Praze a poté opatřeny přetiskem v tiskárně A. Haase v Praze; přetištěné známky pak byly na základě výnosu téhož ministerstva č. 10214-VI-19 předány k filatelistické přepážce hlavní pošty v Praze a prodávány s přirážkou 50 % k nominální hodnotě uvedené na známkách v průvodní rakouské měně; státní dozor při přetiskování známek nebyl zajištěn; v poštovním provozu všem známkám bez ohledu na jejich původní druh (výplatní, spěšné, letecké, novinové a doplatní) přiznán charakter známek výplatních a hodnota původního nominale; celistvosti skutečně poštou přepravené a tarifně správně vyplacené zejména známkami vyšších hodnot jsou mimořádně vzácné; většina celistvostí s touto emisí má však charakter sběratelsky účelový nebo jde o mache; kromě známek předběžných byly přetištěny i některé známky v té době na našem území již neplatné nebo platné jen na území nově vzniklých států následnických; z nich pocházejí i nejvzácnější známky této emise: z rakouských 4 a 10 K „velký znak na žilkovaném papíře a novinová známka s obrazem Merkura hledícího napravo, z maďarských známek pak 20f výplatní známka s obrazem ženců z roku 1919, hnědá, s nápisem MAGYAR POSTA; u všech vzácnějších známek i jejich variant jsou známy velmi nebezpečné padělky přetisků; z filatelistického hlediska představuje emise PČ 1919 vhodný objekt k vyvážené specializaci a studiu zejména v oblasti použití přetiskových desek pro jednotlivé druhy známek; nezbytně nutné je však rozlišení vhodného filatelistického materiálu od různých kuriózních, případně spekulativních výrobků, které se u této emise rovněž objevily, a nelze vyloučit, že byly vyráběny i v době, kdy již vlastní přetiskování původních známek skončilo: za tohoto předpokladu je možno vytvořit sbírku i exponát mimořádného filatelistického významu i hodnoty
pošta internovaných osob1. doprava listovních zásilek od osob nebo osobám v internačních táborech, často na předepsaných formulářích vydávaných organizacemi Červeného kříže; ve většině případů byla či je tato doprava podle mezinárodních poštovních dohod bezplatná i v mezistátním styku; internační tábory byly zřizovány pro civilní obyvatelstvo, které uprchlo nebo bylo odsunuto z oblastí zasažených válkou, pro občany nepřátelského státu, pobývající z různých důvodů na území státu protivného, pro vlastní i cizí občany politicky či jinak sledované (např. španělští interbrigadisté ve Francii 1938—39), za 2. světové války též pro občany židovského a cikánského původu na území okupovaných nacisty; doprava zásilek většinou prováděna pomocí organizací Červeného kříže přes neutrální státy; v některých internačních táborech byly zřizovány samostatné poštovní úřady (např. Baracken Lager Chotzen 1915—18); 2. listovní zásilky od internovaných osob nebo internovaným osobám, s otiskem patřičného poštovního razítka, cenzurního razítka, případně razítka a poznámky orgánů Červeného kříže
pošta dopravená spřeženími1. doprava listovních zásilek spřeženími taženými zvířaty (psi, sobi) v odlehlých severských oblastech Ameriky a Asie (viz také pošta psích spřežení); 2. spřeženími dopravené listovní zásilky označené patřičnými poštovními a vedlejšími znaky této dopravy (např. potvrzovacími razítky)
pošta psích spřežení1. doprava listovních zásilek pomocí psích spřežení v řídce obydlených severských oblastech Severní Ameriky (Aljaška, severní Kanada) především v 19. století; spřežení bývala často na cestě několik dnů (denní výkon do 75 km), existují příchodná, odchodná i tranzitní (průchozí) razítka; obdobně pošta psích spřežení též v carském Rusku v okolí Bajkalského jezera a na Kamčatce; ještě dnes existuje tato pošta v některých oblastech severní a severovýchodní Sibiře; 2. poštou psích spřežení dopravované zásilky označené patřičnými poštovními i vedlejšími znaky této dopravy
pošta v ghettechdoprava listovních zásilek uvnitř ghett, zařízených fašisty pro židovské obyvatele v okupovaných území Evropy; pošta byla organizována jejich obyvateli a sloužila jen pro vnitřní potřebu ghetta; jsou známy pošty Biala Podlazka, Czenstochowa, Lodž, Krakow, Opole, Warszawa (všechny v Polsku), Terezín, Brody (Záp. Ukrajina)
pošta z koncentračních táborůlistovní zásilky od vězňů a vězňům v nacistických koncentračních táborech za 2. světové války; na rozdíl od pošty zajatců musely být až na výjimky vypláceny; k listovnímu styku museli vězňové používat předepsané vězeňské poštovní formuláře, na nichž byl uveden výtah z vězeňského řádu týkající se omezení listovního styku vězňů; původně jednoduché poučení bylo v průběhu let doplňováno případně ještě veliteli táborů zostřováno; veškerá pošta byla vždy přísně kontrolována v poštovním oddělení tábora (Poststelle, Postzensurstelle) a většinou označena cenzurním razítkem; přespočetné dopisy byly vraceny nebo ničeny, přesně bylo určeno, kolik stran a řádek smí dopis psaný výhradně v němčině mít; celkový vzhled i obsah zachovalých dokladů je svědectvím bezmezné fašistické zvůle a teroru páchaného na vězních koncentračního táborů
pošta z obležení (pevnostní pošta)sběratelské označení pro listovní zásilky a zprávy dopravované různými způsoby z obležených a do obležených měst, pevností a území (např. holubí pošta, v zinkových koulích, balónová, letecká, ponorková, kulová, vystřelovaná ap.)
pošta z věznic a kázniclistovní zásilky od vězňů a vězňům v nacistických věznicích a káznicích, případně zprávy od vězeňských orgánů; musely být vyplaceny, ke psaní se mohlo zpočátku užívat obyčejných dopisnic nebo dopisnic s nalepenou známkou; provedená cenzura byla vyznačována ručně psanou poznámkou, později se většinou musely užívat vězeňské poštovní formuláře, na kterých byly výňatky z vězeňského řádu, týkající se omezení listovního styku vězňů obdobně jako u pošty z koncentračních táborů; nebyl zcela striktně dodržován příkaz psát jen německy; v českých zemích bylo za 2. světové války téměř 50 nacistických věznic, prakticky ve všech větších městech
pošta zavlečených osob(anglicky Displaced Persons Post) listovní zásilky osob (především židovského původu), které přežily konec 2. světové války v koncentračních táborech, ale neměly již nikoho, ke komu by se mohly vrátit domů; proto zůstávaly v upravených táborech a čekaly na povolení k odjezdu do jiných zemí (včetně Palestiny a později Izraele); jejich listovní zásilky osvobozené od poštovného-byly označovány červeným razítkem s textem Displaced/Persons/Mail/Paid (Poštovné zavlečených osob zaplaceno)
poštmistr(německy Postmeister): v minulosti vedoucí nebo majitel poštovního úřadu nebo poštovní stanice; původně byl titul poštmistra dědičný; většina dědičných poštovních úřadů byla vykoupena státem v průběhu 19. století
poštmistrovská razítkapoštovní razítka vzniklá ze samotné iniciativy poštmistrů u různých rytců, kteří volili vlastní výtvarné pojetí tvaru razítka a tak dali vzniknout celé škále vzhledově rozmanitých razítek nejrůznějšího provedení; některá z nich jsou výtvarně i typograficky dokonalá, jiná zase primitivní, v závislosti na dovednosti svého tvůrce; používala se až do druhé poloviny 19. století
poštovna(německy Postablage, Posthilfstelle, Poststelle, Poststelle II, maďarsky Postai ügynökség): malá nesamostatná služebna přidělená nadřízenému (vyúčtovacímu) poštovnímu úřadu; poštovny (zavedené u nás v roce 1900) poskytovaly nejnutnější druhy poštovních služeb a na našem území pracovaly do roku 1958; vedení poštovny obstarával poštovný; šlo o čestnou funkci, za jejíž výkon dostával poštovný sjednanou odměnu; činnost poštoven je sběratelsky dokumentována zejména razítky poštoven
poštovnévšeobecné označení pro jeden nebo více poštovních poplatků bez bližšího určení, viz také poštovní poplatky
poštovně historická celistvostcelistvý a úplný poštovní doklad přijatý poštovní správou, který byl oficiálními poštovními institucemi nebo jinými řádně pověřenými institucemi dopraven
poštovně historická sbírkasbírka obsahující nejrůznější materiály dotýkající se poštovní historie, historie Poštovnictví a poštovních cenin, jako jsou např. poštovně historické předpisy, doklady, celistvosti, trojrozměrné předměty, listiny, fotografie, mapy atd., uspořádané podle individuálních hledisek majitele; nutno zásadně odlišit od poštovně historického exponátu
Poštovné paušalováno (paušalizováno)údaj (poznámka) v pravém horním rohu zásilek, která označuje, že uvedenému odesílateli je povolena úhrada poštovních poplatků paušálem (viz paušalovánípoštovného); poznámka musí být pořízena tiskem, razítkem nebo psacím strojem
Poštovné úvěrovánoúdaj (poznámka) v pravém horním rohu zásilek, který označuje, že uvedenému odesílateli je povolena úhrada poštovních poplatků paušálem (viz paušalování poštovného); poznámka musí být pořízena tiskem, razítkem nebo psacím strojem
poštovní agentura(německy Postagentur, Poststelle I); malá poštovní provozovna vykonávající tytéž funkce jako poštovní úřad; používala místní a denní razítka běžného vzoru; na našem území pracovaly poštovní agentury na území Hlučínska do roku 1920 a v pohraničí okupovaném Německem v letech 1938—45
poštovní automatmechanické nebo elektromechanické samoobslužné zařízení poskytující bezplatně nebo za plat určité zboží či služby; v poštovním provozu se používají automaty na prodej známek, novin, pohledin, měniče mincí, automaty na příjem doporučených zásilek
poštovní blanketviz poštovní vzorec
poštovní celinadruh poštovní ceniny s vytištěnou (natištěnou) známkou (např. dopisnice, obálka, aerogram ap.)
poštovní ceninanepeněžní chráněná tiskovina mající nebo dokládající nějakou finanční hodnotu, která na ni bývá vyznačena a je jiná než její výrobní hodnota; ceniny jsou výrobní technikou chráněny proti napodobení nebo zneužití a ve výrobě jsou zvláštním způsobem evidovány; souborné označení pro poštovní známky, celiny a vzorce; ceniny se prodávají u všech poštovních provozoven, v prodejnách PNS a u dalších oprávněných prodavačů poštovních cenin; vydávat a měnit platné poštovní ceniny, jakož i rušit jejich platnost, může jen oprávněný vydavatel
poštovní denní razítkorazítko sloužící k razítkování poštovních zásilek a dokladů a ke znehodnocování poštovních známek; zpravidla obsahuje tyto údaje: název pošty nebo poštovního kursu, časové údaje (den, měsíc, rok, hodina podání), rozlišovací značku-symbol (číslo, písmeno, kombinaci obou) a poštovní směrovací číslo (u denních poštovních razítek po roce 1972); ze sběratelského hlediska rozlišujeme u čs. poštovních denních razítek celkem pět rozličných typů; viz razítka I. —V. typu
poštovní dobírkaviz dobírka
poštovní doklady vnější fronty 2. světové válkysběratelské označení pro listovní zásilky polní a vojenské pošty čs. vojenských příslušníků a spojeneckých armád na našem území za 2. světové války; dělíme na tyto ucelené skupiny: 1. pošta interbrigadistů z údobí intervenční války ve Španělsku včetně následných internačních táborů ve Francii (viz také pošta z internačních táborů); 2. čs. polní pošta 1938; 3. pošta čs. příslušníků polského legiónu 1939 a období jejich internace v SSSR do doby vzniku čs. armádního sboru; 4. polní pošta čs. vojáků v SSSR; 5. vojenská pošta čs. vojáků ve Francii 1939—40 (viz také čs. polní pošta ve Francii); 6. vojenská pošta čs. vojáků na Středním východě; 7. vojenská a polní pošta čs. vojáků ve Velké Británii 1940—45 (viz také čs. polní pošta v Anglii); 8. pošta z údobí Slovenského národního povstání; 9. poštou prošlé doklady polních a vojenských pošt spojeneckých armád bojujících na našem území (sovětské, americké, rumunské a polské oddíly)
poštovní doklady vnitřní fronty 2. světové válkysběratelské označení pro listovní zásilky odbojářů, obětí rasové perzekuce a zajatců za 2. světové války; dělíme na tyto ucelené skupiny: 1. pošta z věznic a káznic; 2. pošta z koncentračních táborů; 3. pošta z nucených prací a trestných táborů; 4. pošta z židovských sběrných středisek a ghett; 5. pošta internovaných osob; 6. pošta spojeneckých válečných zajatců
poštovní dopravapřijímání (podávání), přeprava a dodávání poštovních zásilek při splnění oboustranně závazných podmínek definovaných zpravidla Poštovním řádem
poštovní dopravní prostředkyprostředky používané k poštovní přepravě; železniční, silniční, lodní a letecké; viz také poštovní kurs, poštovní přeprava
poštovní doručovatel (dříve listonoš)pracovník pošty, který v přiděleném doručovacím okrsku doručuje (avizuje) všechny druhy poštovních zásilek; může být pověřen i přijímáním zásilek a dalšími funkcemi; podle zařazení doručovacího okrsku rozeznáváme místní doručovatele, přespolní doručovatele a doručovatele poštovního střediska; ve větších městech mohou být doručovatelé specializování na některé druhy zásilek
poštovní dostavníkvůz s koňským potahem; v minulosti hlavní dopravní prostředek pro přepravu zásilek a osob
poštovní expedice(německy Postexpedition), malá poštovní provozovna; vyvinula se z dřívějších poštovních sběren (od roku 1850); zanikla na přelomu století (převedením na poštovní úřady)
poštovní formulářviz poštovní tiskopis, resp. poštovní vzorec
poštovní historiejeden ze základních oborů tradiční filatelie zabývající se historií dopravy a přepravy jednotlivých druhů poštovních zásilek v dobách mírových i výjimečných a jejich dokladováním poštovně historickým materiálem z různých hledisek; hlavními sběratelskými poštovně-historickými směry jsou: historie Poštovnictví, doprava poštovních zásilek, adjustace poštovních zásilek, zvláštní druhy přepravy poštovních zásilek a poštovní celiny
Poštovní hospodářská ústřednaviz Technická ústředna spojů
poštovní kurspravidelné spojení se stanovenou dopravní cestou a časovými údaji pohybu dopravních prostředků, kterých se používá k přepravě poštovních zásilek; podle použitých dopravních prostředků rozeznáváme kursy železniční, silniční (pochůzka, jízda potahová, automobilová aj.), letecké, příp. lodní; podle rozsahu činnosti během přepravy rozeznáváme ambulantní pošty (vlakové, automobilové, letadlové, lodní), úhrnné přepravy, přepravy závěrů s doprovodem, přepravy závěrů bez doprovodu
poštovní letlet na výhradně poštovní letecké trati, obvykle noční, bez přepravy cestujících a s posádkou pracovníků pošty (u nás letadlová pošta—letp)
poštovní letecká nálepkanálepka vydaná poštou, nalepovaná na leteckou zásilku; označuje druh zásilky (letecká) a pokyn ke zvláštnímu zacházení se zásilkou (určuje, že zásilka má být přepravena letecky); může být nahrazena poznámkou Par Avion — Letecky na adresní straně zásilky
poštovní list příkazníviz poštovní příkazní arch
poštovní mapa(též mapa poštovních spojů, mapa poštovních kursů, německy Post-Kurs-Karte), mapa zachycující všechny poštovní provozovny (služebny) a poštovní spoje na daném území k danému datu
poštovní míle(též pošta, německy Post), v minulosti jednotka vzdálenosti (7,586 km); poštovní stanice byly od sebe vzdáleny zpravidla 2 poštovní míle
Poštovní muzeum v Prazeústřední muzejní pracoviště celostátního významu, zabývající se studiem dějin a vývoje čs. spojů; jeho poslání spočívá v odborném a soustavném sběru, restauraci, konzervaci a uchovávání dokladů o historickém vývoji Poštovnictví, telekomunikací, radiokomunikací a známkové tvorby; činnost muzea založeného 18. 12. 1918 je metodicky řízena federálním ministerstvem spojů, organizačně a hospodářsky Ředitelstvím pošt Praha; pracoviště muzea je v současné době umístěno v části bývalého kláštera Sv. Gabriela v Praze v Holečkově ulici na Smíchově (připravuje se přestěhování do restaurovaných prostor tzv. Vávrova mlýna na nábřeží L. Svobody od roku 1988) a dále v nově restaurovaném opatství Státního kláštera ve Vyšším Brodě; muzejní sbírky jsou rozděleny do skupin pošta, telekomunikace a známková tvorba
poštovní propagandistické nálepkyna listovních zásilkách z 1. a 2. světové války se někdy vyskytují oficiální, polooficiální i soukromé známky, nálepky, viněty, razítka, případně vyobrazení nepoštovního charakteru, které svým obrazem nebo textem sledovaly především propagandistické, méně často také dobročinné cíle; používaly se též obrázkové propagandistické dopisnice, letáky ve formě lístků polní pošty ap.
poštovní novinová poukázkacelina určená k předplácení novin a časopisů (původně rakouská celina s 10h doplatní známkou — Zeitungspostanweisung — platná vCSRdo 14. 10. 1919)
Poštovní novinová služba (PNS)obor spojů pro zajišťování předplatného, rozšiřování a doručování novin a časopisů byla zřízena 8. 3. 1949 (původní název Poštovní roznáška novin PRON; od 1. 7. 1950 PNS); v současné době zabezpečuje dodávku prakticky veškerých periodik
poštovní obvodvšechna místa přidělená pro dodávání poštovních zásilek jedné dodávací poště; poštovní obvod se dělí na místní doručovací obvod a vnější obvod; viz také dodávání poštovních zásilek
poštovní ohlašovna a úložnaprovozovna spojů pověřená projednáváním neodbytných nebo bezadresných zásilek, chybějících balíků a průvodek všech druhů, nalezených věcí pocházejících z poškozených poštovních zásilek ap.; spolupůsobí též při pátrání po zásilkách a v náhradovém řízení za poštovní zásilky; používá vlastních denních razítek i razítek přídavných, celistvosti jí odbavené představují zajímavé doklady
poštovní organizacezpůsob řízení výkonu poštovní služby zabezpečovaný centrálními orgány; od nejstarších dob byly poštovní záležitosti na našem území řízeny Všeobecnou dvorskou komorou, od 1. pol. 19. století prostřednictvím nejvyšší dvorské poštovní správy (Oberste Hofpostverwaltung); od května 1848 poštovní organizaci řídí ministerstva: ministerstvo financí (K. k. Finanzministerium), 1849 — 59 ministerstvo pro obchod, živnosti a veřejné stavby (K. k. Ministerium für Handel, Gewerbe und öffentliche Bauten), 1859—62 ministerstvo financí, 1862—1918 ministerstvo obchodu (K. k. Ministerium für Handel und Volkswirtschaft, též K. k. Handelsministerium), pro oblast uherské poštovní správy též 1867 — 80 ministerstvo zemědělství, průmyslu a obchodu, 1881—89 ministerstvo veřejných prací a dopravy, 1889—1918 ministerstvo obchodu; 1918—38 ministerstvo pošt a telegrafů, 1938—42 ministerstvo dopravy (Verkehrsministerium), 1942—45 ministerstvo dopravy a techniky (Ministerium für Verkehr und Technik), od října 1938 pro okupovaná území též Říšské ministerstvo pošt v Berlíně (Reichspostministerium), ministerstvo pošt a telekomunikací ve Varšavě (Ministerstwo Poczty i Telekomunikacji) a Maďarské královské ministerstvo pošt a dopravy v Budapešti (A Magyar királyi kerekeskedelem és közlekedésügyi minisztérium), na území Slovenskej republiky ministerstvo dopravy a verejných prác; po osvobození 1945 ministerstvo pošt v Praze a Povereníctvo pôšt v Bratislavě, 1952—60 ministerstvo spojů a Povereníctvo spojov, 1960—63 ministerstvo dopravy a spojů, 1963—68 Ústřední správa spojů, 1969—70 Federální výbor pro pošty a telekomunikace, od r. 1971 federální ministerstvo spojů; nižším stupněm poštovní správy byla od 19. století poštovní ředitelství, která v novější době nahradily krajské poštovní inspektoráty (1949—52), krajské správy spojů (1952—68), krajská ředitelství pošt a telekomunikaci (1969—72) a krajská ředitelství spojů (od r. 1973); navíc v letech 1969—70 působilo ministerstvo pošt a telekomunikací ČSR a ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací SSR, od r. 1971 Ústřední ředitelství spojů v Praze a Bratislavě.
poštovní podací archviz podací stvrzenka
poštovní podávací knihadruh podací strvrzenky, v níž pošta stvrzuje hromadné podávání zapsaných zásilek; zavedena v roce 1882; viz také podací stvrzenka
poštovní poplatky (též poštovné)poplatky vybírané za poštovní služby; podle druhu rozeznáváme např. výplatné, doplatné, doručné, poselné aj.; základní poplatky vnitřního styku od roku 1850 jsou uvedeny v tabulce na následující stránce.
poštovní poukázka1. poštovní vzorec určený k poukazování peněz; skládá se zpravidla ze čtyř dílů; vlastní poukázky, ústřižku pro příjemce, kontrolního lístku a podacího lístku; 2. druh poštovní zásilky, kterou odesílatel dává poště příkaz, aby jím poukázaná částka byla vyplacena adresátovi nebo aby byla připsána na jeho účet v peněžním ústavu; 3. platební a zúčtovací prostředek hotovostního a bezhotovostního styku peněžního; pobočky SBČS projednávají poštovní poukázky jako převodní poukazy; v Rakousku zavedena v tuzemském poštovním styku s platností od 1. 10. 1850, nahrazovala v přepravě hotové peníze dokladem, informací o penězích; v Uhersku jako poštovní celina, platná na Slovensku do 14. 10. 1919
poštovní provozčinnost pošty zabezpečující dopravu všech druhů písemností, písemných zpráv, novin, časopisů a jiných tiskovin, peněz, cenností a věcných hodnot, dále poskytující různé druhy jiných služeb občanům i organizacím podle uzavřených dohod (důchodová služba, spoření, Sazka apod.)
poštovní provozní dokladyvšechny druhy dokladu o realizaci poštovního provozu
poštovní pravidla(dříve poštovní provozní předpisy): předpisy určené pro výkon služeb pracovníky pošty; vycházejí v samostatných částech jako Poštovní pravidla I (obsahují Poštovní řád a provozní předpisy, kterými se tento řád uskutečňuje při přijímání a dodávání zásilek), Poštovní pravidla Ia (součást poštovních pravidel I upravující činnost poštovní celní služby), Poštovní pravidla II (obsahují provozní předpisy pro přepravu poštovních zásilek, novin, časopisů a pro služby související s poštovní přepravou) a Poštovní pravidla III (obsahují provozní předpisy pro poštovní peněžní službu a pro výkon obstaravatelské činnosti pro jiné organizace, vydávají se samostatně pro každou službu); viz také Poštovní řád
poštovní provozní prostředkytechnická zařízení sloužící poštovnímu provozu, jako např. poštovní schránky, poštovní razítka a pečetidla, obaly, pytle, plomby, plombovací kleště, kontejnery ap.
poštovní provozní předpisyviz Poštovní pravidla
poštovní provozovna(dříve poštovní služebna): organizační jednotka, ve které se vykonávají poštovní služby; např. pošta, poštovní středisko, poštovní kurs doprovázený pracovníky pošty, administrace PNS apod.
poštovní průvodkajednoduchá poštovní průvodka, doklad, s kterým se podává balík k poštovní dopravě a na kterém příjemce stvrzuje převzetí balíku; balíky na dobírku se podávají k poštovní dopravě s dobírkovou poštovní průvodkou, jejíž součástí je dobírková poštovní poukázka; po převratu v r. 1918 byly používány pro podání balíků v českých zemích poštovní průvodky rakouského původu a českoněmeckým nebo jen německým textem, na Slovensku průvodky uherského původu s natištěným kolkem; v letech 1919—22 byly vydávány čs. průvodky s natištěnou známkou, která plnila funkci finančního kolku; od r. 1925 čs. poštovní průvodky s přetištěným státním kolkem, později pouze s natištěným státním znakem; v současnosti pouze jako poštovní vzorec
poštovní průvodka s dobírkovou poukázkouviz poštovní poukázka
poštovní přídavné razítkou leteckých zásilek otisk poštovního razítka oznamujícího způsob přepravy zásilky, její zpoždění nebo poškození ap.; podle potřeby nahrazuje poštovní leteckou nálepku (směrovou, změnovou)
poštovní přihrádkyzamykatelná přihrádka v budově pošty, která je poštou zapůjčena organizacím nebo občanům; pošta do ní vkládá poštovní zásilky a oznámení o zásilkách; zásilky může převzít jen oprávněný zástupce organizace nebo občan osobně
poštovní příkazkacelina určená k vybírání vyznačené peněžní částky; sestává ze dvou částí: poštovní příkazky, poukázky k poštovní příkazce; používána do r. 1929, kdy byla nahrazena poštovní výběrkou (nezaměňuj s poštovním příkazem)
poštovní príkazní arch (poštovní příkaz)poštovní vzorec, určený k vybírání pohledávek na podkladě vydaných faktur; sestával ze dvou částí, jejichž názvy se v průběhu doby měnily: 1. Poštovní list příkazní, Príkazní list, Příkazný list, Poštový príkaz; 2. Príkazní poštovní poukázka, Príkazná poštová poukážka; v ČSR do 28. 2. 1937 jako poštovní vzorec nejprve s monogramem ČSR, následně se státním znakem, od 1. 3. 1937 s natištěnou známkou jako celina; platnost ukončena 30. 6. 1949 zrušením příkazních archů jako druhu poštovních zásilek
poštovní razítkasouhrnně všechna razítka, která používá pošta pro zajištění funkce veškeré poštovní přepravy; patří sem poštovní denní razítka, razítka ambulantních pošt, polních pošt, nejrůznější razítka pomocná atd.; viz hesla jednotlivých druhů razítek
Poštovní řád(německy Postordnung): soubor předpisů, které určují podmínky pro používání poštovních služeb; obsahuje zasílací podmínky, práva, povinnosti a odpovědnost pošty a práva a povinnosti uživatelů pošty; poštovní řád se vydává podle zmocnění v poštovním zákoně
poštovní ředitelstvíviz poštovní organizace
poštovní samoobsluhasouhrnný název pro samoobslužná zařízení na poštách; viz poštovní automat
poštovní sazebníkseznam závazných poštovních poplatků za poštovní úkony a služby poskytované organizacím a občanům; je součástí Poštovního řádu a jsou v něm vedle poštovních poplatků v tuzemském i mezinárodním styku uvedeny také prodejní ceny poštovních cenin, rozměry poštovních zásilek a zvláštní zasílací podmínky pro zásilky do ciziny
poštovní sběrna(též sběrna psaní, listovní sběrna, německy Postcollection, Postsammlung, Briefsammlung): v minulosti poštovní provozovna nejnižšího stupně zabezpečující pro obyvatele poštovní spojení k nejbližšímu poštovnímu úřadu; rozlišujme sběrny soukromé, za jejichž provoz ručil soukromník, a sběrny samostatné (samostatně kartující, samostatně listující), za jejichž provoz ručil stát; poštovní sběrny byly zřizovány od roku 1748; po roce 1850 přešly v poštovní expedice
poštovní služebnaviz poštovní provozovna
poštovní směrovací číslo (PSČ)soubor numerických nebo alfanumerických znaků, které vyjadřují směrovací údaje zásilky podle adresy na ní uvedené; je nedílnou součástí názvu dodávací pošty v adrese zásilek; v ČSSR byla PSČ zavedena od 1. 1. 1973 jako pětimístná čísla s mezerou mezi 3. a 4. číslicí, která určuje směrovací pásmo, přepravní uzel a dodávací poštu, případně i organizaci s velkým množstvím denně dodávaných zásilek; poštovní směrovací čísla jsou součástí denních razítek pošt i výplatních otisků
poštovní stanice(německy Poststation): v minulosti poštovní provozovna zabývající se především pojezdnou službou (udržování jízdního poštovního spojení, poštovní stáje apod.)
poštovní střediskosamostatné pracoviště v obvodu dodávací pošty; plní tytéž funkce jako poštovní doručovatel; v místním obvodu může být navíc pověřeno i přijímáním zásilek a vybaveno denním razítkem dodávací pošty; zpravidla je používáno pouze gumové obdélníkové razítko určené k razítkování poštovních provozních dokladů; poštovní střediska (původně pod názvem „samostatné pracoviště přespolního doručovatele) jsou zřizována namísto poštoven od roku 1961
poštovní tarifyviz poštovní poplatky
poštovní tiskopis(též formulář, německy Drucksorte, D.S., maďarsky nyomtatvány): závazný vzor s předtiskem používaný k vyhotovování provozních dokladů; soustava poštovních tiskopisů je charakteristická pro určitou poštovní správu a je určena služebním předpisem
poštovní úřadúřední název pro poštu jako provozovnu v mezinárodním styku a rovněž v aktech UPU (Světové poštovní unie); viz také pošta
poštovní výběrkacelina sloužící k vybírání dlužných částek bez vystavení zvláštního dokladu pro dlužníka; původní název Poštovní příkazka byl od 1.8. 1929 změněn na Poštovní výběrka; měla dvě části: vlastní výběrku a výběrkovou poukázku (výjimečně výběrkovou poštovní poukázku); platnost ukončena 31. 12. 1977
poštovní výhradavýhradní právo státu dopravovat otevřené nebo zavřené písemnosti obsahující aktuální sdělení určitým adresátům, a to bez ohledu na způsob, jakým tyto písemnosti byly zhotoveny; stát má výhradní právo zřídit a provozovat podnik pro zabezpečování poštovních služeb; výjimky z poštovní výhrady určuje Poštovní zákon
poštovní vzorecdruh poštovní ceniny bez vytištěné poštovní známky (např. poštovní průvodka, poštovní poukázka), pokud ho pošta poskytuje použivatelům svých služeb za úplatu; také druh tiskopisu, pokud ho pošta poskytuje uživatelům svých služeb zdarma
poštovní zákonzákladní právní norma v oboru pošty, která vymezuje pojem poštovní výhrady a výjimky z ní, upravuje činnost a používání pošty, zvláštní opravnění pošty a její odpovědnost; viz také pošta, poštovní výhrada
poštovní zásilkapísemnost, obnos, věc, kterou pošta převzala k poštovní dopravě; podle charakteru rozeznáváme tyto druhy poštovních zásilek: listovní zásilky, balíkové a cenné zásilky, novinové zásilky, peněžní zásilky; mezi balíkové zásilky a cenné zásilky řadíme balíky, cenná psaní, cenné krabice, poštovní zboží; mezi peněžní zásilky řadíme poštovní a telegrafické poukázky, výplatní lístky, poštovní příkazy, poštovní výběrky
poštovní zboží(německy Postgut): dříve druh balíkových zásilek se zvýhodněnými poplatky při zachování pro poštovní provoz výhodných podmínek (současné odeslání několika zásilek jedním odesílatelem jednomu adresátu nebo několika adresátům v obvodu téže dodací pošty); zprvu se poštovní zboží zasílalo bez průvodek (a lepily se na ně celé balíkové nálepky i s částí určenou pro průvodku), později i s průvodkami, někdy i se zvláštními průvodkami pro poštovní zboží (německy Postgutkarte)
poštovní známkapoštovní cenina vydávaná oprávněným státním orgánem proto, aby se stala dokladem o zaplacení určitého poštovního úkonu nebo poskytnuté poštovní služby; charakteristickou vlastností poštovní známky je možnost nalepit ji na dopravovanou zásilku; podle způsobu poštovního použití rozeznáváme poštovní známky výplatní, jimiž se uhrazuje poštovné při podání zásilky odesílatelem, a poštovní známky doplatní, jimiž se uhrazuje poštovní poplatek až po provedení poštovního úkonu nebo poplatek nesouvisející přímo s poštovní dopravou; mezi výplatní známky řadíme známky výplatní (dlouhodobé spotřeby, příležitostné a známky se zvláštním poštovním určením — letecké, novinové, některé doruční, spěšné, služební, bankovní, rekomandační, železniční, telegrafní, potrubní pošty aj.; mezi doplatní známky kromě vlastních známek doplatních řadíme i některé známky doruční, neboť i u nich hradí poštovné příjemce (adresát); ne všechny shora uvedené skupiny známek byly v čs. poštovním provozu použity
poštovnyvedoucí poštovny; obyvatel obce, v níž poštovna působila, který se o funkci přihlásil a byl doporučen místními orgány; nebyl systemizovaným zaměstnancem pošt; za výkon služby dostával odměnu a příspěvek na udržování místnosti poštovny; odměna byla stanovena podle rozsahu povinností; mohl se dát zastupovat členy své rodiny a občanům musel být v poštovně k dispozici kratší dobu před příjezdem a po odjezdu poštovního spoje; byl povinen zachovávat listovní tajemství a někdy rovněž spravoval i telefonní hovornu; zásilky doručoval v doručovacím obvodu poštovny; viz také poštovna
pošty na cizím územíbyly zřizovány v druhé polovině minulého století do 1. světové války většinou mocností na cizím výsostném území, neexistovala-li tam záruka bezpečné přepravy pošty místně příslušnou poštovní správou nebo vynucením si tohoto práva v zájmu vlastních mocenských cílů (např. Německo, Rakousko, Rusko, Francie a Velká Británie v Turecku, Německo, Rusko, Francie a Velká Británie v Číně apod.)
podtisk adresní stranyviz úprava adresní strany listovní zásilky
potrubní pošta (pneumatická pošta)1. doprava listovních zásilek potrubím uloženým v zemi za pomoci stlačeného vzduchu; potrubní pošta sloužila k urychlenému doručování poštovních zásilek (psaní, dopisnic a zvláštních celin) ve velkých městech; obvykle byla spravována telegrafní správou; zařízení se skládalo ze systému potrubí o průměru 25—70 mm spojujícího hlavní poštovní a telegrafní úřad s většími poštovními úřady, případně bankami; zásilky byly vkládány do speciálních pouzder poháněných v potrubí stlačeným vzduchem; pohybovala se rychlostí 6—20 m/s; první potrubní pošta známa v Londýně v roce 1853, v Berlíně 1865, ve Vídni provoz pro veřejnost od 1.3. 1875; v Praze v provozu potrubní pošta od 4. 3. 1899; pro pražskou potrubní poštu vydány speciální celiny potrubní pošty i speciální razítka; provoz potrubní pošty v Praze pro veřejnost zastaven v roce 1945, nyní pracuje již jen pro služební potřebu; obecně je potrubní pošta provozována již jen v několika městech na světě; 2. potrubní poštou dopravené listovní zásilky s patřičnými poštovními znaky této přepravy
Povereníctvo pôštviz poštovní organizace
povozná pošta(pošta povozná, německy Fahrpost, maďarsky kocsiposta), v minulosti používaný název pro dopravu zásilek a osob poštovními vozy, resp. pro zásilky takto dopravované (balíky, peněžní a cenné zásilky); povozná pošta u nás existovala od r. 1774 a název se udržel až do 20. let tohoto stol.; objevuje se v legendách některých razítek a nálepek
povrch papíruviz rozlišování papíru
Pražský hradvžitý souborný název pro emisi čs. poštovních známek s tematikou uměleckých památek Pražského hradu vydávanou nepřetržitě od roku 1964 doposud; zpočátku známky tištěny rotačním ocelotiskem (aršíky ocelotiskem z plochy), později pouze ocelotiskem z plochy; od roku 1969 se ustálila úprava přepážkových listů o čtyřech známkách spojených dvěma nepotištěnými kupóny, v současnosti známkách spojených potištěnou spojkou; svým pojetím dává emise komplexní představu o kulturních, uměleckých i architektonických památkách Pražského hradu, zejména ve spojení s obálkami prvního dne
precancel, préoblitération(anglicky, francouzsky): předběžné poštovní znehodnocení poštovních známek (cenin) vesměs v celých přepážkových arších před jejich vlastním použitím; využívá se v případě vyplácení velkého počtu zásilek stejného druhu; pro znehodnocení lze užít strojových nebo ručních razítek
prefilatelie (předznámková) filateliesběratelství zejména dopisů přepravovaných poštou v době, kdy na daném území nebyly ještě zavedeny nalepitelné poštovní známky; takové doklady však musí vykazovat potřebné znaky, dokumentující realizaci poštovní přepravy (vesměs příslušná razítka); hovoří se rovněž o předfilatelii, dopisech doby předznámkové
primární desková vadaviz desková vada
primární retušve filatelistické literatuře užívané označení pro veškeré úpravy tiskové formy před tiskem bez ohledu na to, v jaké fázi její přípravy byly provedeny; vznikne-li primární retuší změna kresby známky, vytvoří se obvykle typ (viz retuš)
PROMSVJAZsovětský výrobce výplatních strojů, jehož dva stroje (modelu MM 4) byly u nás uvedeny do zkušebního provozu na sklonku roku 1986 na poštách Praha 1 a Praha 4 a na dalších v r. 1987
PRONviz Poštovní novinová služba
propagační strojové razítkove filatelii název pro otisk strojového razítka obsahujícího propagační vložku — štoček; poloha otisku propagačního štočku je závislá na konstrukčním provedení razítkovacího stroje a může být vlevo či vpravo od poštovního denního razítka nebo v prostoru mezi denními razítky; štoček je zhotoven na přání objednavatele a obvykle propaguje služby, politické, hospodářské, kulturní, sportovní a jiné události nebo může mít výhradně příležitostný charakter; používá se i termínu příležitostné strojové razítko, i když méně často
propagační výplatní otiskvýplatní otisk obsahující v prostoru pro označení oprávněného uživatele text propagačního zaměření; většina těchto otisků bývá použita ve sféře provozu pošt (propagace správného psaní adres, placení inkasa, užívání směrových čísel apod.)
provizóriumzvláštní přechodné použití nebo úprava poštovních cenin i jiných předmětů filatelistického zájmu (např. razítek, fiskálních kolků), vyvolané služební potřebou při zabezpečení dopravy zásilek
provizorní nálepkypřevážně podací nálepky na poštovní zásilky vytištěné nebo pořízené náhradním způsobem vzhledem k jejich náhlému a přechodnému nedostatku v poštovním provozu určité pošty
provizorní razítkopoštovní razítko mající jak úřední, tak neúřední, ale vždy dočasný charakter; provizorní razítka vznikají nejčastěji v mimořádných historických obdobích; patří mezi ně razítka výpomocná, ale i razítka vzniklá ze soukromé iniciativy poštovních zaměstnanců; materiálem pro jejich zhotovení bývala nejčastěji guma a dřevo; provizorní razítko se používalo na poště jako denní razítko až do doby přidělení razítka definitivního
pruhování na lepupruhování vznikající při tisku rotačkou Stickney; v ní bylo nanášení lepu na potištěný papír součástí výrobního procesu a papír, který se při prudkém sušení po nanesení lepu deformoval, bylo nutno při průchodu rotačkou srovnávat a přitlačovat soustavou kolečkových rádel; stopy tohoto pochodu se jeví více či méně intenzívně na rubu známek v podobě svislých nebo vodorovných pruhů; chybějící pruhy představují v případě známek tištěných na shora uvedeném stroji nahodilou výrobní vadu
průchozí (tranzitní) razítkopoštovní denní razítko, které má na poštovních zásilkách kontrolní charakter; vyznačuje průchod zásilky určitým poštovním přepravním uzlem; nejčastěji se s tímto razítkem setkáváme na zásilkách spěšných (expresních) a leteckých
průpichzpůsob oddělování cenin provedený tenkými plnými jehlami
průsekzpůsob oddělování cenin provedený přerušovaným proseknutím papíru soustavou tenkých planžet (nožíků); podle formy uspořádání rozlišujeme průsek vodorovně čárkovaný, stříškovitý, pilovitý, obloučkový a vlnovkový
průsvitkaznačka (obraz, kresba) umístěná v papírové hmotě a viditelná proti světlu nebo ve zviditelňujícím médiu (lázeň benzínu, lihu, vodní páry některých těkavých látek ap.); průsvitka v papíru je ochranou poštovních známek (cenin) před padělateli, do papírové hmoty se vtlačuje v průběhu výroby papíru prostřednictvím tzv. egutéru (obvykle válce, z jehož povrchu vystupuje reliéf průsvitkového vzoru); podle způsobu umístění průsvitek na tiskovém listu (archu) rozlišujeme průsvitky jednotlivé (na každé známce nalézáme stejný obrazec) a mnohonásobné (archové), kdy na jednotlivých známkách je vždy patrná jen část průsvitky; většina známkových průsvitek patří mezi archové; u čs. známek určujeme polohu průsvitky při pohledu na rubovou stranu známky; poloha průsvitky je obecně ovlivněna způsobem, jímž byl formátován papír pro tisk v průběhu výroby a poté vkládán do stroje
první letletecké spojení dvou nebo více míst dosud nikdy nespojených pravidelnou leteckou linkou
první let letadlaprvní nasazení nového typu letadla na již provozovanou leteckou linku
první let podle letového řádulet, který se podle letového řádu zahajuje letecká doprava mezi dvěma nebo více místy; může být časově odlišný od skutečného prvního letu, konaného před datem uvedeným v letovém řádu
první let společnostiprvní let, kterým letecká společnost zahajuje letecké spojení mezi dvěma nebo více místy, do nichž letadla společnosti dosud nelétala
první let v rocelet, kterým se zahajuje v příslušném roce letecká doprava na určité lince; rozlišuje se v dobách, kdy letecká doprava byla dopravou sezónní
predběžné (průvodní) tiskyvšechny tisky sloužící k prověření kvality a přesnosti tisku před jeho vlastním zahájením (viz také hlavní výrobní fáze)
předběžné známky (ceniny)známky (ceniny), které platily oficiálně a dočasně, bez jakékoliv úpravy, na území nového státu a byly vydány státem předchozím
předlohaschválená úprava návrhu známky v předepsané velikosti, připravená pro přenos a rozmnožení na tiskovou formu
předmět filatelistického zájmufilatelistické označení zejména poštovních cenin (známek, výplatních otisků, celin, vzorců, mezinárodních odpovědek), ale i otisků razítek, celistvostí ap., jejich sběratelských variant jednotlivých i kombinovaných, a to poštovně použitých i nepoužitých; obecně všechny materiály související se vznikem, výrobou, použitím, propagací, případně zneužitím poštovní ceniny a jejím použitím v poštovním provozu; do sbírek jsou zařazovány podle individuálního výběru sběratele; ne všechny předměty filatelistického zájmu jsou však vhodným filatelistickým materiálem; blíže viz exponát, sbírka
předrazítkový dopis (předrazítkové psaní)dopis z doby před začátkem používání poštovních razítek; může nést rukopisné poštovní poznámky; od roku 1769 mělo být na dopisech odesílatelem vyznačeno místo odeslání; razítkování dopisů na našem území počalo v 2. polovině 18. století a éra předrazítkových dopisů končí po roce 1819, kdy bylo nařízeno používání razítek všemi poštovními úřady (viz prefilatelié)
předznámkový dopisdopis z doby před zavedením poštovních známek (u nás před 1. 6. 1850); může nést otisky poštovních razítek a různé rukopisné poznámky pošty
představenstvo poštovních kursůpověřená pošta, která organizuje a řídí provoz jí přidělených poštovních kursů; vydává pro ně domácí (bezpečnostní) řád; viz také ambulantní pošta, poštovní kurs
překládkapracoviště, kde se nákladní předměty (uzávěry a samostatně přepravované zásilky) přejímají, třídí, přeinstradují, nakládají, vykládají, ukládají do dopravních prostředků a kde se vyměňují závěry, zpravidla na nádraží bez pošty (poštovního úřadu); některé překládky používaly zvláštní obdélníková razítka
přeložkanahodilá výrobní vada vzniklá přehnutím okraje papíru na líc při jeho vložení do stroje; na přeložené části se objevuje tisk na lepu a pod přeloženou části je vynechaný tisk
přepážkový arch (list), přepážkový (list)část tiskového archu, která je v obecném prodeji; tiskový arch (list) je někdy přepážkovým archem (listem), nenastane-li nutnost rozdělit jej před prodejem na menší části
přerušovaná mezernicevýraz pro otisk štočku (vložky) mezi denními razítky, který má tvar přerušovaných vodorovných linek nebo přerušovaných vlnovek; součást některých otisků strojových razítek
přespolní doručovatelviz poštovní doručovatel
přetisk1. (polygraficky) přesné převzetí textů a obrazů jiné tiskoviny do nového vydání nebo přenášení originální litografie na litografický kámen nebo ofsetovou desku; 2. (filatelistický) další dodatečný tisk na známce (text, zkratka, číslo, letopočet, symbol apod.), který se provádí převážně za účelem změny původní funkce známky na jinou; z hlediska původu rozeznáváme přetisky úřední a soukromé; podle polohy rozeznáváme přetisky obrácené (pootočené o 90°), převrácené (pootočené o 180°), stranově převrácený, posunutý, dvojitý, vícenásobný, příp. jiný
přídavné razítkopoštovní razítko plnící funkci informativní nebo propagační; nenahrazuje poštovní denní razítko; kaset mezi přídavná poštovní razítka nepatří
příchodní razítkootisk poštovního denního razítka, kterým je na zásilce vyznačován její příchod na dodací poštu
příchozí razítkonesprávný název; viz příchodní razítko
příkazní poštovní listviz poštovní příkazní arch
příležitostná celinacelina vydávaná při příležitosti různých oslav, výstav, výročí apod.; liší se od běžných celin zvláštní úpravou, obvykle obrazem, kresbou či nápisy v levé polovině adresní strany, vytištěnou příležitostou známkou (velmi často navrženou jen pro tento účel) odlišnou použitou tiskovou technikou ap.
příležitostná obálka s natištěnou známkouviz příležitostná celina
příležitostná poštovní přepážkapracoviště pošty zřizované na žádost zájemce v místě výstav, oslav, sympozií, politických, společenských, kulturních nebo sportovních a jiných akcí; obvykle používá příležitostných razítek
příležitostná poštapošta s omezenou působností, na níž se při zvlášť významných událostech celospolečenského významu přijímají zpravidla listovní zásilky, telegramy, popř. se zprostředkují telefonní hovory; prodává poštovní ceniny, tisk, používá obvykle příležitostné razítko
příležitostné razítkozvláštní druh denního razítka, které se používá při určité významné události celospolečenského významu k razítkování podaných zásilek a poštovních cenin k propagačním, památkovým i sběratelským účelům; kromě legendy obsahuje zpravidla vhodnou kresbu nebo příležitostný text
příležitostná rekomandační nálepkadoporuční nálepka vydaná pro potřebu pošty při významné události používaná obvykle příležitostnou poštou v místě konání akce
příležitostný letlet uspořádaný při příležitosti významných výročí nebo událostí a spojený s leteckou přepravou zásilek
příležitostný výplatní otiskvýplatní otisk s textem či vyobrazením, připomínajícím význačnou událost, umístěným v prostoru pro otisk štočku oprávněného uživatele výplatního stroje
přípojný letlet, kterým se přepravují zásilky k prvnímu nebo příležitostnému letu, konajícímu se v jiném státě; zásilky jsou obvykle opatřeny otiskem potvrzovacího razítka o tom, že byly přepraveny letem, k němuž byly odeslány
připouštěcí známkazvláštní druh poštovní známky bez výplatní hodnoty; označuje připuštění zásilky ke zvláštní přepravě, zpravidla s omezením množství povolených zásilek; na našem území např. terezínská připouštěcí balíková známka
přípravná sestavapotřebný počet pomocných tisků vyrobených z původního štočku (obvykle v mírně zvětšené velikosti známky), uspořádaný na podkladovém materiálu ve tvaru budoucí tiskové formy; v této přípravné sestavě mohou být ještě před přefotografováním prováděny potřebné úpravy (např. dolepování štítků s novými hodnotovými číslicemi, doplňování počitadel apod.); přípravná sestava se zhotovovala převážně u čs. známek tištěných knihtiskem, ojediněle u některých známek tištěných později ofsetem
přítisk1. (polygr.) dodatečný tisk z tiskové formy na hotové tiskoviny nebo na výrobky rozmnožené jiným způsobem; 2. (filat). tisk na známce, kterým se nemění její původní charakter a hodnota; z uvedeného je zřejmé, že filatelistická interpretace pojmů přetisk a přítisk je velmi nepřesná, neboť se neopírá o výklad jejich vzniku z výrobního hlediska, nýbrž o postižení smyslu a funkce provedené úpravy; ty však nelze vždy spolehlivě definovat; do budoucna lze považovat za účelné postupné zavádění pojmů přítisk a přetisk ve smyslu polygrafického názvosloví (viz také přetisk)
psanídruh listovní zásilky obsahující obvykle písemné sdělení v uzavřeném obalu; je základním předmětem poštovního provozu; stanoví se pro ně minimální a maximální rozměry s nejvyšší přípustnou hmotností; může být zasláno jako obyčejné, doporučené, spěšné, cenné, letecké, do vlastních rukou, proti potvrzení ap.; jeho obsah je chráněn listovním tajemstvím s výjimkou případů, které stanoví zákon; z hlediska kulturně historického je jednou z nejstarších forem sdělení myšlenek mezi pisatelem a adresátem
psaní k expresní dopravě pneumatické(německy Brief zur pneumatischen Expressbeforderung); nápis na celinových obálkách vydaných pro pražskou potrubní poštu
PTTPoste, Telephon, Telegraph (Pošta, Telefon, Telegraf) v mnoha zemích obecně používaná zkratka pro resort spojů (např. Švýcarsko)
raketová poštapřeprava poštovních zásilek raketou, obvykle experimentální, na krátké vzdálenosti, s propagačním účelem (oficiální poštovní starty Kuba 1939, USA 1959, Jugoslávie 1960 aj.)
rámcové zoubkovánízoubkování, při němž se perforačními otvory opatří celý přepážkový arch (list) najednou, jediným úderem perforačního zařízení; dosahuje se tím pravidelně uspořádaných otvorů po celém obvodu všech známkových polí, lepší kvality zoubkování a současně i zrychlení výroby známek
rámečkové razítkopoštovní razítko obdélníkového tvaru; jako razítko denní navazuje vývojově na razítka řádková; rámeček není pouhou ozdobou, přispívá k prodloužení životnosti razítka; může být v rozích zkosený nebo zaoblený, provedený nejčastěji jednou, méně často dvěma nebo třemi linkami, výjimečně tečkovanou čarou nebo vlnovkami; razítko obsahuje název poštovního úřadu, někdy též doplněný datumovým údajem; mezi tato razítka řadíme i razítka poštoven, nádražních schránek ap.
rámečky pro poštovní směrovací číslotečkované obdélníčky na pravé polovině adresní části obálek nebo celin určené pro vepsání PSČ
raritavzácnost, vzácný předmět filatelistického zájmu; v praxi se stále více vzácnost předmětů filatelistického zájmu vyjadřuje čtyřmi až šesti stupni vzácnosti v závislosti na počtu skutečně známych nebo odpovědně predpokladaných exemplářů dané rarity; unikát — jediný známý exemplář se označuje písmenem U, světová rarita (2—10 známych exemplářů) RRRRR nebo 5R, mezinárodní rarita (11 —30 známých exempláru) RRRR nebo 4R, velká rarita (31 — 100 známych exemplářů) RRR nebo 3R, střední rarita (101-300 známých exemplářů) RR nebo 2R a konečně malá rarita (101—300 známých exemplářů) R nebo 1R; při čtyřstupňovém hodnocení se světová rarita označuje RRR (3R), mezinárodní rarita RR (2R) a rarita R; uvedené hodnocená vzácnosti je však ještě třeba systematicky doplnit řádovou klasifikací předmětů filatelistického zájmu, tj. zda jde o hlavní předmět sběratelského zájmu (známka, celina, celistvost ap.), jeho hlavní sběratelskou variantu (větší celky, typy, podtypy, odchylky, způsoby znehodnocování ap.) nebo o vedlejší variantu (např. výrazné vady a nahodilosti); teprve v kombinaci těchto dvou přístupů lze hledat vyjádření objektivní filatelistické vzácnosti vhodného filatelistického materiálu jakožto jednoho ze základních kritérií hodnocení výstavních exponátů
razítka pro dodatečné znehodnocování známekzvláštní poštovní razítka, kterými se dodatečně znehodnocovaly známky, jež unikly pozornosti podací pošty a nebyly orazítkovány
razítka pro doplatnérazítka pro označování nedostatečně vyplacených zásilek; po roce 1879 bylo zavedeno na základě doporučení UPU označení pomocí velkého písmene „T, ze zkratky francouzského výrazu „taxe á payer, kterého se v různých úpravách používá dodnes
razítka pro opožděná psanípomocná razítka s informativním charakterem v tom smyslu, že zásilka byla podána po odjezdu pravidelného poštovního kursu, po uzavření poštovního úřadu nebo pozdě dodána vinou opožděné přepravy; tvar těchto razítek je řádkový nebo rámečkový a byla používána na našem území v 19. století; text razítek vystihuje jejich podstatu, např.: „Nach der Expedition, „Nach Postschluss, „Nach Abgang der Post atd.
razítka pečiatkyI. typu — poštovní denní razítka přidělovaná od roku 1919 všem čs. poštovním úřadům; byla to razítka dvojkruhová (o průměru cca 32 mm) s krátkým můstkem a s kolečkovým nastavováním dat; charakteristickým znakem těchto razítek jsou iniciály Č.S.P. (Československá pošta); výtvarné provedení má celou řadu variant; rozlišovací značka je nejčastěji umístěna v dolní části razítkové úseče; u jednojazyčných českých a slovenských razítek jsou iniciály Č.S.P, umístěny v dolní části mezikruží, u dvojjazyčných v horní úseči; oddělovací hvězdičky mají velmi různorodé grafické provedení; II. typu — poštovní denní razítka přidělovaná čs. poštovním úřadům od roku 1923; velikostí a tvarem se podobala I. typu, měla však jednotnější grafické provedení a postrádala iniciály Č.S.P.; byla zaváděna v době, kdy se již stabilizovaly názvy pošt; III. typu — poštovní denní razítka zaváděná do čs. poštovního provozu počátkem roku 1938; byla to dvojkruhová razítka (o průměru cca 24 mm) a krátkým můstkem a s kolečkovým nastavováním dat; rozlišovací značka je v dolní úseči, tvořená číslicemi, písmeny nebo jejich kombinací; politické a státoprávní poměry zabránily zavedení těchto razítek na všechny pošty; IV. typu — poštovní denní razítka ve stejném grafickém provedení jako razítka III. typu, do užívání zaváděna od června 1956; rozlišovací značka je přemístěna z dolní úseče do dolní části mezkruží; od roku 1968 v souladu s oborovou normou spojů bylo na rozdíl od razítek I.— III. typu označení měsíců nahrazeno arabskými číslicemi; do té doby byly užívány číslice římské; V. typu — poštovní denní razítka shodná graficky s razítky IV. typu, liší se umístěním poštovního směrovacího čísla před názvem pošty v legendě; rozlišovací značka přemístěna do dolní úseče pod datumový můstek; ve spodní části mezikruží jsou jeden až tři oddělovací křížky v závislosti na délce legendy; razítka tohoto typu byla zaváděna v souvislosti se zavedením poštovních směrovacích čísel od 1. 1. 1973
razítko automobilové poštypoštovní denní razítko automobilové pošty kruhového tvaru se čtyřmístným číslem poštovního kursu začínajícím číslicí 1 a s názvy obou koncových bodů silniční tratě, na které automobilová pošty pracuje
razítko autopoštypoštovní denní razítko autopošty zavedené od 16. 10. 1937; do roku 1945 se používala zvláštní dvojkruhová razítka s datumovým můstkem; legenda byla doplněna textem „AUTOPOŠTA, v horní úseči byl obrázek autobusu, ve spodní byla umístěna rozlišovací značka; používaná barva razítka byla oranžová; po roce 1945 používají autopošty příležitostná razítka s legendou doplněnou textem „AUTOPOŠTA; používaná razítkovací barva je nejčastěji černá; v krátkém období po roce 1945 lze dokumentovat činnost autopošty i razítky dvojkruhovými, připomínající tehdejší razítka výpomocná, ve fialové barvě
razítko bez časových údajůdvojkruhové razítko k razítkování podacích lístků vydávaných přespolním doručovatelem (poštovním nebo inkasním střediskem)
razítko FRANCOpomocné razítko používané především v předznámkovém období k označení zaplacení poštovného odesílatelem; toto razítko se používalo od 1.5. 1839 až do zavedení poštovních známek; je však možno se s ním setkat i na poštovních dokladech z doby pozdější; razítka FRANCO mohou být řádková, rámečková, v některých případech i spojena s názvem poštovního úřadu, případně datumovým údajem
razítko lodní poštypoštovní denní razítko používané lodním poštovním úřadem nebo důstojníkem k tomu určeným k označování zásilek podaných na lodi nebo během plavby zpracovaných (razítko tranzitní); razítka lodní pošty mají nejčastěji kruhový nebo oválný tvar, kromě data je na nich někdy jméno lodi a majitele lodi (např. Rakouský Lloyd, K. u. k. Kriegsmarine/S.M.S. apod.; jindy je v legendě razítka uvedena lodní linka (např. Batumi — Odessa)
razítko nádražní poštovní schránkyzkráceně nádražní razítko; zvláštní poštovní razítko s označením místa a data podání pro zásilky vhozené do nádražních poštovních schránek, odkud byly předávány přímo vlakové poště; základním tvarem razítka byl vždy obdélník s ostrými nebo zaoblenými, případně zkosenými rohy; razítko bylo vodorovně rozděleno linkami do tří (výjimečně dvou) vodorovných pásů; v horním bylo zpravidla označení poštovního úřadu, ve druhém (středním) vždy datumový údaj a ve spodním iniciály Č. S. P., ozdobné hvězdičky, křížky nebo opět název pošty; nádražní razítka se používala od zavedení v roce 1901 do konce roku 1978, kdy byla úředně zrušena
razítko-nástrojčinná část razítka prodělala svůj historický vývoj nejen v materiálu (viz kovové razítko, gumové razítko), ale i v konstrukčním provedení; postupně se zdokonalovalo nastavování datumových údajů od samostatných expedičních vložek až po zavedení kolečkových razítek; razítka rytá zprvu nejednotně se ryla v poslední třetině minulého století centralizované ve Vídni (pro všechny poštovní úřady v Rakousku-Uhersku), po roce 1918 v individuálních ryteckých dílnách (razítka I. typu) a od dvacátých let se soustředila tato činnost do Poštovního hospodářského úřadu (PHÚ) v Praze; dnes se poštovní razítka v naprosté většině ryjí v Technické ústředně spojů Praha, resp. Bratislava
razítko novinových expedicírazítko sloužící pro znehodnocování novinových známek v poštovních novinových expedicích nebo v novinových odděleních velkých poštovních úřadů
razítko polní pošty1. souhrnné označení pro poštovní razítka polních poštovních úřadů, třídíren polní pošty, sběren polní pošty, vlakových polních pošt a ústředny polních pošt; razítka polních pošt mají většinou legendu „Polní pošta č ... s číslem polní pošty, která je používá; výjimku tvoří některá manévrová (polní) razítka a razítka etapních pošt; 2. doklad toho, že jde o bezplatně přepravovanou zásilku z pole nebo do pole; ve zvláštních případech funkci razítka polní pošty nahrazuje razítko státního poštovního úřadu, útvarové, služební nebo jiné výpomocné razítko
razítko PNSkovové razítko obdélníkového tvaru se zakulacenými bočními stranami; slouží k razítkování provozních dokladů; razítko obsahuje název a sídlo provozovny PNS, rozlišovací číslo a časové (datumové) údaje
razítko poštovnyvětšinou gumové, rámečkové, s textem v jedné nebo ve dvou řádkách; razítko obsahovalo název poštovny, později i bližší určení, resp. název vyúčtovacího poštovního úřadu; text býval umístěn mezi hvězdičkami; razítko neobsahovalo datumovou vložku a otiskovalo se zásadně mimo známku; razítka poštoven v českých zemích vyrobená v letech 1900—01 a dodaná rakouskou poštovní správou byla kovová a měla stejnou úpravu jako razítka gumová; v roce 1927 zřízeny též poštovny na několika letištích s razítky kovovými podobnými razítkům nádražních poštovních schránek; razítka uherské poštovní správy, přidělovaná v letech 1902—18 poštovnám na území dnešního Slovenska, byla rovněž kovová a měla datumovou vložku; známky na zásilkách se jimi musely razítkovat
razítko potrubní poštydvojkruhové razítko odlišující se od běžného denního razítka časovým údajem s minutovým intervalem (po 20 minutách); razítka potrubní pošty se používala pouze v Praze od jejího zavedení v roce 1899; později měla obdobná razítka i pražská telegrafní stanice a telefonní ústředna
razítka pro cenné dopisypomocná razítka, jimiž pošta označovala povinné cenné dopisy v případě, že se z důvodu zapečetění nemohla přesvědčit o skutečném obsahu zásilky; řádkové (výjimečně obdélníkové nebo kruhové) razítko mělo text „Laut Angabe, „Nach Angabe, „Angeblich (údajně, podle údaje odesílatele); tato razítka se používala v minulém století až do 25. 7. 1885, kdy bylo jejich používání zrušeno
razítko prvního dnezvláštní příležitostné razítko k razítkování příležitostných známek s datem dne jejich oficiálního vydání na obálkách prvního dne vydání a nálepních listech
razítko vlakové pošty(obvykle) kruhové razítko obsahující název výchozí a cílové stanice v mezikruží, číslo vlakové pošty v horní úseči, datumový můstek, rozlišovací znak v dolní úseči nebo dolním mezikruží (razítka prodělávala značný vývoj v grafickém uspořádání)
razítko vlakového poštovního průvodčíhoobvykle jedno- nebo dvouřádkové razítko obsahující údaj „Postconducteur im Zuge (poštovní průvodčí ve vlaku), název výchozí a cílové stanice a číslo vlaku
razítko z ochotytermín vystihující účel, za kterým zhotovila pošta otisk poštovního razítka; charakter orazítkovaného materiálu naznačuje, že otisk razítka byl zhotoven záměrně a postrádá funkční aspekty poštovního provozu (srovnej s mache)
razítkovací strojstroj k opatřování listovních zásilek nebo provozních dokladů pošty otiskem předepsaných podacích znaků
razítkováni zásilekopatřování zásilek (průvodek) podacími nebo jinými znaky ručním razítkem nebo razítkovacím strojem
ražební (reliéfový) tiskzvláštní druh tisku, při němž obraz známky vzniká vložením potiskovaného papíru mezi dvě tiskové formy, z nichž jedna má negativně a druhá pozitivně zahloubené tisknoucí i netisknoucí prvky; tato tisková technika, známá u známek klasického údobí, se u čs. poštovních známek nevyskytla; známe ji jen u soukromých známek pořízených pro polní poštu čs. vojsk na Sibiři a soukromých doručovacích známek skautských
recepispotvrzenka na zapsanou zásilku v období do roku 1900; byly rukopisné, tištěné poštmistrovské (pořizovány poštmistry) i tištěné poštovní správou; byly recepisy podací a zpětné, nahradily je podací lístky
Reichspostministeriumviz poštovní organizace
rekomandační M.O. nálepkypodací doporučné nálepky na zásilky vyplacené jako doporučené a nalezené mezi zásilkami obyčejnými (vhozenými do poštovní schránky); M.O. = mezi obyčejnými
rekomandační razítkopoštovní razítko k označování doporučených zásilek; nahradilo v době Predznámkové používaný písemný znak N. B., resp. N. N. B.; vyskytovalo se jak ve spojení vcelku s názvem poštovního úřadu (obvykle poštmistrovská, se značnou tvarovou i textovou rozmanitostí), tak jako pouhý nápis Recommandiert bez označení poštovního úřadu (doplňovaného otiskem dalšího razítka); všeobecně se začalo používat od 1. 5. 1839 na přední stranu dopisů vedle razítka místního, a to až do zavedení R-nálepek v roce 1886
reparaturaoprava poškozeného předmětu filatelistického zájmu, zejména poštovní známky s použitím zpravidla nepůvodního materiálu (papírové hmoty, barvy, lepu ap.); jde zejména o zacelení zeslabeného, přetrženého, natrženého papíru, včetně opravy okrajů známek, příp. zoubkování i průpichů, porušeného obrazu známky nebo razítka ap.; pokud takto reparované známky nebo jiné předměty filatelistického zájmu nejsou jako takové označeny, rovnají se částečným padělkům; vyskytují-li se v soutěžních exponátech, snižují hodnocení exponátu
Retour-Recepisseviz doručenka
retuš1. (polygr.) výsledek retušování; 2. (fotogr.) oprava negativů (diapozitivů) nebo pozitivů; 3. (filat.) vžité filatelistické označení pro změnu v obraze známky vzniklou opravou provedenou na odpovídajícím známkovém poli tiskové formy (ve starší filatelistické literatuře také sekundární retuš); obvykle jde o opravy deskových vad a chyb vzniklých či zjištěných v průběhu tisku, existuje proto vždy známka s opravovanou vadou či chybou a známka opravená; sběratelský rozdíl na této opravené známce nazýváme retuší; dříve používaný pojem primární retuš (zahrnující veškeré úpravy a opravy výchozích materiálů i tiskové formy před zahájením tisku bez ohledu na to, kdy byly provedeny) lze považovat za přirozený důsledek pracovních postupů (včetně retušování ve smyslu 1 i 2), jejichž výsledkem je buď sběratelsky nevýznamný rozdíl (resp. drobná desková odchylka, známka se velmi blíží požadovanému originálu), nebo vznik typů, podtypů či zcela ojediněle deskových chyb, tedy odchylek v obraze i kresbě známky (deskových odchylek), které lze v rámci doporučené terminologie charakterizovat přímo; rovněž tak lze specifikovat přímo druh úpravy či opravy, v jejímž důsledku příslušná desková odchylka vznikla (oprava původního štočku, rytiny, předlohy, retuš negativu, resp. diapozitivu ap.)
retušovánív polygrafii odstraňovaní nedostatků a vad na kopírovacích podkladech a předlohách opravou ostrosti, zvýrazněním kontrastu, uklidňováním ploch nebo i tónovou popř. barevnou korekcí hodnot jednotlivých částí obrazu tak, aby se zlepšila výsledná reprodukce; rozlišuje se ruční, chemická a stříkaná retuš
revize1. kontrola opravy chyb a technických nedostatků v tiskové formě podle poslední korektury, vyznačené na otisku ze stroje; 2. revizní otisk ze stroje, na kterém se vyznačují chyby a technické nedostatky; z revizních, resp. náhledových otisků pochází většina tzv. nehotových známek (viz také otisk)
rozlišování desekpředmět studijní sběratelské činnosti zaměřený na určení sestavy tiskové formy z jednotlivých tiskových desek; desky se rozlišují: 1. podle deskových značek, 2. podle dalších charakteristických znaků (např. počitadla), 3. podle výrobních značek v ochranných lištách a rámech, 4. podle polohy rozměřovacích bodů, 5.  podle polohy a velikosti soutiskových křížků (např. u známek tištěných ocelotiskem z plochy), 6.  podle polohy nápichových bodů a křížků, 7. podle umístění kontrolních barevných značek, 8. podle umístění a rozsahu barevných testovacích stupnic, 9. podle zjištěných deskových odchylek
rozlišování lepu1. podle způsobu nanášení: ruční, strojový; 2. podle zabarvení: bílý, nažloutlý, žlutý, hnědý; 3. podle lesku: lesklý, matný; 4. podle struktury povrchu: pruhovaný, mřížkovaný, hladký, zrnitý; rýhovaný (rastrovaný) vodorovně nebo svisle; 5. podle zvláštních vlastností: s monogramem
rozlišování papíru1. podle způsobu výroby: ruční, strojový; 2. podle tloušťky: velmi tenký (do 0,04 mm), tenký (0,05—0,07 mm), střední (0,08—0,1 mm), tlustý (0,11—0,13 mm) a velmi tlustý od 0,14 mm); uváděné tloušťky papíru se vztahují k papírům obvykle užívaným pro tisk čs. známek; pro různé tiskové techniky se používají papíry různých tlouštěk, za odchylku lze považovat u stejné základní známky jen diference větší než + 0,03 mm od středního standardního rozměru tloušťky papíru; 3. podle hladkosti povrchu: velmi hladký (křídový), hladký, drsný, velmi drsný až nerovný, hrbolatý (ruční); 4. podle formace (průhledu): oblačný (v protisvětle nestejně rozložená papírová hmota), bezoblačný (v protisvětle stejnorodě rozložená papírová hmota); 5. podle barvy: bílý (s řadou odstínů nezáměrně vzniklých v důsledku technologie výroby, označovaných jako našedly, nažloutlý ap.), barevný (vzniklý přítomností barviva měnícího přirozenou bílou barvu na barvu jinou); 6. podle průsvitnosti: neprůsvitný, průsvitný (obraz známky prosvítá na rub, někdy také nepřesně pergamenový papír); 7. podle lesku: lesklý, matný; podle lunimiscence: bez záměrně přidaného luminoforu, se záměrně přidaným luminoforem; záměrně přidaným luminoforem je opticky zjasňující prostředek pro zvýšení bělosti papíru nebo luminofor, který je využíván pro nastavení zásilek při jejich automatickém třídění; 8. podle zvláštních vlastností: s průsvitkou, žilkovaný
rozměr zoubkováninepřesné označení pro průměrný počet perforačních otvorů připadajících na smluvně určenou délku perforace 2 cm; u smíšeného zoubkování udává první číslo průměrný počet otvorů ve vodorovných řadách a druhé ve svislých; pokud je rozměr zoubkování udáván třemi nebo čtyřmi čísly, provádí se měření ve směru postupu hodinových ručiček počínaje horní vodorovnou řadou v přirozené poloze známky
rozměřovací bodypolygrafické značky sloužící ke správnému umístění otisku molety na tiskovou formu (desku); jejich poloha na známce, případně přepážkovém listu, dovoluje určit obvykle desku, z níž bylo tištěno; rozlišujeme rozměřovací body I. a 2. řádu; body 1. řádu slouží ke správnému umístění přepážkových (tiskových) listů v tiskové formě, body 2. řádu k správnému umístění jednotlivých známkových polí; pojem rozměřovacího bodu je svázán převážně s tiskem na Stickneyově rotačce, kde byla moletáž známek prováděna manuálně ovládanou moletou do ručně předkreslené sítě rozměřovacích bodů; u moderních tiskařských strojů je moletování prováděno automaticky, přičemž výchozí poloha molety je s ohledem na rozměr tiskové formy nastavována s využitím optického zaměřovacího zařízení automaticky; rozměřovací body proto nejsou u tohoto způsobu moletování nutné
R.P.S.L.Royal Philatelie Society of London, Londýnská královská filatelistická společnost, nejstarší dosud existující filatelistická společnost sdružující významné filatelisty mnoha zemí světa; založena 1869 jako London Philatelie Society (Londýnská filatelistická společnost), 1906 přejmenována na R.P.S.L.
ruční razítkopoštovní razítko, jehož otisk byl zhotoven bezprostředním účinkem lidské ruky včetně nanesení razítkovací barvy na činnou plochu razítka
Rückscheinviz doručenka
rytecvýtvarník převádějící předlohu známky rytinou do prvotní tiskové formy (původní rytiny, originálního štočku)
řádkové razítkopoštovní razítko s místním názvem poštovního úřadu uvedené v jediném řádku; řádková razítka jsou nejjednodušší a také nejstarší poštovní místní razítka; na našem území se setkáváme u nejstarších razítek s předložkami „von, „v., „de, „a, které v různých jazykových mutacích vyjadřují předložku „z; nejstarší známková razítka byla bez data, až po roce 1837 byla povinně doplňována údajem dne a měsíce, a to buď ručně, nebo pomocí kovového datumového razítka
řádkové zoubkovánízoubkování, při němž se opatřuje otvory každá vodorovná a svislá řada zvlášť; svislé otvory se křižují s vodorovnými nahodile a tím vytvářejí obvykle nepravidelné seskupení otvorů v rozích známek
Ředitelství pošt a telekomunikacíviz poštovní organizace
Ředitelství spojůviz poštovní organizace
SATASfrancouzský výrobce výplatních strojů, jehož výplatní stroj byl jakožto jediný použit krátkodobě v čs. poštovním provozu v roce 1968 na poště Praha 1; v otisku mezi denním a výplatním razítkem umístěn hodinový údaj; stroj umožňoval vydávání neperforovaného výplatního pásku světle fialové barvy
sazba1. (polygrafický) obor zahrnující zpracování rukopisů pro rozmnožení textu tiskem; 2. sloupce nebo zalomené stránky zhotovené ručně, na sázecím nebo fotosázecím stroji (ruční sazba, strojová resp. fotosazba), sloužící k rozmnožení textu tiskem; ve filatelii pojem často používaný v souvislosti se zhotovováním přítisků na známky; jejich text bývá většinou zhotoven sazbou do originální předlohy a ta potom rozmnožena fotochemicky na požadovaný počet v tiskové formě
sazební okruhpřesně ohraničené území, do kterého se pro všechna místa přijímají balíky tuzemského styku, případně i jiné zásilky za stejný poplatek podle váhy
sběratelsky významné rozdílyrozdíly pozorovatelné u libovolného charakteristického prvku známky (ceniny, celistvosti, razítka, obecně předmětu filatelistického zájmu), které jsou předmětem sběratelského třídění; u známek rozlišujeme: 1. odchylky, tj. dílčí změny charakteristického prvku známky nebo některé z jeho vlastností, vzniklé v průběhu hlavních fází výroby jako důsledek vědomé a řízené činnosti (viz také odchylka); 2. nahodilosti, tj. dílčí změny charakteristického prvku nebo některé z jeho vlastností, vzniklé jako důsledek skrytých vad v průběhu výroby nebo jako důsledek užití vadného materiálu v některé z hlavních výrobních fází (viz také nahodilost)
sběrna polní poštyvýkonný poštovní orgán (civilní nebo vojenský) zapojený do systému zpracování listovních zásilek polní pošty; v systému K. u. k. Feldpost bylo úkolem sběrny polní pošty přejímat ve směru zápolí-pole zásilky od třídíren polních pošt a předávat je příslušným polním poštovním úřadům, ve směru pole-zápolí byl postup opačný; existovaly též vlakové sběrny polních pošt; v systému čs. polní pošty 1938 přejímaly sběrny polních pošt ve směru zápolí-pole zásilky do civilních poštovních úřadů, zkontrolovaly, zda vyhovují přepravě, roztřídily je a předaly cenzurním orgánům; pak je vojenskými vlakovými poštami posílaly na Ústřednu polních pošt; sběrny polních pošt měly vlastní razítka
sběrný přepravní uzelpošta, která kromě podaných zásilek a zásilek došlých k dodání zpracovává též zásilky k další dopravě pro okresní přepravní uzly, okresní přepravní střediska a pošty svého obvodu; zabezpečuje také přepravu zásilek na území několika okresů a zpracovává došlé zásilky ze svého obvodu k další dopravě
sbírka (filatelistická)soubor předmětů filatelistického zájmu jednoho nebo více filatelistických oborů; může být generální — obsahující pouze základní předměty filatelistického zájmu, specializovaná — obsahující předměty filatelistického zájmu do specializovanými katalogy nebo monografiemi stanovené nebo dohodnuté hloubky specializace jednotlivých základních druhů předmětů filatelistckého zájmu, nebo studijní — zpracovaná tvůrčím způsobem a přesahující požadavky na specializaci (tj. již známé skutečnosti), přinášející na základě všestranného studia daných předmětů filatelistického zájmu a historických dokladů a skutečností nové filatelistické a Filatelisticko-historické poznatky a závěry
SČSFviz Svaz československých filatelistů
sdružené zoubkovánízoubkování, při němž bylo použito kombinace hřebenového a řádkového zoubkování
segmentové razítkodřívější název pro strojové razítko určené k razítkování dopisnic a pohlednic; označení vzniklo pravděpodobně odvozením od prvních razítkovacích strojků značky Segment, které se v ČSR začaly používat počátkem 20. let; jednalo se o razítkovací strojky, jejichž hlavice obsahovala pouze jedno denní razítko a jednu znehodnovací vložku
sekundární retušviz retuš
Service des postesviz Věc spojové služby
sérieřada nejméně dvou známek vydaných v rámci vydavatelského záměru současně nebo s krátkým i delším časovým odstupem; vžité filatelistické označení, viz také emise
sestavasouhrn pomocných tisků vyrobených ze štočků, náležitě uspořádaných obvykle do tvaru předpokládané tiskové formy; rozlišujeme pomocné a přípravné sestavy
sešitek (známkový)určitý počet známek zpravidla několika nejběžnějších hodnot nominale, oddělených buď z normálních tiskových archů, nebo tiskových archů pro sešitkové uspořádání, svázaný (sešitý) v jednom sešitku; prodává se za cenu rovnou součtu nominale známek v něm obsažených nebo za cenu mírně nižší
seznampřepravní doklad vnitřního styku patřící k závěru odevzdávanému adresní provozovně; jsou v něm vykazovány jednotlivé uzávěry a volně přepravované zásilky; nese otisk razítka odesílající a adresní provozovny
sezónní poštapošta, která je v provozu jen po určitou část ročního období, např. v určitých letoviscích, rekreačních oblastech, v době turistické a lázeňské sezóny ap.
skartústřižky ze skartovaných poštovních poukázek a jiných celistvostí podávaných poštovními orgány na váhu k filatelistickým účelům
skautská poštamístní doručovatelská (kurýrní) služba skautů; organizována většinou jako výpomoc při místní roznášce pošty, někdy ve spolupráci s poštovními orgány, většinou však soukromě; tzv. skautská pošta čs. skautské organizace pro potřeby tehdejšího Revolučního národního výboru v Praze (ve dnech 7.-25. 11. 1918) byla ryze soukromou akcí a stejný charakter mají i známky pořízené pro její potřebu; celistvosti s těmito známkami byly v minulosti předmětem častého padělání a napodobování (mache)
slepecký tiskdruh listovní zásilky obsahující zprávy a knihy tištěné slepeckým písmem, zvukové záznamy od slepců nebo pro slepce ap.; v současnosti osvobozen od všech poštovních poplatků s výjimkou leteckého příplatku; v meziválečném období přepravován za snížené poplatky, dochované celistvosti je třeba považovat za mimořádně vzácné
slepá perforacefilatelistické označení pro nahodilou vadu zoubkování vzniklou při nedokonalém průniku jehly perforačního stroje papírem; vytvoří se pouze náznak perforačních otvorů, papír však zůstává v podstatě nenarušen
slepý tiskfilatelistické označení pro nahodilou výrobní vadu vzniklou následkem poruchy barevníku, kdy tisková forma bez nanesené tiskové barvy otiskne na papír jen slabý, reliéfový a bezbarvý otisk
slitý tisktisk vzniklý při špatně fungujícím stěracím zařízení (nahodilá výrobní vada) nebo nevhodném složení tiskové barvy, případně opotřebením reliéfu tiskové formy
složkanahodilá výrobní vada vzniklá při výrobě papiru nebo při manipulaci s ním při tisku; po rozložení složky se objeví plochy papíru bez tisku
služební balíkové nálepkybalíkové nálepky pro organizace spojů; řadíme sem i cvičné nálepky spojových učilišť
služební celinaoznačení pro celiny s natištěnou známkou, jejichž používání je vyhrazeno předem určeným státním orgánům včetně poštovní správy; takové celiny mají obvykle označení „Service des postes; v ČSSR v současnosti (od r. 1982) používány FMS k rozesílání oficiálních novoročních přání, natištěná známka nemá výplatní hodnotu, v levé polovině adresní části je umístěn obrazový motiv podobně jako u FDC
S. M. S.viz razítko lodní pošty
smíšená pošta(německy Mallepost); v minulosti označení pro společnou dopravu pošty listovní a povozné
smíšené zoubkovánízoubkování, u něhož rozměr není na všech čtyřech stranách stejný; vzniká však při použití jednoho perforačního zařízení
smykový tisknahodilá výrobní vada, tisk, který zmnožuje některé obrysy kresby; vzniká mimořádným pohybem nebo nárazem a částečným přitištěním tiskového archu k tiskové formě; velmi často k němu docházelo u prvních čs. známek tištěných knihtiskem z tiskových forem (desek), které nebyly opatřeny ochrannými rámy; při nájezdu tlakového válce často docházelo k vibracím a v jejich důsledku ke vzniku smykového tisku
SOCFILEXoznačení filatelistických výstav pořádaných svazy filatelistů zemí socialistického společenství od roku 1963; jsou buď všeobecné (obsahují exponáty ze všech oblastí filatelie, přičemž je důrazně akcentována samostatná třída politicky angažovaných exponátů), nebo zaměřené na jednotlivé obory filatelie, napr. tematickou, poštovní historii, aerofilatelii apod.
soukromá celinacelina vytištěná podle objednávky organizace či firmy státní tiskárnou cenin jako příležitostná či jednoúčelová celina (např. soukromá celina Ústřední sociální pojišťovny v Praze z r. 1940, velmi časté soukromé celiny rakouské do r. 1918 ap.)
soukromé listovní sběrnyvznikaly koncem 19. století na našem území; osoba, která chtěla sběrnu vést, musela mít koncesi na prodej poštovních známek a na sběrně musela být vyvěšena poštovní schránka; vedoucí sběrny mohl být pověřován dalšími úkoly (vybíráním poštovní schránky, odnosem zásilek na poštovní úřad, doručování zásilek adresátům v obci); soukromé sběrny neměly vlastní razítka; výjimku tvořily některé soukromé sběrny ve výletních místech Moravy a Slezska v 90. létech minulého století, které směly používat vlastní razítka, nesměly je však otiskovat na poštovní známky; kromě místních označení se na těchto gumových razítkách objevuje i text „K. k. Postablage nebo „K. k. Briefablage; některé ze soukromých listovních sběren převzala jak rakouská, tak československá poštovní správa jako poštovny, jiné zanikly
soustava tiskových foremurčený počet tiskových forem umožňující přesný soutisk otiskováním tiskových forem pro jednotlivé barvy na sebe při vícenásobném naložení archu do stroje (u jednobarvových strojů) nebo při průchodu několika tiskovými jednotkami (u vícebarvových strojů)
soustavy výplatních strojůodlišné uspořádání konstrukce výplatního stroje vyvinuté různými firmami, které se v konečném vzhledu výplatního otisku liší řadou znaků; v rámci soustavy jednoho stroje (výrobce) může být vyvinuto několik modelů výplatních strojů; jednotlivé soustavy obvykle nesou název firmy (výrobce)
soutisk1. (polygr.), přesné krytí souhlasných tiskových prvků (např. při barvotisku) při vícenásobném naložení archu (u jednobarvových strojů) nebo při průchodu několika tiskovými jednotkami (u vícebarvových strojů); přesnost soutisku se vyjadřuje velikostí odchylky (posunutí) jednotlivých otisků proti sobě; 2. (filat.) tiskový celek skládající se ze dvou nebo více částí, jež byly vytištěny ze společné tiskové formy; rozlišujeme: soutisk přepážkových listů (archů), tj. otisky přepážkových listů (archů) známek stejných či různých hodnot, obvykle oddělených meziarším, které v tomto uspořádání zpravidla nepřišly do obecného prodeje; soutisk známek, kdy známky různých hodnot tvoří součást téhož přepážkového listu (archu)
soutiskové křížkykrycí značky na jednotlivých deskách pro tisk z plochy jednotlivými barvami; slouží k zabezpečení a kontrole správného soutisku (viz také soutisk, krycí značky)
specimenviz vzorec
spěšný, spěšněviz expres
spěšnostní poplatekkromě obyčejného výplatného za zásilku téhož druhu, téže hmotnosti a stejného místa určeni ještě poplatek za její spěšné doručení; v poplatcích za spěšné balíky a telegrafické poukázky vnitřního styku je už zahrnut
spojenecká vojenská pošta(anglicky, Allied Military Post); poštovní organizace Vojenské správy západních spojeneckých armád v Německu 1945—46 (viz také AM Post) a v Itálii 1943—47 (Terst do r. 1954); viz také A.M.G.F.T.T. a A.M.G.V.G.
spojené typyminimálně dvě spolu související známky stejné hodnoty, ale rozdílných typů
spojkafilatelistické označení pro dvojici známek spojenou jedním nebo více nepotištěnými či potištěnými kupóny, které jsou součástí jednoho a téhož přepážkového listu (archu); podle polohy známek rozlišujeme spojky vodorovné nebo svislé (nezaměňuj s meziarším)
SPUviz Světová poštovní unie
stavěcí strojzařízení, které na základě detekce identifikačního média provádí automaticky stavění zásilek; součást oddělovacího, stavěcího a razítkovacího stroje
stavěcí značkaznačka o přesně definovaném tvaru vytištěná na zásilce v přesně určené poloze, která slouží jako identifikační médium při automatickém stavění zásilek; v ČSSR skupina tří černých značek umístěných v pravém dolním rohu adresní strany obálek a dopisnic (celin)
stavění zásilekrovnání zásilek adresní stranou do polohy vhodné pro automatické razítkování zásilek (při automatickém zpracování zásilek též do polohy vhodné pro činnost optického čtecího (zařízení)
Stempelmarkeviz kolková známka
Stereotypiezhotovování druhotných (duplikátnich) tiskových forem pro tisk z výšky; způsob rozmnožování sazby nebo štočků; sazba nebo štoček se vtiskne do preparovaného papíru, po elektrickém vysušení papíru a odstranění sazby nebo štočku vznikne matrice, do níž lze vlévat roztavenou liteřinu; odlitek pak tvoří potřebnou kopii; při vysoušení podléhá matrice rozměrovým změnám, otisk odlitku má proto rozdílné rozměry od otisku původního štočku
strojové razítkootisk razítkovací hlavice razítkovaciho stroje; do skupiny strojových razítek nezařazujeme otisky výplatních strojů a válečkových razítek, která tvoří samostatnou skupinu na přechodu mezi ručními a strojovými razítky (viz také typologie strojových razítek)
strojové výplatní razítkostrojové razítko, kde vedle poštovního denního razítka je i slovní údaj o zaplacení poštovného odesílatelem (franco, vyplaceno, port payé apod.); toto slovní vyjádření je obvykle součástí znehodnocovacího štočku — vložky, případně mezernice; strojová výplatní razítka sloužila k razítkování zásilek podávaných hromadně při placení poštovních poplatků v hotovosti nebo také v době nedostatku vhodných poštovních známek
středování známky1. umístění známkového obrazu v ploše vymezené otisku příslušného známkového pole tiskové formy; 2. jedno z filatelistických kritérií jakosti poštovních známek; vyžaduje se, aby obraz známky byl obklopen okraji stejné šířky; v takovém případě jde o známku dobře středovanou (centrovanou), v opačném případě hovoříme o známkách decentrovaných
střih známky1. způsob oddělení nezoubkované známky z přepážkového archu; 2. jedno z filatelistických kritérií jakosti nezoubkovaných, převážně klasických známek; vyžaduje se, aby střih vymezoval známku s okraji stejné šířky, rovnající se polovině svislých i vodorovných vzdáleností mezi známkami v tiskovém archu; střih může také hrát rozhodující roli v posuzování pravosti tech známek, které se současně vyskytují zoubkované i nezoubkované
Svaz československých filatelistůcelostátní dobrovolná společenská zájmová organizace Národní fronty ČSSR, sdružující československé filatelisty s hlavním posláním komplexně rozvíjet organizovanou filatelii v ČSSR a přispívat k rozvoji socialistické společnosti; skládá se ze dvou národních svazů, a to Svazu českých filatelistů (SČF) a Zväzu slovenských filatelistov (ZSF), které jsou členy Národní fronty ČSR, resp. SSR; organizační struktura i národní svazy vznikly v květnu 1969 v souvislosti s federativním uspořádáním ČSSR
svazovkatiskopis pro označování svazků zásilek adresními údaji; nese otisk razítka odesílající provozovny
Světová poštovní unie(Union Postal Universelle, UPU): odborná instituce OSN, založena v roce 1874; zajišťuje organizaci a zdokonalování poštovních služeb, rozvoj mezinárodní spolupráce a svobodu průvozu (tranzitu); nejvyšším orgánem je kongres UPU, stálým orgánem, zajišťujícím chod prací mezi kongresy, je výkonná rada UPU; Mezinárodní úřad UPU v Bernu (Švýcarsko) slouží poštovním resortům jako spojovací, informační a poradní orgán a je k dispozici výkonné radě a poradnímu sboru pro studium Poštovnictví
Světová poštovní úmluvaakt Světové poštovní unie obsahující obecně platné předpisy pro mezinárodní poštovní službu a ustanovení týkající se služeb listovní pošty; zavazuje všechny členské země UPU
svitková úpravaúprava expediční formy (případně oddělování) známek pro prodej ve svitkových automatech
svitková známkaznámka, jejíž expediční forma je odlišná od běžně používané formy odpočítaných snášených přepážkových archů (listů); spočívá ve zvláštním způsobu rozdělení tiskových archů známek a stočení jejich předepsaného počtu do souvisle spojených, oddělených či oddělitelných pásů známek (svitků); svitkové známky jsou určeny především pro prodej v automatech; mohou mít zoubkované jen dvě rovnoběžné nebo všechny čtyři strany; na rubové straně s lepem mohou nést počitadla nebo jiné evidenční údaje usnadňující jejich zúčtování
štafetová pošta(německy Estafette): v minulosti zvláštní způsob poštovní dopravy spěšných zásilek jízdními posly (nebo rychlými vozy); kteří se v poštovních stanicích zdržovali jen po dobu nezbytně nutnou k výměně koní; štafetová pošta je nejstarším druhem přepravy zpráv; byla zřizována zpravidla pro státní a vojenské účely; v 19. století byla tato služba dostupná i pro veřejnost; u nás byla doprava štafetových zásilek zastavena 9. 4. 1897
štočektisková forma pro tisk z výšky, jejíž netisknoucí místa byla snížena leptáním, rytím apod.; bývá zpravidla součástí složené tiskové formy velkého formátu nebo je zdrojem rozmnožení potřebného počtu tisků do výchozí pomocné nebo přípravné sestavy pro tiskovou formu
táborová pošta(německy Lagerpost): 1. poštovní organizace v zajateckých nebo civilních pracovních táborech, řízená a provozovaná osazenstvem tábora (za 1. i 2. světové války); existují též známky a celiny táborové pošty; 2. sběratelský název pro listovní zásilky dopravené táborovou poštou
taviróhivatalviz telegrafní stanice
taxe percuepoznámka na zásilkách do ciziny (mimořádně i na zásilkách vnitřního styku, např. v průběhu čs. měnové reformy), za něž bylo výplatné zaplaceno v hotovosti při podání zásilky proto, že na zásilce nebylo místo pro nalepení výplatních známek
Technická ústředna spojů(TÚS, dříve Poštovní hospodářská ústředna): ústřední zásobovací, odbytová a výrobní organizace resortu spojů
telefonní hovornaprovozovna poskytující základní telefonní služby; může být pověřena i funkcí telegrafní stanice
telegrafická poukázkadruh poštovní zásilky, kterou dává odesílatel poště příkaz, aby telegraficky zprostředkovala výplatu vyplacených peněz adresátovi; na Slovensku původně uherská celina platná do 14. 10. 1919
telegrafní a telefonní ústřednaviz telekomunikační ústředna
telegrafní stanice(německy Telegrafenstation, maďarsky táviréhivatal): provozovna poskytující telegrafní služby; první telegrafní stanice pro veřejnost byly otevřeny 9. 10. 1849; většina telegrafních stanic do konce 19. století sloučena s poštovními úřady pod názvem „poštovní a telegrafní úřad
telegrafní ústředna(též telegrafní ústřední stanice) samostatná provozovna nebo oddělení pošty (poštovního úřadu) ve větším městě, zabezpečující telegrafní služby (někdy i některé druhy poštovních služeb, např. doručování spěšných zásilek); zpravidla používá zvláštní denní razítko; viz razítko telefonního a telegrafního úřadu
telegram na účetdruh celiny; běžné telegramní blankety byly bez známky a telegrafní poplatky se proplácely v hotovosti při podání; pro potřeby velkých podniků a bank vydávala čs. poštovní správa (1919—27) telegramní výplňky na účet s natištěnou známkou, později označované a nazývané „s posečkaným vyúčtováním; byly uhrazovány ze zálohy složené předem u podací pošty; dolní část výplňky měla oddělitelnou stvrzenku, na níž se podání telegramu na účet a zaplacený obnos potvrzovaly; telegramni blankety byly uspořádány do bloků po levé straně svisle zoubkovaných za účelem možnosti odtržení nebo jako volné listy bez svislého zoubkování
telekomunikační ústředna(dříve telegrafní a telefonní ústředna) samostatná provozovna ve větším městě, poskytující všechny druhy telekomunikačních služeb; zpravidla používá zvláštní denní razítko
tematická filatelieobor námětové filatelie; sbírky a exponáty jsou budovány dle předem zvoleného záměru a filatelistické materiály slouží jako prostředek vyjádření libreta exponátu; tematická filatelie uvažuje vedle hledisek čistě filatelistických i hlediska odborných znalostí zvoleného tématu a schopnosti sběratele vybrané téma co nejlépe dokumentovat nebo ilustrovat vhodným filatelistickým materiálem; důvodem k zařazení filatelistického materiálu do tématického exponátu je jeho obraz, text nebo příležitost vydání
tematické souvislostivýznamné vzájemné vztahy, příčiny a důsledky určitých skutečností, událostí, rozhodnutí, činů a jevů nebo širší věcné (historické, ekonomické, politické, kulturní či jiné) souvislosti, které pomáhají objasňovat, upřesňovat, rozvíjet a prohlubovat základní téma sbírky a exponátu
tematický exponáttematicky uzavřený, filatelistický doložený celek, který pomocí vhodného filatelistického materiálu a stručných, obsahově výstižných textů plynule rozvíjí myšlenky zvoleného tématu; základním požadavkem je tematická (nikoliv filatelistická) úplnost, tzn. logické a obsahově vyčerpávající zpracování tématu a jeho proporciální doložení různorodým, tematicky nejvhodnějším a filatelistický nejhodnotnějším materiálem co největšího počtu zemí
tematický výzkumpůvodní osobní odborný výzkum zvoleného tématu v širších souvislostech nebo studium již publikovaných poznatků a jejich osobitá aplikace; cílem je správné obsahové vymezení originálního nebo originálně pojatého tématu a jeho logicky plynulé rozvíjení z hlediska významových souvislostí; tematický výzkum probíhá souběžně nebo v závislosti na výzkumu filatelistickém
terciární desková vadaviz desková vada
terezínská známkaviz připouštěcí známka
teritoriální filateliezákladní tradiční obor filatelie, který se věnuje systematickému (zpravidla chronologickému) zpracování a třídění předmětů filatelistického zájmu určitého známkového území (teritoria) nebo jeho části a to v libovolném stupni specializace; hlavním předmětem filatelistického zájmu je poštovní známka ve všech formách své existence — poštovní, ekonomické i státně propagační; současná teritoriální filatelie zdůrazňuje vyvážený studijní pohled na poštovní známku jakožto polygrafický výrobek a současně poštovní ceninu široce používanou v poštovním provozu; klade proto důraz jak na sběratelskou dokumentaci výroby poštovních známek, tak na postižení všech způsobů jejich použití v poštovním provozu v rozdílných podmínkách i společenských souvislostech; v teritoriálních sbírkách a exponátech je tento základní přístup dokumentován především zařazením vhodných celistvostí
teritoriální třídasoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách; je vyhrazena exponátům poštovních známek a dalšího vhodného filatelistického materiálu všech zemí a teritorií kromě země pořadatele výstavy; exponáty musí mít požadovanou kvalifikaci
textový motivpísmový (slovní) číselný nebo notový text vytištěný, případně přitištěný na předmětech filatelistického zájmu, resp. vyskytující se v otisku poštovního razítka nebo otisku výplatního stroje
térti vevényviz doručenka
tete-beche(protichůdné dvojice) vzájemně protichůdné (převrácené) tisky dvou známek; takové dvě známky mohou spolu souviset buď přímo, nebo mohou být spojeny pásem potištěného nebo nepotištěného papíru
Thurn-Taxisovéitalský rod s výrazným podílem na organizaci historického Poštovnictví v západní a střední Evropě; poštovní podnikaní organizoval soukromou formou z pověření panovníka; Thurn-Taxisové zřídili první pravidelné poštovní spojení na našem území (1527, Praha-Vídeň)
tiskpracovni postup, při němž se tisková barva přenáší z tiskové formy na potiskovaný materiál; ve filatelii druhá hlavní výrobní fáze poštovní známky (ceniny), potiskovaným materiálem je převážně papír (viz také hlavní výrobní fáze)
tisk na lepunahodilá výrobní vada, tisk vzniklý obráceným vložením archu do stroje (stranou opatřenou lepem k tisknoucím prvkům tiskové formy) nebo vložením archu papíru s oboustranně naneseným lepem
tiskopisviz poštovní tiskopis, resp. otevřená listovní zásilka
tisková barvak tisku používaná barevná hmota skládající se z dispergovaného pigmentu nebo rozpustného barviva, pojiva, rozpouštědel a speciálních přísad
tisková deska1. (polygr.), nosič tiskových prvků různé tloušťky určený ke zhotovení tiskové formy; 2. (filat.) uspořádáni určitého počtu štočků (stereotypů, galvan, otisků molety) nebo fotochemickou cestou nebo fotochemicky rozmnožené původní předlohy do rovinných tiskových forem
tisková formaumělý prostředek používaný v polygrafických technikách k přenášení jiné látky (substance) z předem určených míst povrchu (tj. z tisknoucích prvků) na potiskovaný materiál nebo jiný, přenos barvy zprostředkující, povrch; také soustava tisknoucích a netisknoucích prvků, jejíž přímý nebo nepřímý otisk na potiskovaném materiálu vytvoří (reprodukuje) přesný obraz písmových znaků, kresebných prvků apod.; podle tvaru a také způsobu upevnění v tiskovém stroji rozlišujeme tiskové formy: 1. rovinné, určené k upevnění na rovinný povrch formové desky tiskového stroje; 2. oblé, tuhé a neohebné, určené k upevnění na povrch formového válce tiskového stroje; 3. obepínací, ohebné, které se napínají na povrch formového válce tiskového stroje; 4. válcové, ve tvaru celistvého válce nebo silnostěnné trubky napínané na nosný trn (jádro); 5. pružné, přizpůsobující se tvaru potiskovaného předmětu (pro tisk známek se nepoužívají; z uvedeného je zřejmé, že ve filatelii se velmi často nepřesně operuje s pojmy „tisková deska a „deskový, které lze přiřazovat pouze k rovinným tiskovým formám; jejich použití v případě tisku známek na strojích rotačních je věcně i formálně nesprávné; při zvykové manipulaci s těmito pojmy je účelné si tuto skutečnost uvědomovat a užívat spíše pojmů adekvátnějších
tisková technikametoda (způsob) tisku určená druhem tiskové formy a dalšími kritérii; podle vzájemného postavení tisknoucích a netisknoucích prvků v tiskové formě rozeznáváme čtyři základní tiskové techniky: tisk z výšky, tisk z plochy, tisk z hloubky a průtisk; k tisku známek se používají první tři základní tiskové techniky, často ve vzájemné kombinaci; k tisku čs. známek nebylo nikdy použito průtisku
tiskové zkoušky1. tisky pocházející z hotových tiskových forem použitých při ověřování chodu tiskového stroje, v původních popř. odlišných barvách; 2. zkoušky různých druhů tiskových technik
tiskoviny(Imprimés) druh listovních zásilek v mezinárodním styku, obsahující rozmoženiny pořízené mechanickým nebo fotografickým způsobem na materiálu obvykle používaném v tisku; ve vnitřním styku se zasílají jako otevřené listovní zásilky; mohou se na ně připsat dovolené poznámky nebo doplňky, jsou pro ně stanoveny samostatné sazby výplatného
tiskoviny za zlevněné výplatné(Imprimé á taxe réduite), druh tiskovin obsahující noviny, časopisy, knihy, brožury, hudebniny a zeměpisné mapy, zasílané v mezinárodním styku, pokud vyhovují stanoveným podmínkám; zásilky musí být označeny poznámkou „Imprimé 50% nebo „Imprimé á taxe reduité
tiskový arch (list)otisk celé tiskové formy, tedy arch (list) známek v tom stavu, v jakém opustil tiskový stroj; jeho okraje mohou být opatřeny různými evidenčními údaji — deskovými značkami, počitadly, kontrolními barevnými značkami ap.; tiskový arch má minimální rozměry formátu A 4 (210x294 mm), tiskový list má rozměry menší; zvykově se ve filatelii ustálilo označení arch pro otisk obsahující více než 12 známek a list pro otisk s počtem známek menším
tisk z hloubkyzákladní tisková technika používající tiskovou formu, jejíž tisknoucí prvky jsou do povrchu tiskové formy vyhloubeny; na potiskovaný materiál se tlakem přenáší nerovnoměrná vrstva tiskové barvy vyplňující nestejně hluboké tisknoucí prvky; tisk, při němž tedy tisknou prohloubená místa (vyrytá, vymoletovaná, vyleptaná), do kterých byla navalena barva; přebytečná barva z netisknoucích míst se odstraňuje sterem předtím, než se tisková forma dotkne suchého nebo navlhčeného papíru, který si pod silným tlakem barvu z prohloubených míst nasaje; tiskne-li se na navlhčený papír, mohou známky vlivem různé smrštivosti vykazovat značné odchylky v rozměrech; hlavní druhy tisku z hloubky používané k tisku poštovních známek jsou především měditisk, ocelotisk a hlubotisk
tisk z plochyzákladní tisková technika používající tiskovou formu, na níž jsou tisknoucí i netisknoucí místa v jedné rovině a uchycení barvy na tisknoucí místa se dosahuje rozdílnými fyzikálně chemickými vlatnostmi používaných materiálů; typickými představiteli tisku z plochy jsou kamenotisk, světlotisk a ofset
tisk z výškyzákladní tisková technika používající tiskovou formu, jejíž tisknoucí místa jsou reliéfně vyvýšena nad místa netisknoucí; nejpoužívanějšími druhy tisku z výšky pro tisk známek jsou knihtisk, autotypie a dřevoryt (výjimečně též ruční tisk — štočkem, razítkem)
titulní list exponátuprvní list výstavního exponátu obsahující kromě názvu exponátu a jména vystavovatele také stručnou charakteristiku exponátu a formulaci základních záměrů, které si vystavovatel vytkl
tloušťka papíruviz rozlišování papíru
třída aerofilateliesoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách vyhrazená pro aerofilatelistické exponáty splňující požadovanou kvalifikaci (viz také výstavní třída, kvalifikace exponátu)
třída celinsoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách vyhrazená pro exponáty celin všech zemí, splňující požadovanou kvalifikaci (viz také výstavní třída, kvalifikace exponátu)
třída exponátů členů jurynesoutěžní výstavní třída na soutěžních filatelistických výstavách vyhrazená pro exponáty členů výstavní jury; účast jurymanů je dobrovolná, zřizování třídy na výstavách není povinné; zvyklostí v ČSSR je její zřizování pouze při výstavách světových (viz také výstavní třída)
třída filatelistické literaturysoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách; je vyhrazena exponátům filatelistické literatury splňujícím zvláštní kvalifikační kritéria uvedená v oborovém řádu SČSF pro hodnocení exponátů filatelistické literatury; tato kritéria, s ohledem na povahu exponátů filatelistické literatury, jsou zásadně odlišná od kritérií hodnocení ostatních výstavních exponátů; vzhledem k vysokým kvalifikačním požadavkům je účelné zřizovat třídu filatelistické literatury jen na výstavách vyšších stupňů
třída maximafiliesoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách vyhrazená maximafilistickým exponátům splňujícím požadovanou kvalifikaci; v ČSSR zatím není na výstavách pořádaných SČSF jako samostatná výstavní třída uvažována pro malou popularitu tohoto sběratelského oboru
třída námětové filateliesoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách vyhrazená tematickým a motivovým exponátům splňujícím požadovanou kvalifikaci (viz také výstavní třída, resp. kvalifikace exponátu)
třída nesoutěžních exponátůnesoutěžní výstavní třída na soutěžních filatelistických výstavách vyhrazená exponátům institucí a osob, které nemohou či nechtějí vystavovat v soutěži; její zřizování na výstavách není povinné (viz také výstavní třída, nesoutěžní exponát)
třídírna polní poštypoštovní orgán (civilní nebo vojenský) zapojený do systému zpracování listovních zásilek polní pošty; v systému K.u.k.Feldopost třídírny polní pošty (civilní orgán) soustřeďovaly zásilky jdoucí do pole, roztřídily je podle směru a předávaly příslušným vojenským sběrnám; ve směru pole-zápolí rozdělovaly zásilky polní pošty civilním poštovním úřadům nebo vlakovým poštám (existovaly také vlakové třídírny polní pošty) v systému čs. polní pošty 1938 stabilní třídírny (vojenský orgán) ve směru pole-zápolí přejímaly zásilky od polních pošt, třídily je, případně cenzurovaly a předávaly přes vojenské vlakové pošty do Ústředny polních pošt (Přerov), ve směru zápolí-pole přebíraly zásilky od Ústředny polních pošt a předávaly je přiděleným polním poštám; třídírny polní pošty měly vlastní poštovní razítka především k razítkování poštovních závěrů
TÚSviz Technická ústředna spojů
tvar výplatního razítkačs. výplatní otisky používaly v historickém vývoji od roku 1926 dva druhy výplatních razítek; od r. 1926 do r. 1948 (jsou však známa i pozdější data použití) používáno výplatní razítko ve tvaru stylizovaného „motýlka, v době okupace našeho území pak tvar obdélníku na okupovaných územích; od přechodného období 1946—48 až do současnosti mělo výplatní razítko tvar stylizované známky, tj. zoubkovaného obdélníku; velikost i tvar obdélníků se v jednotlivých soustavách výplatních strojů liší, rozdílný je i charakter zoubkování; ojedinělý je výskyt vodorovně šrafované obdélníkové plochy bez udání názvu státu u poštovních výplatních strojů Pitney-Bowes 6300 používaných poštami Mladá Boleslav 3 a Olomouc 2
typpodstatný, pravidelně se opakující rozdíl v kresbě známky, aršíku či přepážkového listu téhož druhu a téže hodnoty, vzniklý v průběhu zhotovení tiskové formy nebo jejich soustavy jako přirozený důsledek zvolené tiskové techniky nebo zvoleného pracovního postupu; typ může být charakteristický pro celý přepážkový arch (list) známek nebo se v archu (listu) může vyskytovat jen ojediněle; přirozeným důsledkem zvolené tiskové techniky může být např.: zhotovení tiskové formy z předloh, štočků či galvan různého typu (u knihtisku), zhotovení duplikátních rytin s následovným dorýváním vzájemně se lišících prvků (u ocelotisku); úpravy na výchozím diapozitivu nebo jeho vznik z předloh různých typů (u hlubotisku a ofsetu); přirozeným důsledkem zvoleného pracovního postupu může být např.: úprava či oprava provedená na výchozím negativu nebo tiskové formě jak před leptáním, tak po něm (u knihtisku), prorývání některých partií kresby známky po moletování na tiskovou formu (u ocelotisku), retušování výchozího diapozitivu nebo úpravy na tiskové formy (u ofsetu, hlubotisku); pro posouzení vzniku typu není rozhodující velikost rozdílů v kresbě známky, sběratelsky únosné je však rozlišování typů zjistitelných běžně dostupnými zvětšovacími prostředky (s dvou- až pětinásobným zvětšením); podmínky uvedené v definici typu musí daný rozdíl v kresbě známky splňovat souběžně
typická desková vadaviz desková vada
typologie čs. výplatních otiskůzákladní soubor teoretických i praktických poznatků o sběratelském rozlišování a třídění typů čs. výplatních otisků; typologie vychází z provozního rozdělení uživatelů výplatních strojů a jejich soustav, nasazených v čs. poštovním provozu; jde především o soustavy FRANKOTYP, HASLER, POSTALIA, PITNEY-BOWES, LINDACO-KRAG, POSTALIA-JUNIOR, PROMSVJAZ a některé další; typologie se opírá pouze o základní části výplatního otisku — denní a výplatní razítko, pořadové číslo, rozlišovací znaky a typické znaky pro příslušnou soustavu; nebere zřetel na postavení označení oprávněného uživatele pro jeho variabilnost a nedůležitost pro základní rozdělení
typologie strojových razítekzákladní soubor teoretických i praktických poznatků o sběratelském rozlišování a třídění typů čs. strojových razítek v závislosti na konstrukčním provedení razítkovacího stroje; pozornost věnuje otisku denního poštovního razítka, uspořádání a poloze otisku vložky — mezernice a konstrukční soustavě stroje používané v čs. poštovním provozu; šlo především o stroje Krag, Rotoražec, DD Universal, VK-80, ŠM-4A, POSTALIA, SECAP a další
úhrnná přeprava závěrudruh poštovního kursu, který přijímá závěry, zpracuje jen nákladní předměty (uzávěry a volně přepravované zásilky) a z nich vypravuje závěry; rozeznáváme úhrnné přepravy železniční (úpž), silniční (úps) a letecké (úpl)
ukázky zbožíviz otevřená listovní zásilka
ukončení platnosti (ceniny)administrativní akt omezující platnost poštovní ceniny časově, ojediněle i místně; po stanoveném datu cenina ztrácí svou platnost a její použití v poštovním provozu není přípustné; datu ukončení platnosti obvykle předchází vyhlášení data vzetí ceniny z oběhu, případně stanovení podmínek výměny cenin starých za nové
Uměnívžitý souborný název pro emisi čs. poštovních známek s náměty vynikajících malířských a grafických děl v majetku čs. galérií a ostatních kulturních institucí, vycházející každoročně od roku 1966; známky tištěny vícebarvovým ocelotiskem z plochých desek, s ručním nakládáním papíru a kromě ryteckého umění jsou rovněž ojedinělou ukázkou vynikajícího polygrafického zpracování; přepážkové listy obsahují 4 známky spojené nepotištěnými nebo potištěnými kupóny; ve spojení s obálkami prvního dne vydání vznikla za dvacet let existence emise ojedinělá kolekce domácího i světového výtvarného umění na čs. poštovních známkách
Union postale universelleviz Světová poštovní unie
UNIVERSAL POSTAL FRANKERSanglický výrobce výplatních strojů, jehož 14 strojů modelu MULTIVALUE bylo použito v čs. poštovním provozu na přelomu 40. a 50. let; charakteristické pro jejich otisky byla přítomnost písmene „U a pořadového čísla ve výplatním razítku; výjimku tvořil stroj č. 1, kde chybělo písmeno „U a číslo 1 bylo umístěno v dolní části mezikruží denního razítka
upevňovací hřebyhřeby nebo šrouby, které sloužily k upevňování tiskových desek na rovinnou podložku (formovou desku) tiskového stroje; s jejich otisky se setkáváme na okrajích tiskových archů známek tištěných v meziválečném období
úprava adresní strany listovní zásilkypotisk adresní strany pomocnými znaky, které usměrňují její vyplnění odesílatelem a ovlivňují možnost jejího automatického zpracování; v ČSSR je v rámci potisku adresní strany zpravidla současně vytištěna také stavěči značka
UPUviz Světová poštovní unie
úseč razítkačást plochy kruhového můstkového razítka vymezeného vnitřní (vnější) kružnicí a horní, resp. spodní čarou můstku; jde pak o horní, resp. spodní úseč razítka
Ústřední ředitelství spojůviz poštovní organizace
utanvétviz dobírka
útvarové razítko útvarová pečiatkaúřední (výjimečně služební) razítko vojenské jednotky (útvaru) otištěné na listovní zásilce (služební nebo soukromé) předávané k dopravě orgánu polní poštovní služby; otiskem se potvrzuje vojenský charakter zásilky a její osvobození od poštovního poplatku; často kombinováno s potvrzením o provedené cenzuře jakožto splnění další podmínky pro osvobození od poštovného
úvěrování poštovnéhozpůsob placení poštovních poplatků za zásilky vnitřního styku podané k poštovní dopravě na úvěrové lístky; úvěr poštovného se povoluje jen organizacím s náklady na úhradu poštovného přesahujícími I 000 Kčs měsíčně; úvěr lze povolit pro všechny nebo jen některé druhy zásilek
úvodní list exponátuviz titulní list exponátu
úvodní list námětového exponátuzávazně povinný list tématického exponátu zpravidla řazený jako druhý list v pořadí, který slouží k rychlé informovanosti o obsahu tématického exponátu, rozvinutí jeho záměru a hloubce zpracování; v motivovém exponátu vyjadřuje záměr vystavovatele, způsob výběru a řazení filatelistických materiálů, stupeň specializace nebo studijního zpracování a výsledky původního výzkumu; úvodní list může být vhodně spojen s titulním listem v jeden
vady lepunahodilosti vznikající následkem špatné funkce stroje pro nanášení lepu nebo chybnou manipulací jeho obsluhy; mohou vzniknout následující vady: lep vynechaný, nestejně nanesený, skvrnitý, na okrajích listů, na líci
vady papírunahodile vzniklé vzhledové vady papíru mající svůj původ buď při jeho výrobě, nebo při chybné manipulaci s papírem v průběhu tisku; mezi sběratele se dostávají nahodile; patří mezi ně: přeložky, složky, záložky, zvrásnení papíru, nastavovaný papír ap.
vady při tisku známeknahodilosti vznikající v průběhu tisku známek jako důsledek poruch nebo nesprávného chodu stroje, resp. vadné manipulace; takové známky patří do tiskárenského odpadu; mezi sběratele se dostávají nahodile, někdy také záměrně; řadíme sem: nedotisk, obtisk, bledý tisk, slitý tisk, tisk na lepu, dvojitý, resp. vícenásobný tisk, vynechaný tisk, smykový tisk, slepý tisk ap.
vady v oddělováni známeknahodilosti vznikající následkem nesprávného nebo nepřesného chodu perforačního zařízení, případně chybnou manipulací s ním; známky s těmito vadami se mezi sběratele dostávají nahodile; patří mezi ně: nečisté zoubkování, dvojité zoubkování, vynechané zoubkování, vynechané perforační otvory, slepá perforace ap.
vady v nanášení barevnahodilosti vznikající obvykle následkem chybného nebo nepřesného seřízení zařízení pro nanášení barev (barevníku) známky s těmito vadami se dostávají nahodile mezi sběratele, patří mezi ně: chybějící nebo částečně chybějící barvy, barevné skvrny a pruhy, tónování papíru, změny odstínu vzniklé opotřebením tiskové formy ap.
VAKUSvýpočetní a kontrolní ústředna spojů, organizace, jejímž hlavním úkolem je zpracovávat informace o činnosti spojů při maximálním využití výpočtové techniky a kontrolovat poukázkovou službu; rozhoduje o uvolnění materiálů pro skart
válečkové razítkomalý mechanizační prostředek; samonapájecí razítko barvící se o plstěný váleček napuštěný razítkovací barvou, ručně vedené; vzhledem připomíná razítko strojové, vzdálenosti mezi denními razítky jsou však menší; na razítkovacím válečku umístěna dvě denní razítka se zasouvatelnými vložkami časových údajů; válečková razítka se nejčastěji používají k razítkování rozměrných zásilek nebo zásilek s nerovným povrchem
vedlejší motivdoplňující obsahově sdělný prvek, který upřesňuje, doplňuje a případně jinými způsoby rozvíjí hlavní motiv jednotlivého předmětu filatelistického zájmu; může být zobrazivý i  textový
velká celinasouhrnné označení pro velké dvoudílné celiny, např. poštovní průvodky, poštovní príkazní archy, poštovní výběrky, telegramy na účet ap.
Verkehrsministeriumviz poštovní organizace
Verschluszettelviz pečetka
Věc spojové službyoznačení pro zásilky organizací spojů (poštovních správ), které jsou osvobozeny od poštovních poplatků
Věstník federálního ministerstva spojů (též Věstník FMS): úřední list, v němž kromě jiných oznámení bývá oznámeno i vydání nových poštovních cenin, případně ukončení jejich platnosti
větroňová poštapřeprava poštovních zásilek větroněm (většinou z důvodů propagačních)
vězeňská dopisnicezvláštní dopisnice používaná pro listovní styk ve věznici Malá pevnost Terezín v letech 1942—45; dopisnice se tiskly v místní tiskárně a prodávaly vězňům; na dopisnicích je vytištěn výtah z vězeňského řádu týkající se úprav písemného a balíkového styku vězňů
vězeňské poštovní formulářepoštovní formuláře (dopisnice, obálky s předepsaným dopisním papírem, zálepní archy, zálepky) předepsané vězňům ve věznicích, káznicích a koncentračních táborech pro listovní styk s domovem; většinou obsahovaly výtah z vězeňského řádu týkající se omezení písemného a balíkového styku vězňů ap.
Visszatért(čti visatért, maďarsky návrat)
vlaková poštadruh ambulantní pošty ve zvlášť upraveném železničním voze, která (kromě činnosti všeobecně vymezené pro ambulantní pošty) přijímá obyčejné listovní zásilky, nádražní psaní, telegramy vhozené do schránek na vozidle a vydává nádražní psaní, noviny a časopisy; do 31.8. 1983 přijímaly čs. vlakové pošty také doporučené zásilky
vnější obvodčást poštovního obvodu, která nepatří do místního doručovacího obvodu pošty; dělí se na doručovací okrsky přespolních doručovatelů, doručovatele poštovních středisek a na místa bez doručovatelské služby
VOF(rusky — Vsesojuznoje obščestvo filatelistov): Všesvazová společnost filatelistů SSSR, celostátní zájmový svaz sovětských filatelistů, založen 1966, od roku 1967 členem FIP
vojenská cenzuraviz cenzura zásilek
vojenská pošta(Militärpost — německy, Military Post — anglicky, Franchise Militaire — francouzsky): 1. vojenská poštovní organizace zřízená a provozovaná vojenskými orgány na okupovaném území, umožňuje i dopravu listovních zásilek místního obyvatelstva (např. Bosna-Hercegovina 1879—1918, spojenecké armády v Itálii a Německu po r. 1944); pro potřeby obyvatelstva rovněž vydávány známky i celiny; 2. vojenskou poštou dopravené listovní zásilky opatřené patřičnými znaky poštovními nebo vojenskými; 3. soukromé nebo služební zásilky vojenských osob v mírových a někdy i válečných dobách (viz také militaria)
vojenská zdravotnická péčeviz Militärpflege
vojenské známky1. bezplatné známky užívané pro označení pošty vojenských osob v mírové době (např. ve Francii, v Japonsku, Švédsku, Egyptě); 2. známky vydané polní poštovní službou na obsazených územích
vojenský dopislistovní zásilka od vojenské osoby nebo vojenské osobě v době míru, v některých státech byly dopisy označené jako vojenské dopravovány bezplatně; k označení dopisů se užívalo psaných poznámek, zvláštních nálepek, razítek nebo vojenských známek
Von der Armee im Felde(německy, od armády v poli): zvláštní razítko užívané za 1. světové války útvary rakousko-uherské armády, které byly v etapnich územích nebo dál za frontou a nebyly přiděleny k žádnému polnímu poštovnímu úřadu; toto razítko plně nahrazovalo razítko polní pošty a někdy i razítko útvarové; tvar nebyl předepsán, existují proto jeho různé formy i barvy; užití především v Haliči, Tyrolsku a Uhrách u pomocných jednotek (převážně)
vplatní lístek(též složenka, německy Erlagschein): předchůdce poštovních poukázek; tiskopis sloužící k poukázání částky na šekový účet u Poštovní spořitelny (resp. u Poštovního úřadu šekového), zpravidla sestával ze tří dílů — z podacího lístku, lístku pro vlastníka účtu a kontrolního lístku pro spořitelnu
vrtulníková poštapřeprava poštovních zásilek vrtulníkem (u nás PRAGA 1962, 1968, LIPNÍK 1970, BRNO 1974, PRAGA 1978, vesměs propagační charakter)
vstupní poštapošta pověřená přejímáním závěrů (zásilek) z ciziny
Všeobecná dvorská komoraviz poštovní organizace
výběrková poštovní poukázkaviz poštovní výběrka
vyclívací poštapošta pověřená zprostředkováním celního projednání poštovních zásilek z ciziny ve svém vyclívacím obvodu
vydánítisk známek stejné kresby a stejné hodnoty z upravených nebo nových tiskových forem; pro vydání může být typická i změna některého charakteristického prvku známky; v rámci nákladu známky můžeme rozlišovat různá vydání; při posuzování nového vydání je rovněž rozhodující stanovisko oprávněného vydavatele
vydavatel(též oprávněný vydavatel), osoba nebo instituce oprávněná k vydávání poštovních cenin a odpovědná za jejich úroveň; podle čs. právního řádu může být vydavatelem jen socialistická organizace; v současnosti tuto funkci plní federální ministerstvo spojů
vykartování(dříve dekartace); zjišťování obsahu závěrů nebo uzávěrů a porovnání se zápisy v seznamech, kartách
výchozí tiskový materiálsouhrnné označení pro veškerý tiskový materiál sloužící k přípravě a výrobě tiskových forem (např. základní i duplikátní štočky, původní rytina, molety, skleněné diapozitivy, negativy ap.)
vydání známekviz emise
vynechané zoubkovánívada zoubkování vzniklá vynecháním jednoho či více úderů perforačního zařízení
vynechaný perforační otvorvada zoubkování vzniklá následkem zlomení, popř. poškození nebo vypadnutí perforační jehly z perforačního zařízení
výplatní číslice ve výplatním razítkuobsluhou výplatního stroje nastavovatelné číslice, vyznačující vyplácené částky; v čs. poštovním provozu doposud použity maximálně pětimístné stroje, umožňující nastavit nejvyšší údaj 999,99; výplatní číslice v řádech hodnotově nevyznačených zastoupeny buď nulou, nebo grafickým znaménkem
výplatní hodnota poštovní celinyzpravidla hodnota známky vytištěné na celině, výjimečně nižší nebo vyšší, např. při změně poštovních sazeb do doby spotřebování celiny; výplatní hodnoty může být odlišná od hodnoty prodejní
výplatní otiskotisk výplatního stroje (zpravidla v červené barvě) na listovních zásilkách, průvodkách nebo jiných poštovních dokladech; vyznačuje výši výplatného spolu s místem podání a dobou úhrady; výplatní otisk tvoří dvě hlavní části -denní razítko a výplatní razítko; dalšími částmi jsou např. označení oprávněného uživatele výplatního stroje a další údaje vyplývající z vlastnictví stroje, charakteru zásilky a konstrukce výplatního stroje; výplatní otisk v poštovním provozu oficiálně uznán kongresem UPU (Stockholm, 1924), první otisk znám již dříve (Oslo, 15. 6. 1903—2. 1. 1905); čs. poštovní správa zavedla výplatní stroje do provozu v roce 1926, výplatní otisky pošt od roku 1946; pro třídění otisků výplatních strojů existují různá kritéria podle zájmu sběratelů; rozlišují se druhy otisků, jejich uživatelé, způsob použití, podle typů užitých soustav ap.
výplatní otisk poštyvýplatní stroje začaly být v poštovním provozu pošt zaváděny od 4. čtvrtletí 1946 na základě rozhodnutí ministerstva pošt z 29. 10. 1946; výplatní otisk pošty obsahuje (s výjimkou propagačních a příležitostných výplatních otisků) výlučně denní a výplatní razítko, některé stroje mohou obsahovat i další poštovní údaje (např. označení pro zapsanou zásilku); s výjimkou prvního výplatního stroje pošty soustavy Hasler (Pošta Praha 1), obsahujícího výplatní razítko typu „motýlek, měly všechny ostatní otisky pošt výplatní razítko ve tvaru stylizované známky; denní razítka jsou dvojkruhová, zcela výjimečně jednokruhová
výplatní pásek některé modely výplatních strojů umožňují otištění výplatního otisku na strojem vydaný speciální pásek s lepem, umožňující jeho nalepení na objemnější zásilky; pásek je oddělitelný perforací či odříznutím (v ČSSR známo u soustav SATAS, FRAMA, POSTALIA-AUTOMATIC a PITNEY-BOWES 5600)
výplatní proužekzvláštní druh poštovní ceniny z tuhého papíru, který se vkládá do výplatního stroje a slouží ke kontrole správného zúčtování částky vyplacené částky výplatními stroji FRANCOTYP
výplatní razítkočást otisku výplatního stroje (výplatního otisku) vyznačující název státu a výši výplatného; tvoří jej dvě části, pevná (rámeček příslušného tvaru, název státu eventuálně symboly výrobce stroje) a pohyblivá (výplatní číslice, eventuálně provozní měnitelné symboly u stroje FRANCOTYP-TAXOGRAPH)
výplatní schopnostschopnost poštovních cenin, zejména známek, celin a otisků poštovních strojů vyplácet poplatky vybírané při podávání zásilky k poštovní dopravě nebo k úhradě poplatků; výplatní schopnost bývá obvykle vztahována jak k době platnosti, tak k území, na němž ceniny platí; pro zabezpečení výplatní schopnosti cenin musí být splněna celá řada dalších podmínek definovaných v ustanoveních UPU (např. existence úplné distribuce poštovních cenin, zabezpečení fungující sítě poštovních úřadů, vlastnictví dopravních a spojových prostředků, jimiž je pošta přepravována ap.)
výplatní strojstroj, jehož otisky je možno automaticky hradit nebo zúčtovávat poštovní poplatky; je zařízen buď na vkládání výplatních proužků, nebo na nastavení počitadla (uvnitř stroje) na určitou hodnotu předplaceného výplatného; od výplatního stroje je nutno odlišovat orážecí stroje a jeho otisky; prvním výplatním strojem v ČSR byl výplatní stroj uvedený do provozu v budově Živnostenské banky v Praze dne 16. 9. 1926 (Francotyp-Anker)
výplatní známkadruh poštovních známek, kterými se při podání zapravují poštovní poplatky za listovní zásilky (s výjimkou letákových zásilek), cenná psaní, doporučené zásilky, balíky tuzemského styku, balíčky a jiné poštovní poplatky uvedené v poštovním sazebníku; s ohledem na principy emisní činnosti, potřeby poštovního provozu a celkové počty vydávaných známek lze ze sběratelského hlediska dělit výplatní známky na příležitostné (tematicky zaměřené k událostem celospolečenského významu) a dlouhodobé spotřeby (známky s neutrálními, dlouhodobě platnými motivy, sloužící k rozsáhlé spotřebě v běžném poštovním provozu, vydávané v nákladech mnohonásobně převyšující náklady známek příležitostných)
výpomocná celinacelina nevyhovující z nějakého důvodu současným potřebám poštovního provozu a je po úpravě (např. přítiskem) znovu uvedena do poštovního provozu
výpomocná razítkoprovizorní razítko zhotovené úředně, s dočasným záměrem; pro omezenou dobu používání bývá nejčastěji zhotoveno z gumy; příkladem jsou dvojkruhová můstková razítka z období po 2. světové válce s pevným letopočtem 1945, 1946, 1947, určená pro pošty, kde nebylo možno znárodnit ryze německá razítka a z časových důvodů nebylo možno dodat ani razítka definitivní
výrobní vadavzhledová vada známky vzniká v důsledku vadného materiálu nebo jako důsledek závad při vlastní výrobě známek (cenin); má vždy nahodilý charakter; rozlišujeme vady tisku, papíru, nahodilé deskové vady, vady lepu, zoubkování a vady nanášení barev
výrobní zkouškysouhrnné označení pro zkoušky prováděné ve všech hlavních fázích výroby poštovních známek; zahrnujeme mezi ně otisky všech druhů, tiskové zkoušky, zkoušky zoubkování, případně i zkoušky papíru a lepu
výsadní tiskpolygrafický výrobek využívající motiv vydané známky lišící se však další grafickou úpravou od její konečné podoby nebo podoby známkového celku; zhotovuje se v malých nákladech výhradně pro reprezentační potřebu vydavatele
výsekjeden ze způsobů oddělování známek realizovaný vysekáváním jednotlivých známek přímo při jejich výrobě; známky jsou na okrajích opatřeny výseky napodobujícími zoubkování
výstavní odměnacena, medaile, diplom na medaili, věcná cena, blahopřání jury mohou být uděleny výstavnímu exponátu na základě hodnocení vystavených exponátů výstavní jury v souladu se zásadami hodnocení exponátů na filatelistických výstavách
výstavní třídasdružení exponátů shodného obsahového zaměření na filatelistických výstavách; sdružování se provádí pro větší přehlednost a srovnatelnost při prohlídce i hodnocení exponátů; na soutěžních filatelistických výstavách se zřizují následující výstavní třídy: soutěžní — mistrovská FIP, národní, teritoriální, poštovní historie, celin, aerofilatelie (včetně astrofilatelie), námětová, maximafilie, filatelistické literatury, příp. oddělení mládeže; nesoutěžní — Čestný dvůr, oficiální třída, třída exponátů členů jury, třída dalších pozvaných exponátů; podmínky zřízení výstavních tříd v závislosti na stupni a druhu výstavy včetně podmínek účasti v nich stanoví Generální výstavní řád FIP a v závislosti na něm i Výstavní řád SČSF a výstavní řád dané výstavy
výstřižek, ústřižekčást celistvosti dokumentující poštovní úkon a dobu přepravení poštou
výstupní poštapošta pověřená výpravou závěrů (zásilek) do ciziny
vyúčtovací pošta(též vyúčtovací poštovní úřad, německy Leitpostamt, Überleitungspostamt, maďarsky ellenözöhivatal), pošta nadřízená nesamostatné provozovně nižšího stupně, zpravidla z jejího vlastního poštovního obvodu (např. poštovně, sběrně ap.)
význam tematického exponátuvyplývá z komplexního pojetí ideové, společenské a odborné závažnosti objevně nebo originálně zpracovaného tématu, v dialektické jednotě odborně tématického vyjádření a odborně filatelistického doložení všech podstatných a pro téma důležitých myšlenek, skutečností a jevů a v jejich vzájemných souvislostech
vzducholodní poštapřeprava poštovních zásilek vzducholodí; pravidelná přeprava spjata prakticky jen s lety německých vzducholodí (zepelínová pošta); klasické období 1909—14, meziválečné po 1. světové válce, největší rozmach 1928 — 37 (LZ 127 Graf Zeppelin, LZ 129 Hindenburg); v roce 1932 přistoupilo Československo k mnohostranné úmluvě o přepravě pošty německými vzducholoděmi; počínaje tímto rokem čs. vzducholodní (zepelínová) pošta
vzorec (specimen)vydávání známek jednotlivých členských států UPU podléhá určitým konvencím, mezi něž patří povinnost vydavatele archivovat ukázky platných a nových známek v Mezinárodním úřadě této organizace v Bernu (Švýcarsko); za tím účelem jsou známky (obvykle v zemi původu ještě nevydané) opatřovány přetiskem VZOREC, SPECIMEN, VZOR nebo jsou znehodnocovány jiným způsobem (proděravěním, přeškrtnutím); toto znehodnocení je ochranou cenin před zneužitím
záložkavýrobní vada papíru vzniklá přehnutím okraje papíru na rub při jeho průchodu strojem; přehnutá část zůstane nepotištěna a na líci se v místě přehnutí objevuje výraznější tisk
zahajovací letlet, kterým se zahajuje letecká doprava mezi dvěma nebo více místy; nemusí být vždy prvním letem (např. let s oficiálními hosty, novináři ap., uskutečněný ještě před prvním letem)
zajatecká dopisnicezvláštní bezplatná dopisnice (poštovní formulář) vydávaná organizacemi Červeného kříže prakticky všech válčících stran za 1. i 2. světové války pro listovní styk válečných zajatců; na většině z nich červený kříž a text Korespondence válečných zajatců, nejčastěji ve francouzštině (Correspondance des prisonieurs de guerre) a poté v jazyce země, jehož organizace Červeného kříže ji vydala, nebo v jazyce zajatců, pro něž bylapředevším určena
zajatecká pošta(pošta ze zajateckých táborů, Kriegsgefangenenpost — německy, čorrespondenza prigionieri di guerra — italsky, Korrespondencija dlja vojennoplennych — rusky, correspondance des prisonniers de guerre — francouzsky); 1. doprava listovních zásilek od válečných zajatců a válečným zajatcům; podle mezinárodních úmluv doprava v obou směrech prováděna bezplatně, výměnu zásilek zprostředkovával Červený kříž, který také pátral po nezvěstných vojácích a podával o nich zprávy rodinným příslušníkům na zvláštních tiskopisech-dopisnicích (viz také dopisnice Červeného kříže); ve velkých zajateckých táborech také někdy zřizovány samostatné poštovní úřady; nejvíce dokladů zajatecké pošty z 1. světové války je od našich zajatců z Ruska a z Itálie; 2. listovní zásilky od válečných zajatců nebo válečným zajatcům s poštovními a dalšími znaky tohoto způsobu dopravy (odchodní razítko zajateckého tábora, conzurní razítka obou válčících států, někdy též razítko příchodní a razítko nebo poznámky Červeného kříže)
zálepkadruh celiny; list papíru formátu A 5 na třech stranách s okraji opatřenými lepem, oddělených od vlastní zálepky perforací nebo průsekem; po přeložení se okraje slepí; výplatní hodnota odpovídala poštovnému za psaní do 20 g
zálepka potrubní poštycelina pro zvláštní přepravu, zrychlený způsob dopravy zpráv v obvodu potrubní pošty, viz též zálepka
zálepní archcelina; arch papíru formátu A4 s natištěnou známkou, který se obvykle po dvojnásobném předložení slepil dvěma patkami opatřenými lepem nebo po dvojím svislém a jednom vodorovném přeložení jednou vodorovnou patkou; výplatní hodnota známky odpovídala poštovnému za psaní do 20 g
zapsaná zásilkazásilka, jejíž přijetí k dopravě pošta stvrzuje, přejímá za ni zodpovědnost a dodává ji příjemci na potvrzení (jde o doporučené zásilky, cenná psaní, balíky, poštovní a telegrafické poukázky)
zásilka z poštovní schránky(německy Aus dem Briefkasten): poznámka (zpravidla ve formě přídavného razítka) na listovních zásilkách, které podavatel opožděně nebo nesprávně podal k poštovní dopravě (zpravidla vložením do poštovní schránky); objevuje se např. na zpožděných zásilkách vybraných z poštovní schránky nebo na zásilkách, jež mají být podávány výhradně u přepážky (zásilky vyplacené otiskem výplatního stroje ap.) jako důvod pro zatížení doplatným
zásobníkkniha z tlustých listů opatřených průsvitnými pásky k zasouvání poštovních známek a jiných předmětů filatelistického zájmu
zatímní podací lístekpodací lístek vydaný poštovným, přespolním doručovatelem nebo doručovatelem poštovního střediska na zapsanou zásilku, na kterou nemůže vydat trvalý podací lístek; zatímní podací lístek se co nejdříve vymění za podací stvrzenku pošty
závada, prémiový řád J 2viz ohláška výplatních závad
závěrsouhrn zpracovaných zásilek, která jedna poštovní provozovna vysílá najednou jiné poštovní provozovně; podle způsobu zpracování se závěr skládá z uzávěrů (v mezinárodním styku z pytlů a listovních balíků) a z volně přepravovaných zásilek (souhrnný název nákladní předměty); přepravním dokladem závěru je seznam; v tuzemském styku se závěry označují podle obsahu, např. listovní, cenovkové atd.
zepelínová poštaviz vzducholodní pošta
zhotovení tiskové formyprvní hlavní fáze výroby poštovní známky (ceniny), zahrnující v závislosti na zvolené tiskové technice a druhu tiskového stroje posloupnost tvůrčích a rutinních operací i technologických postupů umožňujících převedení a rozmnožení původní obrazové předlohy do tiskové formy, umožňující tisk potřebného počtu známek (cenin)
zkouška výplatního otiskuvýplatní otisk pořízený v době, kdy výplatní otisk neměl oprávnění sloužit svému účelu v poštovním provozu
zkusmý tiskfilatelistické označení pro skupinu otisků pořizovaných v různých fázích výroby tiskové formy, sloužících ke kontrole kvality tiskového provedení (viz také otisk)
zkušební letlet, kterým se posádka seznamuje s podmínkami leteckého provozu a letišti na nové letecké lince; někdy při něm bývají přepraveny zásilky
znalecká značkaotisk symbolu stylizovaného podpisu, jména nebo rukopisné označení filatelistickým znalcem na rubu známky celiny či celistvosti; umístěním vyjadřuje posudek znalce a jeho názor na pravost a jakost zkoušeného předmětu filatelistického zájmu; význam umístění znalecké značky bývá uveden ve filatelistických katalozích
známková zeměoznačení určitého území s poštovní správou (suverenitou), na kterém je, byla nebo měla být tato poštovní suverenita zajišťována i používáním vlastních poštovních známek
známkové (aršíkové) pole smluvní souřadnice vymezující umístění známky (aršíku) v přepážkovém archu (listu) nebo v předpokládaném tvaru tiskového archu; pořadí známkových polí se čísluje průběžně na celém archu (listu) postupně ve vodorovných řadách zleva doprava, počínaje horní řadou zleva; hodnotový údaj na známce je rozhodující pro určení polohy známky; u některých známek výjimečného formátu (např. trojúhelníkového) se číslování známkových polí určuje zvláštním způsobem případ od případu
známky potrubní poštyznámky určené k vyplácení zásilek potrubní pošty; poprvé vydány v Itálii 1913; u nás nevydány, potrubní pošta v Praze užívala speciální celiny nebo bylo možno zásilky vyplácet výplatními známkami
známky s perfinemznámky prodírkované soustavou jehel sestavených zpravidla do podnikové značky; toto označení známek mělo zabránit použití známek k jiným než podnikovým účelům
znárodněná razítkapoštovní denní razítka převzatá od předchozí poštovní správy, která byla upravována tak, aby odpovídala novým státoprávním poměrům; setkáváme se s nimi u nás po r. 1918 a po r. 1945; v českých zemích se razítka znárodňovala obrácením datumových údajů s ohledem na preferenci českého textu, začerněním nebo odstraněním německých nápisů, ryteckým opravováním německých názvů tak, aby se přiblížily českým, a konečně zaléváním nežádoucích textů kovem; na Slovensku a Podkarpatské Rusi se v razítkách uherského původu nejčastěji obracelo pořadí dat; méně často byla začerňována svatoštěpánská koruna a vzácný je výskyt ryteckého způsobu opravy názvu pošty; v roce 1945 byla německo-česká razítka znárodňována téměř výlučně odstraněním německého textu
znárodněný výplatní otiskviz znárodněná razítka
znovuzahájení provozu na linceopětné otevření letecké linky po delším období, kdy nebyla provozována (nejde přitom o linku sezónní)
zoubkoměrzákladní filatelistická pomůcka ke zjišťování rozměrů zoubkování
zoubkované přívěsky (nepravé kupóny)nepotištěné plochy papíru vznikající na okrajích tiskového archu (listu) přebytečným úderem perforačního zařízení nebo vadným oddělením přepážkového archu (listu) z archu tiskového
zoubkovánízpůsob oddělování známek pomocí perforačních otvorů vyrážených do tiskového archu perforačním zařízením; podle uspořádání jehel v perforačním zařízení rozlišujeme zoubkování řádkové, hřebenové a rámcové; kombinací těchto základních druhů může vzniknout zoubkování sdružené, kombinací rozměrů pak zoubkování smíšené
zoubkování celinyněkteré celiny jsou pro snazší způsob otevření či oddělení jednotlivých jejích částí opatřeny zoubkováním, průpichem nebo průsekem (jde např. o zálepky, průvodky s natištěnou známkou, výběrky ap.); rozlišujeme zoubkování řádkové, hřebenové, rámcové pravoúhlé nebo zaoblené, průpich jako druh perforace vytvořený tenkými jehlami různé hustoty a průsek jako druh perforace vytvořené přerušovaným proseknutím papíru pomocí krátkých nožíků
zpáteční lístekviz doručenka
zpáteční recepisviz doručenka
zpětný letprvní let v opačném směru linky, z místa posledního přistání do místa výchozího
zrychlený stykzvláštní způsob zacházení s listovními zásilkami některých socialistických organizací; zasílají se ve zvláštních obálkách oranžové barvy nebo s červeným pruhem, na nichž je vytištěn nápis
Zustellungsurkundeviz doručenka
zvláštní druhy a způsoby přepravy listovních zásilekjde o ambulantní poštu (železniční, lodní, silniční a leteckou), potrubní poštu, polní poštu, leteckou poštu, zajateckou poštu, poštu z věznic a káznic, poštu z koncentračních táborů, poštu internovaných osob, poštu z obležení, polární poštu, poštu dopravovanou pomocí zvířat a jiné druhy, mnohdy kuriózní, poštovní přepravy; v průběhu těchto druhů přepravy vznikají zpravidla zajímavé sběratelské doklady nacházející své uplatnění ve všech základních filatelistických oborech
zvláštní zásilky čs. polní pošty 1938korespondence mobilizovaných příslušníků čs. armády s jejich rodinami, které po záboru čs. pohraničí zůstaly na okupovaném území; podle předpisů polní poštovní služby byl poštovní styk s cizinou vojenským osobám zakázán, nutnost umožnit Čechům a Slovákům styk s rodinami v cizině (Němci, Maďaři a Poláci byli v tomto případě ihned demobilizováni) si vynutila výjimku z předpisů; vojenské osoby mohly korespondovat s cizinou na základě povolení velitele útvaru, které dostala na vědomí polní pošta a vedla tyto zásilky ve zvláštní evidenci; ty měly být označeny viditelně poznámkou „zvláštní zásilka
zvláštní tiskysouhrnné označení pro všechny úřední tisky s obrazem známky v běžné nebo zvláštní úpravě (např. odchylná barva, přeškrtnuté hodnotové údaje, prodírkované známky, přetisk vzorec ap.), které nemají poštovní platnost a nelze je tedy použít k úhradě poštovného; řadíme sem rovněž výsadní a příležitostné tisky
zvrásnění papírunahodilá výrobní vada, nepatrná složka, projevující se malým přerušením kresby
táborová pošta(německy Lagerpost): 1. poštovní organizace v zajateckých nebo civilních pracovních táborech, řízená a provozovaná osazenstvem tábora (za 1. i 2. světové války); existují též známky a celiny táborové pošty; 2. sběratelský název pro listovní zásilky dopravené táborovou poštou
taviróhivatalviz telegrafní stanice
taxe percuepoznámka na zásilkách do ciziny (mimořádně i na zásilkách vnitřního styku, např. v průběhu čs. měnové reformy), za něž bylo výplatné zaplaceno v hotovosti při podání zásilky proto, že na zásilce nebylo místo pro nalepení výplatních známek
Technická ústředna spojů(TÚS, dříve Poštovní hospodářská ústředna): ústřední zásobovací, odbytová a výrobní organizace resortu spojů
telefonní hovornaprovozovna poskytující základní telefonní služby; může být pověřena i funkcí telegrafní stanice
telegrafická poukázkadruh poštovní zásilky, kterou dává odesílatel poště příkaz, aby telegraficky zprostředkovala výplatu vyplacených peněz adresátovi; na Slovensku původně uherská celina platná do 14. 10. 1919
telegrafní a telefonní ústřednaviz telekomunikační ústředna
telegrafní stanice(německy Telegrafenstation, maďarsky táviréhivatal): provozovna poskytující telegrafní služby; první telegrafní stanice pro veřejnost byly otevřeny 9. 10. 1849; většina telegrafních stanic do konce 19. století sloučena s poštovními úřady pod názvem „poštovní a telegrafní úřad
telegrafní ústředna(též telegrafní ústřední stanice) samostatná provozovna nebo oddělení pošty (poštovního úřadu) ve větším městě, zabezpečující telegrafní služby (někdy i některé druhy poštovních služeb, např. doručování spěšných zásilek); zpravidla používá zvláštní denní razítko; viz razítko telefonního a telegrafního úřadu
telegram na účetdruh celiny; běžné telegramní blankety byly bez známky a telegrafní poplatky se proplácely v hotovosti při podání; pro potřeby velkých podniků a bank vydávala čs. poštovní správa (1919—27) telegramní výplňky na účet s natištěnou známkou, později označované a nazývané „s posečkaným vyúčtováním; byly uhrazovány ze zálohy složené předem u podací pošty; dolní část výplňky měla oddělitelnou stvrzenku, na níž se podání telegramu na účet a zaplacený obnos potvrzovaly; telegramni blankety byly uspořádány do bloků po levé straně svisle zoubkovaných za účelem možnosti odtržení nebo jako volné listy bez svislého zoubkování
telekomunikační ústředna(dříve telegrafní a telefonní ústředna) samostatná provozovna ve větším městě, poskytující všechny druhy telekomunikačních služeb; zpravidla používá zvláštní denní razítko
tematická filatelieobor námětové filatelie; sbírky a exponáty jsou budovány dle předem zvoleného záměru a filatelistické materiály slouží jako prostředek vyjádření libreta exponátu; tematická filatelie uvažuje vedle hledisek čistě filatelistických i hlediska odborných znalostí zvoleného tématu a schopnosti sběratele vybrané téma co nejlépe dokumentovat nebo ilustrovat vhodným filatelistickým materiálem; důvodem k zařazení filatelistického materiálu do tématického exponátu je jeho obraz, text nebo příležitost vydání
tematické souvislostivýznamné vzájemné vztahy, příčiny a důsledky určitých skutečností, událostí, rozhodnutí, činů a jevů nebo širší věcné (historické, ekonomické, politické, kulturní či jiné) souvislosti, které pomáhají objasňovat, upřesňovat, rozvíjet a prohlubovat základní téma sbírky a exponátu
tematický exponáttematicky uzavřený, filatelistický doložený celek, který pomocí vhodného filatelistického materiálu a stručných, obsahově výstižných textů plynule rozvíjí myšlenky zvoleného tématu; základním požadavkem je tematická (nikoliv filatelistická) úplnost, tzn. logické a obsahově vyčerpávající zpracování tématu a jeho proporciální doložení různorodým, tematicky nejvhodnějším a filatelistický nejhodnotnějším materiálem co největšího počtu zemí
tematický výzkumpůvodní osobní odborný výzkum zvoleného tématu v širších souvislostech nebo studium již publikovaných poznatků a jejich osobitá aplikace; cílem je správné obsahové vymezení originálního nebo originálně pojatého tématu a jeho logicky plynulé rozvíjení z hlediska významových souvislostí; tematický výzkum probíhá souběžně nebo v závislosti na výzkumu filatelistickém
terciární desková vadaviz desková vada
terezínská známkaviz připouštěcí známka
teritoriální filateliezákladní tradiční obor filatelie, který se věnuje systematickému (zpravidla chronologickému) zpracování a třídění předmětů filatelistického zájmu určitého známkového území (teritoria) nebo jeho části a to v libovolném stupni specializace; hlavním předmětem filatelistického zájmu je poštovní známka ve všech formách své existence — poštovní, ekonomické i státně propagační; současná teritoriální filatelie zdůrazňuje vyvážený studijní pohled na poštovní známku jakožto polygrafický výrobek a současně poštovní ceninu široce používanou v poštovním provozu; klade proto důraz jak na sběratelskou dokumentaci výroby poštovních známek, tak na postižení všech způsobů jejich použití v poštovním provozu v rozdílných podmínkách i společenských souvislostech; v teritoriálních sbírkách a exponátech je tento základní přístup dokumentován především zařazením vhodných celistvostí
teritoriální třídasoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách; je vyhrazena exponátům poštovních známek a dalšího vhodného filatelistického materiálu všech zemí a teritorií kromě země pořadatele výstavy; exponáty musí mít požadovanou kvalifikaci
textový motivpísmový (slovní) číselný nebo notový text vytištěný, případně přitištěný na předmětech filatelistického zájmu, resp. vyskytující se v otisku poštovního razítka nebo otisku výplatního stroje
térti vevényviz doručenka
tete-beche(protichůdné dvojice) vzájemně protichůdné (převrácené) tisky dvou známek; takové dvě známky mohou spolu souviset buď přímo, nebo mohou být spojeny pásem potištěného nebo nepotištěného papíru
Thurn-Taxisovéitalský rod s výrazným podílem na organizaci historického Poštovnictví v západní a střední Evropě; poštovní podnikaní organizoval soukromou formou z pověření panovníka; Thurn-Taxisové zřídili první pravidelné poštovní spojení na našem území (1527, Praha-Vídeň)
tiskpracovni postup, při němž se tisková barva přenáší z tiskové formy na potiskovaný materiál; ve filatelii druhá hlavní výrobní fáze poštovní známky (ceniny), potiskovaným materiálem je převážně papír (viz také hlavní výrobní fáze)
tisk na lepunahodilá výrobní vada, tisk vzniklý obráceným vložením archu do stroje (stranou opatřenou lepem k tisknoucím prvkům tiskové formy) nebo vložením archu papíru s oboustranně naneseným lepem
tiskopisviz poštovní tiskopis, resp. otevřená listovní zásilka
tisková barvak tisku používaná barevná hmota skládající se z dispergovaného pigmentu nebo rozpustného barviva, pojiva, rozpouštědel a speciálních přísad
tisková deska1. (polygr.), nosič tiskových prvků různé tloušťky určený ke zhotovení tiskové formy; 2. (filat.) uspořádáni určitého počtu štočků (stereotypů, galvan, otisků molety) nebo fotochemickou cestou nebo fotochemicky rozmnožené původní předlohy do rovinných tiskových forem
tisková formaumělý prostředek používaný v polygrafických technikách k přenášení jiné látky (substance) z předem určených míst povrchu (tj. z tisknoucích prvků) na potiskovaný materiál nebo jiný, přenos barvy zprostředkující, povrch; také soustava tisknoucích a netisknoucích prvků, jejíž přímý nebo nepřímý otisk na potiskovaném materiálu vytvoří (reprodukuje) přesný obraz písmových znaků, kresebných prvků apod.; podle tvaru a také způsobu upevnění v tiskovém stroji rozlišujeme tiskové formy: 1. rovinné, určené k upevnění na rovinný povrch formové desky tiskového stroje; 2. oblé, tuhé a neohebné, určené k upevnění na povrch formového válce tiskového stroje; 3. obepínací, ohebné, které se napínají na povrch formového válce tiskového stroje; 4. válcové, ve tvaru celistvého válce nebo silnostěnné trubky napínané na nosný trn (jádro); 5. pružné, přizpůsobující se tvaru potiskovaného předmětu (pro tisk známek se nepoužívají; z uvedeného je zřejmé, že ve filatelii se velmi často nepřesně operuje s pojmy „tisková deska a „deskový, které lze přiřazovat pouze k rovinným tiskovým formám; jejich použití v případě tisku známek na strojích rotačních je věcně i formálně nesprávné; při zvykové manipulaci s těmito pojmy je účelné si tuto skutečnost uvědomovat a užívat spíše pojmů adekvátnějších
tisková technikametoda (způsob) tisku určená druhem tiskové formy a dalšími kritérii; podle vzájemného postavení tisknoucích a netisknoucích prvků v tiskové formě rozeznáváme čtyři základní tiskové techniky: tisk z výšky, tisk z plochy, tisk z hloubky a průtisk; k tisku známek se používají první tři základní tiskové techniky, často ve vzájemné kombinaci; k tisku čs. známek nebylo nikdy použito průtisku
tiskové zkoušky1. tisky pocházející z hotových tiskových forem použitých při ověřování chodu tiskového stroje, v původních popř. odlišných barvách; 2. zkoušky různých druhů tiskových technik
tiskoviny(Imprimés) druh listovních zásilek v mezinárodním styku, obsahující rozmoženiny pořízené mechanickým nebo fotografickým způsobem na materiálu obvykle používaném v tisku; ve vnitřním styku se zasílají jako otevřené listovní zásilky; mohou se na ně připsat dovolené poznámky nebo doplňky, jsou pro ně stanoveny samostatné sazby výplatného
tiskoviny za zlevněné výplatné(Imprimé á taxe réduite), druh tiskovin obsahující noviny, časopisy, knihy, brožury, hudebniny a zeměpisné mapy, zasílané v mezinárodním styku, pokud vyhovují stanoveným podmínkám; zásilky musí být označeny poznámkou „Imprimé 50% nebo „Imprimé á taxe reduité
tiskový arch (list)otisk celé tiskové formy, tedy arch (list) známek v tom stavu, v jakém opustil tiskový stroj; jeho okraje mohou být opatřeny různými evidenčními údaji — deskovými značkami, počitadly, kontrolními barevnými značkami ap.; tiskový arch má minimální rozměry formátu A 4 (210x294 mm), tiskový list má rozměry menší; zvykově se ve filatelii ustálilo označení arch pro otisk obsahující více než 12 známek a list pro otisk s počtem známek menším
tisk z hloubkyzákladní tisková technika používající tiskovou formu, jejíž tisknoucí prvky jsou do povrchu tiskové formy vyhloubeny; na potiskovaný materiál se tlakem přenáší nerovnoměrná vrstva tiskové barvy vyplňující nestejně hluboké tisknoucí prvky; tisk, při němž tedy tisknou prohloubená místa (vyrytá, vymoletovaná, vyleptaná), do kterých byla navalena barva; přebytečná barva z netisknoucích míst se odstraňuje sterem předtím, než se tisková forma dotkne suchého nebo navlhčeného papíru, který si pod silným tlakem barvu z prohloubených míst nasaje; tiskne-li se na navlhčený papír, mohou známky vlivem různé smrštivosti vykazovat značné odchylky v rozměrech; hlavní druhy tisku z hloubky používané k tisku poštovních známek jsou především měditisk, ocelotisk a hlubotisk
tisk z plochyzákladní tisková technika používající tiskovou formu, na níž jsou tisknoucí i netisknoucí místa v jedné rovině a uchycení barvy na tisknoucí místa se dosahuje rozdílnými fyzikálně chemickými vlatnostmi používaných materiálů; typickými představiteli tisku z plochy jsou kamenotisk, světlotisk a ofset
tisk z výškyzákladní tisková technika používající tiskovou formu, jejíž tisknoucí místa jsou reliéfně vyvýšena nad místa netisknoucí; nejpoužívanějšími druhy tisku z výšky pro tisk známek jsou knihtisk, autotypie a dřevoryt (výjimečně též ruční tisk — štočkem, razítkem)
titulní list exponátuprvní list výstavního exponátu obsahující kromě názvu exponátu a jména vystavovatele také stručnou charakteristiku exponátu a formulaci základních záměrů, které si vystavovatel vytkl
tloušťka papíruviz rozlišování papíru
třída aerofilateliesoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách vyhrazená pro aerofilatelistické exponáty splňující požadovanou kvalifikaci (viz také výstavní třída, kvalifikace exponátu)
třída celinsoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách vyhrazená pro exponáty celin všech zemí, splňující požadovanou kvalifikaci (viz také výstavní třída, kvalifikace exponátu)
třída exponátů členů jurynesoutěžní výstavní třída na soutěžních filatelistických výstavách vyhrazená pro exponáty členů výstavní jury; účast jurymanů je dobrovolná, zřizování třídy na výstavách není povinné; zvyklostí v ČSSR je její zřizování pouze při výstavách světových (viz také výstavní třída)
třída filatelistické literaturysoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách; je vyhrazena exponátům filatelistické literatury splňujícím zvláštní kvalifikační kritéria uvedená v oborovém řádu SČSF pro hodnocení exponátů filatelistické literatury; tato kritéria, s ohledem na povahu exponátů filatelistické literatury, jsou zásadně odlišná od kritérií hodnocení ostatních výstavních exponátů; vzhledem k vysokým kvalifikačním požadavkům je účelné zřizovat třídu filatelistické literatury jen na výstavách vyšších stupňů
třída maximafiliesoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách vyhrazená maximafilistickým exponátům splňujícím požadovanou kvalifikaci; v ČSSR zatím není na výstavách pořádaných SČSF jako samostatná výstavní třída uvažována pro malou popularitu tohoto sběratelského oboru
třída námětové filateliesoutěžní výstavní třída na filatelistických výstavách vyhrazená tematickým a motivovým exponátům splňujícím požadovanou kvalifikaci (viz také výstavní třída, resp. kvalifikace exponátu)
třída nesoutěžních exponátůnesoutěžní výstavní třída na soutěžních filatelistických výstavách vyhrazená exponátům institucí a osob, které nemohou či nechtějí vystavovat v soutěži; její zřizování na výstavách není povinné (viz také výstavní třída, nesoutěžní exponát)
třídírna polní poštypoštovní orgán (civilní nebo vojenský) zapojený do systému zpracování listovních zásilek polní pošty; v systému K.u.k.Feldopost třídírny polní pošty (civilní orgán) soustřeďovaly zásilky jdoucí do pole, roztřídily je podle směru a předávaly příslušným vojenským sběrnám; ve směru pole-zápolí rozdělovaly zásilky polní pošty civilním poštovním úřadům nebo vlakovým poštám (existovaly také vlakové třídírny polní pošty) v systému čs. polní pošty 1938 stabilní třídírny (vojenský orgán) ve směru pole-zápolí přejímaly zásilky od polních pošt, třídily je, případně cenzurovaly a předávaly přes vojenské vlakové pošty do Ústředny polních pošt (Přerov), ve směru zápolí-pole přebíraly zásilky od Ústředny polních pošt a předávaly je přiděleným polním poštám; třídírny polní pošty měly vlastní poštovní razítka především k razítkování poštovních závěrů
TÚSviz Technická ústředna spojů
tvar výplatního razítkačs. výplatní otisky používaly v historickém vývoji od roku 1926 dva druhy výplatních razítek; od r. 1926 do r. 1948 (jsou však známa i pozdější data použití) používáno výplatní razítko ve tvaru stylizovaného „motýlka, v době okupace našeho území pak tvar obdélníku na okupovaných územích; od přechodného období 1946—48 až do současnosti mělo výplatní razítko tvar stylizované známky, tj. zoubkovaného obdélníku; velikost i tvar obdélníků se v jednotlivých soustavách výplatních strojů liší, rozdílný je i charakter zoubkování; ojedinělý je výskyt vodorovně šrafované obdélníkové plochy bez udání názvu státu u poštovních výplatních strojů Pitney-Bowes 6300 používaných poštami Mladá Boleslav 3 a Olomouc 2
typpodstatný, pravidelně se opakující rozdíl v kresbě známky, aršíku či přepážkového listu téhož druhu a téže hodnoty, vzniklý v průběhu zhotovení tiskové formy nebo jejich soustavy jako přirozený důsledek zvolené tiskové techniky nebo zvoleného pracovního postupu; typ může být charakteristický pro celý přepážkový arch (list) známek nebo se v archu (listu) může vyskytovat jen ojediněle; přirozeným důsledkem zvolené tiskové techniky může být např.: zhotovení tiskové formy z předloh, štočků či galvan různého typu (u knihtisku), zhotovení duplikátních rytin s následovným dorýváním vzájemně se lišících prvků (u ocelotisku); úpravy na výchozím diapozitivu nebo jeho vznik z předloh různých typů (u hlubotisku a ofsetu); přirozeným důsledkem zvoleného pracovního postupu může být např.: úprava či oprava provedená na výchozím negativu nebo tiskové formě jak před leptáním, tak po něm (u knihtisku), prorývání některých partií kresby známky po moletování na tiskovou formu (u ocelotisku), retušování výchozího diapozitivu nebo úpravy na tiskové formy (u ofsetu, hlubotisku); pro posouzení vzniku typu není rozhodující velikost rozdílů v kresbě známky, sběratelsky únosné je však rozlišování typů zjistitelných běžně dostupnými zvětšovacími prostředky (s dvou- až pětinásobným zvětšením); podmínky uvedené v definici typu musí daný rozdíl v kresbě známky splňovat souběžně
typická desková vadaviz desková vada
typologie čs. výplatních otiskůzákladní soubor teoretických i praktických poznatků o sběratelském rozlišování a třídění typů čs. výplatních otisků; typologie vychází z provozního rozdělení uživatelů výplatních strojů a jejich soustav, nasazených v čs. poštovním provozu; jde především o soustavy FRANKOTYP, HASLER, POSTALIA, PITNEY-BOWES, LINDACO-KRAG, POSTALIA-JUNIOR, PROMSVJAZ a některé další; typologie se opírá pouze o základní části výplatního otisku — denní a výplatní razítko, pořadové číslo, rozlišovací znaky a typické znaky pro příslušnou soustavu; nebere zřetel na postavení označení oprávněného uživatele pro jeho variabilnost a nedůležitost pro základní rozdělení
typologie strojových razítekzákladní soubor teoretických i praktických poznatků o sběratelském rozlišování a třídění typů čs. strojových razítek v závislosti na konstrukčním provedení razítkovacího stroje; pozornost věnuje otisku denního poštovního razítka, uspořádání a poloze otisku vložky — mezernice a konstrukční soustavě stroje používané v čs. poštovním provozu; šlo především o stroje Krag, Rotoražec, DD Universal, VK-80, ŠM-4A, POSTALIA, SECAP a další
úhrnná přeprava závěrudruh poštovního kursu, který přijímá závěry, zpracuje jen nákladní předměty (uzávěry a volně přepravované zásilky) a z nich vypravuje závěry; rozeznáváme úhrnné přepravy železniční (úpž), silniční (úps) a letecké (úpl)
ukázky zbožíviz otevřená listovní zásilka
ukončení platnosti (ceniny)administrativní akt omezující platnost poštovní ceniny časově, ojediněle i místně; po stanoveném datu cenina ztrácí svou platnost a její použití v poštovním provozu není přípustné; datu ukončení platnosti obvykle předchází vyhlášení data vzetí ceniny z oběhu, případně stanovení podmínek výměny cenin starých za nové
Uměnívžitý souborný název pro emisi čs. poštovních známek s náměty vynikajících malířských a grafických děl v majetku čs. galérií a ostatních kulturních institucí, vycházející každoročně od roku 1966; známky tištěny vícebarvovým ocelotiskem z plochých desek, s ručním nakládáním papíru a kromě ryteckého umění jsou rovněž ojedinělou ukázkou vynikajícího polygrafického zpracování; přepážkové listy obsahují 4 známky spojené nepotištěnými nebo potištěnými kupóny; ve spojení s obálkami prvního dne vydání vznikla za dvacet let existence emise ojedinělá kolekce domácího i světového výtvarného umění na čs. poštovních známkách
Union postale universelleviz Světová poštovní unie
UNIVERSAL POSTAL FRANKERSanglický výrobce výplatních strojů, jehož 14 strojů modelu MULTIVALUE bylo použito v čs. poštovním provozu na přelomu 40. a 50. let; charakteristické pro jejich otisky byla přítomnost písmene „U a pořadového čísla ve výplatním razítku; výjimku tvořil stroj č. 1, kde chybělo písmeno „U a číslo 1 bylo umístěno v dolní části mezikruží denního razítka
upevňovací hřebyhřeby nebo šrouby, které sloužily k upevňování tiskových desek na rovinnou podložku (formovou desku) tiskového stroje; s jejich otisky se setkáváme na okrajích tiskových archů známek tištěných v meziválečném období
úprava adresní strany listovní zásilkypotisk adresní strany pomocnými znaky, které usměrňují její vyplnění odesílatelem a ovlivňují možnost jejího automatického zpracování; v ČSSR je v rámci potisku adresní strany zpravidla současně vytištěna také stavěči značka
UPUviz Světová poštovní unie
úseč razítkačást plochy kruhového můstkového razítka vymezeného vnitřní (vnější) kružnicí a horní, resp. spodní čarou můstku; jde pak o horní, resp. spodní úseč razítka
Ústřední ředitelství spojůviz poštovní organizace
utanvétviz dobírka
útvarové razítko útvarová pečiatkaúřední (výjimečně služební) razítko vojenské jednotky (útvaru) otištěné na listovní zásilce (služební nebo soukromé) předávané k dopravě orgánu polní poštovní služby; otiskem se potvrzuje vojenský charakter zásilky a její osvobození od poštovního poplatku; často kombinováno s potvrzením o provedené cenzuře jakožto splnění další podmínky pro osvobození od poštovného
úvěrování poštovnéhozpůsob placení poštovních poplatků za zásilky vnitřního styku podané k poštovní dopravě na úvěrové lístky; úvěr poštovného se povoluje jen organizacím s náklady na úhradu poštovného přesahujícími I 000 Kčs měsíčně; úvěr lze povolit pro všechny nebo jen některé druhy zásilek
úvodní list exponátuviz titulní list exponátu
úvodní list námětového exponátuzávazně povinný list tématického exponátu zpravidla řazený jako druhý list v pořadí, který slouží k rychlé informovanosti o obsahu tématického exponátu, rozvinutí jeho záměru a hloubce zpracování; v motivovém exponátu vyjadřuje záměr vystavovatele, způsob výběru a řazení filatelistických materiálů, stupeň specializace nebo studijního zpracování a výsledky původního výzkumu; úvodní list může být vhodně spojen s titulním listem v jeden
vady lepunahodilosti vznikající následkem špatné funkce stroje pro nanášení lepu nebo chybnou manipulací jeho obsluhy; mohou vzniknout následující vady: lep vynechaný, nestejně nanesený, skvrnitý, na okrajích listů, na líci
vady papírunahodile vzniklé vzhledové vady papíru mající svůj původ buď při jeho výrobě, nebo při chybné manipulaci s papírem v průběhu tisku; mezi sběratele se dostávají nahodile; patří mezi ně: přeložky, složky, záložky, zvrásnení papíru, nastavovaný papír ap.
vady při tisku známeknahodilosti vznikající v průběhu tisku známek jako důsledek poruch nebo nesprávného chodu stroje, resp. vadné manipulace; takové známky patří do tiskárenského odpadu; mezi sběratele se dostávají nahodile, někdy také záměrně; řadíme sem: nedotisk, obtisk, bledý tisk, slitý tisk, tisk na lepu, dvojitý, resp. vícenásobný tisk, vynechaný tisk, smykový tisk, slepý tisk ap.
vady v oddělováni známeknahodilosti vznikající následkem nesprávného nebo nepřesného chodu perforačního zařízení, případně chybnou manipulací s ním; známky s těmito vadami se mezi sběratele dostávají nahodile; patří mezi ně: nečisté zoubkování, dvojité zoubkování, vynechané zoubkování, vynechané perforační otvory, slepá perforace ap.
vady v nanášení barevnahodilosti vznikající obvykle následkem chybného nebo nepřesného seřízení zařízení pro nanášení barev (barevníku) známky s těmito vadami se dostávají nahodile mezi sběratele, patří mezi ně: chybějící nebo částečně chybějící barvy, barevné skvrny a pruhy, tónování papíru, změny odstínu vzniklé opotřebením tiskové formy ap.
VAKUSvýpočetní a kontrolní ústředna spojů, organizace, jejímž hlavním úkolem je zpracovávat informace o činnosti spojů při maximálním využití výpočtové techniky a kontrolovat poukázkovou službu; rozhoduje o uvolnění materiálů pro skart
válečkové razítkomalý mechanizační prostředek; samonapájecí razítko barvící se o plstěný váleček napuštěný razítkovací barvou, ručně vedené; vzhledem připomíná razítko strojové, vzdálenosti mezi denními razítky jsou však menší; na razítkovacím válečku umístěna dvě denní razítka se zasouvatelnými vložkami časových údajů; válečková razítka se nejčastěji používají k razítkování rozměrných zásilek nebo zásilek s nerovným povrchem
vedlejší motivdoplňující obsahově sdělný prvek, který upřesňuje, doplňuje a případně jinými způsoby rozvíjí hlavní motiv jednotlivého předmětu filatelistického zájmu; může být zobrazivý i  textový
velká celinasouhrnné označení pro velké dvoudílné celiny, např. poštovní průvodky, poštovní príkazní archy, poštovní výběrky, telegramy na účet ap.
Verkehrsministeriumviz poštovní organizace
Verschluszettelviz pečetka
Věc spojové službyoznačení pro zásilky organizací spojů (poštovních správ), které jsou osvobozeny od poštovních poplatků
Věstník federálního ministerstva spojů (též Věstník FMS): úřední list, v němž kromě jiných oznámení bývá oznámeno i vydání nových poštovních cenin, případně ukončení jejich platnosti
větroňová poštapřeprava poštovních zásilek větroněm (většinou z důvodů propagačních)
vězeňská dopisnicezvláštní dopisnice používaná pro listovní styk ve věznici Malá pevnost Terezín v letech 1942—45; dopisnice se tiskly v místní tiskárně a prodávaly vězňům; na dopisnicích je vytištěn výtah z vězeňského řádu týkající se úprav písemného a balíkového styku vězňů
vězeňské poštovní formulářepoštovní formuláře (dopisnice, obálky s předepsaným dopisním papírem, zálepní archy, zálepky) předepsané vězňům ve věznicích, káznicích a koncentračních táborech pro listovní styk s domovem; většinou obsahovaly výtah z vězeňského řádu týkající se omezení písemného a balíkového styku vězňů ap.
Visszatért(čti visatért, maďarsky návrat)
vlaková poštadruh ambulantní pošty ve zvlášť upraveném železničním voze, která (kromě činnosti všeobecně vymezené pro ambulantní pošty) přijímá obyčejné listovní zásilky, nádražní psaní, telegramy vhozené do schránek na vozidle a vydává nádražní psaní, noviny a časopisy; do 31.8. 1983 přijímaly čs. vlakové pošty také doporučené zásilky
vnější obvodčást poštovního obvodu, která nepatří do místního doručovacího obvodu pošty; dělí se na doručovací okrsky přespolních doručovatelů, doručovatele poštovních středisek a na místa bez doručovatelské služby
VOF(rusky — Vsesojuznoje obščestvo filatelistov): Všesvazová společnost filatelistů SSSR, celostátní zájmový svaz sovětských filatelistů, založen 1966, od roku 1967 členem FIP
vojenská cenzuraviz cenzura zásilek
vojenská pošta(Militärpost — německy, Military Post — anglicky, Franchise Militaire — francouzsky): 1. vojenská poštovní organizace zřízená a provozovaná vojenskými orgány na okupovaném území, umožňuje i dopravu listovních zásilek místního obyvatelstva (např. Bosna-Hercegovina 1879—1918, spojenecké armády v Itálii a Německu po r. 1944); pro potřeby obyvatelstva rovněž vydávány známky i celiny; 2. vojenskou poštou dopravené listovní zásilky opatřené patřičnými znaky poštovními nebo vojenskými; 3. soukromé nebo služební zásilky vojenských osob v mírových a někdy i válečných dobách (viz také militaria)
vojenská zdravotnická péčeviz Militärpflege
vojenské známky1. bezplatné známky užívané pro označení pošty vojenských osob v mírové době (např. ve Francii, v Japonsku, Švédsku, Egyptě); 2. známky vydané polní poštovní službou na obsazených územích
vojenský dopislistovní zásilka od vojenské osoby nebo vojenské osobě v době míru, v některých státech byly dopisy označené jako vojenské dopravovány bezplatně; k označení dopisů se užívalo psaných poznámek, zvláštních nálepek, razítek nebo vojenských známek
Von der Armee im Felde(německy, od armády v poli): zvláštní razítko užívané za 1. světové války útvary rakousko-uherské armády, které byly v etapnich územích nebo dál za frontou a nebyly přiděleny k žádnému polnímu poštovnímu úřadu; toto razítko plně nahrazovalo razítko polní pošty a někdy i razítko útvarové; tvar nebyl předepsán, existují proto jeho různé formy i barvy; užití především v Haliči, Tyrolsku a Uhrách u pomocných jednotek (převážně)
vplatní lístek(též složenka, německy Erlagschein): předchůdce poštovních poukázek; tiskopis sloužící k poukázání částky na šekový účet u Poštovní spořitelny (resp. u Poštovního úřadu šekového), zpravidla sestával ze tří dílů — z podacího lístku, lístku pro vlastníka účtu a kontrolního lístku pro spořitelnu
vrtulníková poštapřeprava poštovních zásilek vrtulníkem (u nás PRAGA 1962, 1968, LIPNÍK 1970, BRNO 1974, PRAGA 1978, vesměs propagační charakter)
vstupní poštapošta pověřená přejímáním závěrů (zásilek) z ciziny
Všeobecná dvorská komoraviz poštovní organizace
výběrková poštovní poukázkaviz poštovní výběrka
vyclívací poštapošta pověřená zprostředkováním celního projednání poštovních zásilek z ciziny ve svém vyclívacím obvodu
vydánítisk známek stejné kresby a stejné hodnoty z upravených nebo nových tiskových forem; pro vydání může být typická i změna některého charakteristického prvku známky; v rámci nákladu známky můžeme rozlišovat různá vydání; při posuzování nového vydání je rovněž rozhodující stanovisko oprávněného vydavatele
vydavatel(též oprávněný vydavatel), osoba nebo instituce oprávněná k vydávání poštovních cenin a odpovědná za jejich úroveň; podle čs. právního řádu může být vydavatelem jen socialistická organizace; v současnosti tuto funkci plní federální ministerstvo spojů
vykartování(dříve dekartace); zjišťování obsahu závěrů nebo uzávěrů a porovnání se zápisy v seznamech, kartách
výchozí tiskový materiálsouhrnné označení pro veškerý tiskový materiál sloužící k přípravě a výrobě tiskových forem (např. základní i duplikátní štočky, původní rytina, molety, skleněné diapozitivy, negativy ap.)
vydání známekviz emise
vynechané zoubkovánívada zoubkování vzniklá vynecháním jednoho či více úderů perforačního zařízení
vynechaný perforační otvorvada zoubkování vzniklá následkem zlomení, popř. poškození nebo vypadnutí perforační jehly z perforačního zařízení
výplatní číslice ve výplatním razítkuobsluhou výplatního stroje nastavovatelné číslice, vyznačující vyplácené částky; v čs. poštovním provozu doposud použity maximálně pětimístné stroje, umožňující nastavit nejvyšší údaj 999,99; výplatní číslice v řádech hodnotově nevyznačených zastoupeny buď nulou, nebo grafickým znaménkem
výplatní hodnota poštovní celinyzpravidla hodnota známky vytištěné na celině, výjimečně nižší nebo vyšší, např. při změně poštovních sazeb do doby spotřebování celiny; výplatní hodnoty může být odlišná od hodnoty prodejní
výplatní otiskotisk výplatního stroje (zpravidla v červené barvě) na listovních zásilkách, průvodkách nebo jiných poštovních dokladech; vyznačuje výši výplatného spolu s místem podání a dobou úhrady; výplatní otisk tvoří dvě hlavní části -denní razítko a výplatní razítko; dalšími částmi jsou např. označení oprávněného uživatele výplatního stroje a další údaje vyplývající z vlastnictví stroje, charakteru zásilky a konstrukce výplatního stroje; výplatní otisk v poštovním provozu oficiálně uznán kongresem UPU (Stockholm, 1924), první otisk znám již dříve (Oslo, 15. 6. 1903—2. 1. 1905); čs. poštovní správa zavedla výplatní stroje do provozu v roce 1926, výplatní otisky pošt od roku 1946; pro třídění otisků výplatních strojů existují různá kritéria podle zájmu sběratelů; rozlišují se druhy otisků, jejich uživatelé, způsob použití, podle typů užitých soustav ap.
výplatní otisk poštyvýplatní stroje začaly být v poštovním provozu pošt zaváděny od 4. čtvrtletí 1946 na základě rozhodnutí ministerstva pošt z 29. 10. 1946; výplatní otisk pošty obsahuje (s výjimkou propagačních a příležitostných výplatních otisků) výlučně denní a výplatní razítko, některé stroje mohou obsahovat i další poštovní údaje (např. označení pro zapsanou zásilku); s výjimkou prvního výplatního stroje pošty soustavy Hasler (Pošta Praha 1), obsahujícího výplatní razítko typu „motýlek, měly všechny ostatní otisky pošt výplatní razítko ve tvaru stylizované známky; denní razítka jsou dvojkruhová, zcela výjimečně jednokruhová
výplatní pásek některé modely výplatních strojů umožňují otištění výplatního otisku na strojem vydaný speciální pásek s lepem, umožňující jeho nalepení na objemnější zásilky; pásek je oddělitelný perforací či odříznutím (v ČSSR známo u soustav SATAS, FRAMA, POSTALIA-AUTOMATIC a PITNEY-BOWES 5600)
výplatní proužekzvláštní druh poštovní ceniny z tuhého papíru, který se vkládá do výplatního stroje a slouží ke kontrole správného zúčtování částky vyplacené částky výplatními stroji FRANCOTYP
výplatní razítkočást otisku výplatního stroje (výplatního otisku) vyznačující název státu a výši výplatného; tvoří jej dvě části, pevná (rámeček příslušného tvaru, název státu eventuálně symboly výrobce stroje) a pohyblivá (výplatní číslice, eventuálně provozní měnitelné symboly u stroje FRANCOTYP-TAXOGRAPH)
výplatní schopnostschopnost poštovních cenin, zejména známek, celin a otisků poštovních strojů vyplácet poplatky vybírané při podávání zásilky k poštovní dopravě nebo k úhradě poplatků; výplatní schopnost bývá obvykle vztahována jak k době platnosti, tak k území, na němž ceniny platí; pro zabezpečení výplatní schopnosti cenin musí být splněna celá řada dalších podmínek definovaných v ustanoveních UPU (např. existence úplné distribuce poštovních cenin, zabezpečení fungující sítě poštovních úřadů, vlastnictví dopravních a spojových prostředků, jimiž je pošta přepravována ap.)
výplatní strojstroj, jehož otisky je možno automaticky hradit nebo zúčtovávat poštovní poplatky; je zařízen buď na vkládání výplatních proužků, nebo na nastavení počitadla (uvnitř stroje) na určitou hodnotu předplaceného výplatného; od výplatního stroje je nutno odlišovat orážecí stroje a jeho otisky; prvním výplatním strojem v ČSR byl výplatní stroj uvedený do provozu v budově Živnostenské banky v Praze dne 16. 9. 1926 (Francotyp-Anker)
výplatní známkadruh poštovních známek, kterými se při podání zapravují poštovní poplatky za listovní zásilky (s výjimkou letákových zásilek), cenná psaní, doporučené zásilky, balíky tuzemského styku, balíčky a jiné poštovní poplatky uvedené v poštovním sazebníku; s ohledem na principy emisní činnosti, potřeby poštovního provozu a celkové počty vydávaných známek lze ze sběratelského hlediska dělit výplatní známky na příležitostné (tematicky zaměřené k událostem celospolečenského významu) a dlouhodobé spotřeby (známky s neutrálními, dlouhodobě platnými motivy, sloužící k rozsáhlé spotřebě v běžném poštovním provozu, vydávané v nákladech mnohonásobně převyšující náklady známek příležitostných)
výpomocná celinacelina nevyhovující z nějakého důvodu současným potřebám poštovního provozu a je po úpravě (např. přítiskem) znovu uvedena do poštovního provozu
výpomocná razítkoprovizorní razítko zhotovené úředně, s dočasným záměrem; pro omezenou dobu používání bývá nejčastěji zhotoveno z gumy; příkladem jsou dvojkruhová můstková razítka z období po 2. světové válce s pevným letopočtem 1945, 1946, 1947, určená pro pošty, kde nebylo možno znárodnit ryze německá razítka a z časových důvodů nebylo možno dodat ani razítka definitivní
výrobní vadavzhledová vada známky vzniká v důsledku vadného materiálu nebo jako důsledek závad při vlastní výrobě známek (cenin); má vždy nahodilý charakter; rozlišujeme vady tisku, papíru, nahodilé deskové vady, vady lepu, zoubkování a vady nanášení barev
výrobní zkouškysouhrnné označení pro zkoušky prováděné ve všech hlavních fázích výroby poštovních známek; zahrnujeme mezi ně otisky všech druhů, tiskové zkoušky, zkoušky zoubkování, případně i zkoušky papíru a lepu
výsadní tiskpolygrafický výrobek využívající motiv vydané známky lišící se však další grafickou úpravou od její konečné podoby nebo podoby známkového celku; zhotovuje se v malých nákladech výhradně pro reprezentační potřebu vydavatele
výsekjeden ze způsobů oddělování známek realizovaný vysekáváním jednotlivých známek přímo při jejich výrobě; známky jsou na okrajích opatřeny výseky napodobujícími zoubkování
výstavní odměnacena, medaile, diplom na medaili, věcná cena, blahopřání jury mohou být uděleny výstavnímu exponátu na základě hodnocení vystavených exponátů výstavní jury v souladu se zásadami hodnocení exponátů na filatelistických výstavách
výstavní třídasdružení exponátů shodného obsahového zaměření na filatelistických výstavách; sdružování se provádí pro větší přehlednost a srovnatelnost při prohlídce i hodnocení exponátů; na soutěžních filatelistických výstavách se zřizují následující výstavní třídy: soutěžní — mistrovská FIP, národní, teritoriální, poštovní historie, celin, aerofilatelie (včetně astrofilatelie), námětová, maximafilie, filatelistické literatury, příp. oddělení mládeže; nesoutěžní — Čestný dvůr, oficiální třída, třída exponátů členů jury, třída dalších pozvaných exponátů; podmínky zřízení výstavních tříd v závislosti na stupni a druhu výstavy včetně podmínek účasti v nich stanoví Generální výstavní řád FIP a v závislosti na něm i Výstavní řád SČSF a výstavní řád dané výstavy
výstřižek, ústřižekčást celistvosti dokumentující poštovní úkon a dobu přepravení poštou
výstupní poštapošta pověřená výpravou závěrů (zásilek) do ciziny
vyúčtovací pošta(též vyúčtovací poštovní úřad, německy Leitpostamt, Überleitungspostamt, maďarsky ellenözöhivatal), pošta nadřízená nesamostatné provozovně nižšího stupně, zpravidla z jejího vlastního poštovního obvodu (např. poštovně, sběrně ap.)
význam tematického exponátuvyplývá z komplexního pojetí ideové, společenské a odborné závažnosti objevně nebo originálně zpracovaného tématu, v dialektické jednotě odborně tématického vyjádření a odborně filatelistického doložení všech podstatných a pro téma důležitých myšlenek, skutečností a jevů a v jejich vzájemných souvislostech
vzducholodní poštapřeprava poštovních zásilek vzducholodí; pravidelná přeprava spjata prakticky jen s lety německých vzducholodí (zepelínová pošta); klasické období 1909—14, meziválečné po 1. světové válce, největší rozmach 1928 — 37 (LZ 127 Graf Zeppelin, LZ 129 Hindenburg); v roce 1932 přistoupilo Československo k mnohostranné úmluvě o přepravě pošty německými vzducholoděmi; počínaje tímto rokem čs. vzducholodní (zepelínová) pošta
vzorec (specimen)vydávání známek jednotlivých členských států UPU podléhá určitým konvencím, mezi něž patří povinnost vydavatele archivovat ukázky platných a nových známek v Mezinárodním úřadě této organizace v Bernu (Švýcarsko); za tím účelem jsou známky (obvykle v zemi původu ještě nevydané) opatřovány přetiskem VZOREC, SPECIMEN, VZOR nebo jsou znehodnocovány jiným způsobem (proděravěním, přeškrtnutím); toto znehodnocení je ochranou cenin před zneužitím
záložkavýrobní vada papíru vzniklá přehnutím okraje papíru na rub při jeho průchodu strojem; přehnutá část zůstane nepotištěna a na líci se v místě přehnutí objevuje výraznější tisk
zahajovací letlet, kterým se zahajuje letecká doprava mezi dvěma nebo více místy; nemusí být vždy prvním letem (např. let s oficiálními hosty, novináři ap., uskutečněný ještě před prvním letem)
zajatecká dopisnicezvláštní bezplatná dopisnice (poštovní formulář) vydávaná organizacemi Červeného kříže prakticky všech válčících stran za 1. i 2. světové války pro listovní styk válečných zajatců; na většině z nich červený kříž a text Korespondence válečných zajatců, nejčastěji ve francouzštině (Correspondance des prisonieurs de guerre) a poté v jazyce země, jehož organizace Červeného kříže ji vydala, nebo v jazyce zajatců, pro něž bylapředevším určena
zajatecká pošta(pošta ze zajateckých táborů, Kriegsgefangenenpost — německy, čorrespondenza prigionieri di guerra — italsky, Korrespondencija dlja vojennoplennych — rusky, correspondance des prisonniers de guerre — francouzsky); 1. doprava listovních zásilek od válečných zajatců a válečným zajatcům; podle mezinárodních úmluv doprava v obou směrech prováděna bezplatně, výměnu zásilek zprostředkovával Červený kříž, který také pátral po nezvěstných vojácích a podával o nich zprávy rodinným příslušníkům na zvláštních tiskopisech-dopisnicích (viz také dopisnice Červeného kříže); ve velkých zajateckých táborech také někdy zřizovány samostatné poštovní úřady; nejvíce dokladů zajatecké pošty z 1. světové války je od našich zajatců z Ruska a z Itálie; 2. listovní zásilky od válečných zajatců nebo válečným zajatcům s poštovními a dalšími znaky tohoto způsobu dopravy (odchodní razítko zajateckého tábora, conzurní razítka obou válčících států, někdy též razítko příchodní a razítko nebo poznámky Červeného kříže)
zálepkadruh celiny; list papíru formátu A 5 na třech stranách s okraji opatřenými lepem, oddělených od vlastní zálepky perforací nebo průsekem; po přeložení se okraje slepí; výplatní hodnota odpovídala poštovnému za psaní do 20 g
zálepka potrubní poštycelina pro zvláštní přepravu, zrychlený způsob dopravy zpráv v obvodu potrubní pošty, viz též zálepka
zálepní archcelina; arch papíru formátu A4 s natištěnou známkou, který se obvykle po dvojnásobném předložení slepil dvěma patkami opatřenými lepem nebo po dvojím svislém a jednom vodorovném přeložení jednou vodorovnou patkou; výplatní hodnota známky odpovídala poštovnému za psaní do 20 g
zapsaná zásilkazásilka, jejíž přijetí k dopravě pošta stvrzuje, přejímá za ni zodpovědnost a dodává ji příjemci na potvrzení (jde o doporučené zásilky, cenná psaní, balíky, poštovní a telegrafické poukázky)
zásilka z poštovní schránky(německy Aus dem Briefkasten): poznámka (zpravidla ve formě přídavného razítka) na listovních zásilkách, které podavatel opožděně nebo nesprávně podal k poštovní dopravě (zpravidla vložením do poštovní schránky); objevuje se např. na zpožděných zásilkách vybraných z poštovní schránky nebo na zásilkách, jež mají být podávány výhradně u přepážky (zásilky vyplacené otiskem výplatního stroje ap.) jako důvod pro zatížení doplatným
zásobníkkniha z tlustých listů opatřených průsvitnými pásky k zasouvání poštovních známek a jiných předmětů filatelistického zájmu
zatímní podací lístekpodací lístek vydaný poštovným, přespolním doručovatelem nebo doručovatelem poštovního střediska na zapsanou zásilku, na kterou nemůže vydat trvalý podací lístek; zatímní podací lístek se co nejdříve vymění za podací stvrzenku pošty
závada, prémiový řád J 2viz ohláška výplatních závad
závěrsouhrn zpracovaných zásilek, která jedna poštovní provozovna vysílá najednou jiné poštovní provozovně; podle způsobu zpracování se závěr skládá z uzávěrů (v mezinárodním styku z pytlů a listovních balíků) a z volně přepravovaných zásilek (souhrnný název nákladní předměty); přepravním dokladem závěru je seznam; v tuzemském styku se závěry označují podle obsahu, např. listovní, cenovkové atd.
zepelínová poštaviz vzducholodní pošta
zhotovení tiskové formyprvní hlavní fáze výroby poštovní známky (ceniny), zahrnující v závislosti na zvolené tiskové technice a druhu tiskového stroje posloupnost tvůrčích a rutinních operací i technologických postupů umožňujících převedení a rozmnožení původní obrazové předlohy do tiskové formy, umožňující tisk potřebného počtu známek (cenin)
zkouška výplatního otiskuvýplatní otisk pořízený v době, kdy výplatní otisk neměl oprávnění sloužit svému účelu v poštovním provozu
zkusmý tiskfilatelistické označení pro skupinu otisků pořizovaných v různých fázích výroby tiskové formy, sloužících ke kontrole kvality tiskového provedení (viz také otisk)
zkušební letlet, kterým se posádka seznamuje s podmínkami leteckého provozu a letišti na nové letecké lince; někdy při něm bývají přepraveny zásilky
znalecká značkaotisk symbolu stylizovaného podpisu, jména nebo rukopisné označení filatelistickým znalcem na rubu známky celiny či celistvosti; umístěním vyjadřuje posudek znalce a jeho názor na pravost a jakost zkoušeného předmětu filatelistického zájmu; význam umístění znalecké značky bývá uveden ve filatelistických katalozích
známková zeměoznačení určitého území s poštovní správou (suverenitou), na kterém je, byla nebo měla být tato poštovní suverenita zajišťována i používáním vlastních poštovních známek
známkové (aršíkové) pole smluvní souřadnice vymezující umístění známky (aršíku) v přepážkovém archu (listu) nebo v předpokládaném tvaru tiskového archu; pořadí známkových polí se čísluje průběžně na celém archu (listu) postupně ve vodorovných řadách zleva doprava, počínaje horní řadou zleva; hodnotový údaj na známce je rozhodující pro určení polohy známky; u některých známek výjimečného formátu (např. trojúhelníkového) se číslování známkových polí určuje zvláštním způsobem případ od případu
známky potrubní poštyznámky určené k vyplácení zásilek potrubní pošty; poprvé vydány v Itálii 1913; u nás nevydány, potrubní pošta v Praze užívala speciální celiny nebo bylo možno zásilky vyplácet výplatními známkami
známky s perfinemznámky prodírkované soustavou jehel sestavených zpravidla do podnikové značky; toto označení známek mělo zabránit použití známek k jiným než podnikovým účelům
znárodněná razítkapoštovní denní razítka převzatá od předchozí poštovní správy, která byla upravována tak, aby odpovídala novým státoprávním poměrům; setkáváme se s nimi u nás po r. 1918 a po r. 1945; v českých zemích se razítka znárodňovala obrácením datumových údajů s ohledem na preferenci českého textu, začerněním nebo odstraněním německých nápisů, ryteckým opravováním německých názvů tak, aby se přiblížily českým, a konečně zaléváním nežádoucích textů kovem; na Slovensku a Podkarpatské Rusi se v razítkách uherského původu nejčastěji obracelo pořadí dat; méně často byla začerňována svatoštěpánská koruna a vzácný je výskyt ryteckého způsobu opravy názvu pošty; v roce 1945 byla německo-česká razítka znárodňována téměř výlučně odstraněním německého textu
znárodněný výplatní otiskviz znárodněná razítka
znovuzahájení provozu na linceopětné otevření letecké linky po delším období, kdy nebyla provozována (nejde přitom o linku sezónní)
zoubkoměrzákladní filatelistická pomůcka ke zjišťování rozměrů zoubkování
zoubkované přívěsky (nepravé kupóny)nepotištěné plochy papíru vznikající na okrajích tiskového archu (listu) přebytečným úderem perforačního zařízení nebo vadným oddělením přepážkového archu (listu) z archu tiskového
zoubkovánízpůsob oddělování známek pomocí perforačních otvorů vyrážených do tiskového archu perforačním zařízením; podle uspořádání jehel v perforačním zařízení rozlišujeme zoubkování řádkové, hřebenové a rámcové; kombinací těchto základních druhů může vzniknout zoubkování sdružené, kombinací rozměrů pak zoubkování smíšené
zoubkování celinyněkteré celiny jsou pro snazší způsob otevření či oddělení jednotlivých jejích částí opatřeny zoubkováním, průpichem nebo průsekem (jde např. o zálepky, průvodky s natištěnou známkou, výběrky ap.); rozlišujeme zoubkování řádkové, hřebenové, rámcové pravoúhlé nebo zaoblené, průpich jako druh perforace vytvořený tenkými jehlami různé hustoty a průsek jako druh perforace vytvořené přerušovaným proseknutím papíru pomocí krátkých nožíků
zpáteční lístekviz doručenka
zpáteční recepisviz doručenka
zpětný letprvní let v opačném směru linky, z místa posledního přistání do místa výchozího
zrychlený stykzvláštní způsob zacházení s listovními zásilkami některých socialistických organizací; zasílají se ve zvláštních obálkách oranžové barvy nebo s červeným pruhem, na nichž je vytištěn nápis
Zustellungsurkundeviz doručenka
zvláštní druhy a způsoby přepravy listovních zásilekjde o ambulantní poštu (železniční, lodní, silniční a leteckou), potrubní poštu, polní poštu, leteckou poštu, zajateckou poštu, poštu z věznic a káznic, poštu z koncentračních táborů, poštu internovaných osob, poštu z obležení, polární poštu, poštu dopravovanou pomocí zvířat a jiné druhy, mnohdy kuriózní, poštovní přepravy; v průběhu těchto druhů přepravy vznikají zpravidla zajímavé sběratelské doklady nacházející své uplatnění ve všech základních filatelistických oborech
zvláštní zásilky čs. polní pošty 1938korespondence mobilizovaných příslušníků čs. armády s jejich rodinami, které po záboru čs. pohraničí zůstaly na okupovaném území; podle předpisů polní poštovní služby byl poštovní styk s cizinou vojenským osobám zakázán, nutnost umožnit Čechům a Slovákům styk s rodinami v cizině (Němci, Maďaři a Poláci byli v tomto případě ihned demobilizováni) si vynutila výjimku z předpisů; vojenské osoby mohly korespondovat s cizinou na základě povolení velitele útvaru, které dostala na vědomí polní pošta a vedla tyto zásilky ve zvláštní evidenci; ty měly být označeny viditelně poznámkou „zvláštní zásilka
zvláštní tiskysouhrnné označení pro všechny úřední tisky s obrazem známky v běžné nebo zvláštní úpravě (např. odchylná barva, přeškrtnuté hodnotové údaje, prodírkované známky, přetisk vzorec ap.), které nemají poštovní platnost a nelze je tedy použít k úhradě poštovného; řadíme sem rovněž výsadní a příležitostné tisky
zvrásnění papírunahodilá výrobní vada, nepatrná složka, projevující se malým přerušením kresby